Naše planeta je pouhá malá skvrnka oproti obrovské galaxii. A tak prozkoumáváme vzdálené planety, měsíce a hvězdy, ale kolik toho víme vlastně o naší Zemi?

Přestože oceány pokrývají téměř 70 % naší Země, dosud se nám podařilo zjistit jen 5 % toho, co všechno obsahují. Také méně než 10 % plochy bylo člověkem detailně prozkoumáno. Nevíme, jaký druh divů nebo hrůzy nás čeká v zemské kůře. Příroda je stále záhadou.

Snahy hledat pod povrchem

Americký vrtný projekt Mohole, umístěný vedle tichomořského pobřeží Mexika, byl zaražen v roce 1966 z důvodu nedostatku finančních prostředků.

Sověti, díky plánování Vědecké mezirezortní rady pro studium zemského vnitra a superhluboké vrtání, měli větší úspěch. Od roku 1970 do roku 1994 se jejich vrták na poloostrově Kola pomalu nořil do země.

Člověk míní, příroda mění

Vědci se rozhodli vykopat do země díru cca 15 000 metrů hlubokou a pokoušeli se vrtat do zemské kůry tak hluboko, jak jen to bylo možné. Vrtání začalo v roce 1970. Jen do hloubky 7263 m trvalo 4 roky.

Přes 12 262 m se už kvůli fenoménu známému jako ‚Brána do pekla‘ nedostali. Chcete vědět, co to je? Experti předpokládali, že teplota uvnitř bude téměř 100 stupňů Celsia, ale už ve 12 000 m byla 180 stupňů. A to je to, co se nazývá Bránou do pekla.

Tady byly všechny možnosti moderní technologie vyčerpány. Zdálo se, jako by Země už nechtěla odhalit víc ze svého tajemství.

Vrtání se zastavilo v roce 1992 a projekt byl definitivně uzavřen na konci roku 2006. O dva roky později je veškerá vrtná technika a výzkumná zařízení zlikvidována a místo na poloostrově Kole je opuštěné.

Nečekané objevy z nejhlubší studny na světě

Objev první: hluboko uvnitř Země je spousta vody. Horká mineralizovaná voda byla nalezena téměř všude podél vrtné trasy. Druhý: Země má dostatek plynů. Nečekaně bylo podél celého vrtu nacházeno helium, vodík, dusík i oxid uhličitý.

Třetí objev byl také překvapením. Pod vrstvou žuly neexistuje žádný čedič. Zato v žule 6700 metrů pod povrchem existují fosílie. Jak se to stalo? Závěrečný objev je, že Peklo je zřejmě hlubší než 12 262 m.

Mýtus, že vrtání v roce 1992 skončilo, protože vědci pronikli superhorkou dutinou a uslyšeli křik ztracených duší, je silně nepravděpodobný.

K čemu to všechno?

Hluboké vrty do nitra Země mají velký význam pro geofyzikální vědu a existuje i potenciální ekonomický dopad. Zjistilo se například, že voda hluboko uvnitř Země je velmi silně mineralizovaná, a je primárně soustředěna u většiny rudných ložisek. Technologie pro těžbu v těchto hloubkách však dosud není k dispozici.