Na hřbitově poblíž základny v brazilské džungli Laranjal do Jari se tyčí kříž ozdobený svastikou. Nápis na kříži v němčině zní: „Joseph Greiner zde zemřel na horečku 2. ledna 1936 ve službách německého výzkumu.“ Jaké tajemství skrývá?

Tajný plán nazvaný Projekt Guyana znamená expedici do Amazonie, kterou vede Otto Schulz-Kampfhenkel (1910‒1989), berlínský zoolog, dokumentarista a člen Hitlerových SS. Ve 30. letech minulého století dostává od nacistů peníze na cestu do brazilské Amazonie.

„Pan Schulz-Kampfhenkel je skvělým příkladem moderní generace.

Je mu něco přes dvacet, mluví různými jazyky, má biografii poznamenanou triumfy a už si udělal jméno v evropské vědecké komunitě,“ líčí nadšeně noviny Gazeta de Noticias z Rio de Janeira ve svém vydání z 9. srpna 1935. V článku „V předvečer senzační expedice do údolí Jari“ Schulz-Kampfhenkel zdůrazňuje svoje údajné vědecké úspěchy a o své chystané expedici neváhá sebevědomě prohlásit, že je to vůbec první výzkumná cesta tohoto druhu na světě.

Snaha o posílení vlivu

Schulz-Kampfhenkelova výprava trvá od září 1935 do března 1937. Doprovází ho letec Gerd Kahle, inženýr Gerhard Kraus a Brazilec s německým původem Joseph Greiner.

Aby na ně v neznámém terénu nečekalo žádné nepříjemné překvapení, věnuje se jim 21 místních asistentů. Ukazují jim trasu, pomáhají navázat kontakt s domorodci a shromažďují informace o fauně, geografii a etnografii regionu.

„Expedice šířila kulturní propagandu,“ tvrdí současný brazilský historik André Felipe Cândido da Silva.

Jeho závěr je logická, cesta probíhá v době, kdy Němci, Američané a Francouzi bojují o vliv na brazilskou vládu a intelektuály. „Cesta podporovala sbližování Brazílie a Německa na diplomatické, obchodní, vojenské a také vědecké úrovni,“ dodává Silva.

Doplňuje, že v roce 1938 přesto došlo mezi oběma zeměmi ke konfliktům způsobeným znárodňovací politikou brazilského prezidenta Getulia Vargase, která zabránila výuce němčiny ve školách a zakázala nacistickou stranu v zemi.

Neexistuje důkaz

Ačkoli se expedice vybaví hydroplánem, stroj má nárazu do naplavenin poruchu a expedice dál splouvá řeku Jari na lodích.

Při putování k brazilským hranicím s Francouzskou Guyanou Schulz-Kampfhenkel úspěšně shromáždí asi 1 500 zvířecích exemplářů, z nichž 500 od savců.

Dále vytvoří sbírku 1 200 etnografických předmětů z domorodých komunit Aparai, Wayana a Wajãpi, pořídí více než 2 500 fotografií a natočí přes 2 700 metrů filmu pomocí 16 mm kamery.

Naprostou většinu získaných materiálů věnuje berlínskému Etnografickému muzeu a jeho Muzeu přírodní historie. V Amazonii po expedici zůstane mohutný dřevěný kříž se svastikou umístěný na Greinerově pohřebišti na břehu řeky Jari připomínající Granierovu smrt na malárii.

Schulz-Kampfhenkel se díky své cestě proslaví. V roce 1938 uvede do kin film Rätsel der Urwaldhölle (Tajemství pekla v džungli), vydá stejnojmennou populární knihu, a navíc ještě uspořádá výstavu.

Objevují se konspirace, že expedice měla tajný cíl připravit podmínky pro invazi a obsazení Guyany přes severní Brazílii. Historici ale tuto teorii zavrhují. Jako mohla vzniknout?

Heinrich Himmler v roce 1940 Schulze-Kampfhenkela požádá o to, aby vyjádřil svůj názor na plán na anexi Guyany, který předložil rakouský spisovatel a dobrodruh Heinrich Peskoller. Schulz-Kampfhenkel si nápad rychle přivlastní, což je jeho zvykem.

Současný německý historik Holger Stoecker ale říká, že nemáme jediný důkaz o tom, že by expedice sloužila k vytvoření plánu invaze.