Znají ho všude. Projevuje se únavou, zrychleným dýcháním nebo podrážděností. Jde o největšího žrouta energie. Na to, jak ho zkrotit, je i sebe barvitější fantazie krátká. Zatím.

V malé míře prospěšný, ve velké nenáviděný. Obírá nás o energii, pozornost a co víc… o trpělivost. Ne nadarmo patří dnes stres k jedné z nejčastějších civilizačních chorob. Účinných receptů, jak s ním bojovat, je víc než písmenek abecedy.

V budoucnosti ale možná ani jedna nebude potřeba. Vědecké kapacity jsou totiž na stopě účinné vakcíně, která nás ho zbaví jednou pro vždy.

Zázrak z kravína

Zatímco pračlověk přítomnost stresu vítá, protože mu leckdy zachrání při lovu kůži, moderní člověk pod jeho přívalem spíš trpí.

Tým vědce Matthewa Franka se naštěstí už roku 2007 vydává po stopách Mycobacterie vaccae neboli mykobakterie kraví, objevené v rakouských kravínech. Hodně vzdálené příbuzné bakterie způsobující zákeřné nemoci jako lepru a tuberkulózu.

I když zní její název poněkud nevábně, už roku 2007 vědci prokáží, že má příznivý vliv na stimulaci neuronů v mozku, což vede ke zvýšení hladiny hormonu serotoninu.

V odborných kruzích totiž není žádnou novinkou, že stres či úzkost spouští mimo jiné záněty v prostředí mozku. Vědátoři proto začínají myši krmit jídlem vylepšeným o tuto zázračnou dobrotu a výsledek?

Rychlejší běh po experimentálním bludišti a menší úzkostné příznaky, než jaké vykazují „nevykrmované“ kolegyně. Své poznatky následně vtisknou to odborného časopisu Brain, Behavior, and Immunity.

Banda šťastlivců

Na testy naváže v roce 2018 výzkumný tým z University of Colorado Boulder pod vedením Christophera Lowryho. Podle něj totiž za většinou lidských problémů stojí ztráta symbiózy člověka s přírodou.

„Jak se lidé přestěhovali do měst z vesnic a farem a přestali být zemědělci, lovci a sběrači, ztratili kontakt s organizmy, které sloužily k regulaci našeho imunitního systému a potlačení nežádoucích zánětů.

To nás přivedlo k vyššímu riziku zánětlivých onemocnění a psychiatrických poruch souvisejících se stresem,“ prohlašuje. O to víc touží zázračné bakterii přijít na kloub. Experimentálním krysím samcům každý týden vpíchne speciální směs. Zhruba po 3 týdnech dosahuje stejných výsledků jako předchozí tým.

Jeden antistres prosím!

Podle Lowryho jde o účinek specifických lipidů, které se ve velkém vážou k receptorům imunitních buněk, čímž zabrání zánětlivé odezvě. Lowryho tým je na základě výzkumů úspěšně izoloval. Má to ale háček.

Bakterie totiž nedokáže stres zcela a navždy zničit, ale pouze potlačit. I tak se jedná o průlom. Frank i Lowry totiž doufají, že by zázračná „kravská vakcína“ mohla být v horizontu několika desítek let součástí běžně dostupné medicíny.

Přednostní právo na „zázračnou včeličku“ by měli ti, u nichž je větší riziko vyhoření, zejména vojáci, policisté, lékaři nebo učitelé.

Bez stresu, ale závislí?

Snová idea na život bez napětí ale nemusí být jen růžová. Budoucí antistresová bomba totiž může pro člověka znamenat pořádné potíže. Je prokázáno, že dlouhodobé užívání sedativ má škodlivý vliv na činnost mozku.

Podávání injekcí s takovým potenciálem navíc zavání závislostí. Jakmile jednou člověk přivoní k životu v poklidu, bude schopen se ho vzdát? Testování na lidech je však ve hvězdách.

Pokud ale vše půjde, tak jak má, mohly by být první vakcíny dostupné za 10–15 let.