Stavíte si doma betlém? Možná ho také máte i s připevněnou hvězdou nad chlévem s jesličkami. Co je to však za podivný úkaz? Proletěla snad tou dobou blízko Země kometa? O tom, že dobu Ježíškova zrození provází astronomický jev, asi nemusíme výrazně pochybovat. Ale jaký?

Již německý astronom Johannes Kepler (1571–1630) dne 17. prosince 1603 fascinovaně hledí na konjunkci Jupiteru a Saturnu. Usoudí, že právě tento jev mohou spatřit i tři mudrcové jdoucí do Betléma. Roku 7 př. n. l. je dokonce v trojnásobné konjunkci:

V květnu, září a prosinci. Dnešní astronomové pro změnu uvažují nad explozí supernovy, konkrétně v Galaxii v Andromedě. 23. února 4 př. n. l. zřejmě právě tento úkaz okrášlí pozemskou oblohu nad Asií.

13leté děvčátko…?

„Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté,“ vysvětluje anděl zmatené Marii, jak je možné, že se v jejím lůně najednou objeví plod. Marie má totiž být pannou až do narození Ježíše. Tak tomu věří většina křesťanů a takřka shodně to vidí i islám.

Pokud odhlédneme od aspektu víry, tak ano, může se stát, že rodí ženy se zachovalou panenskou blánou. V případě Marie ale může být pravda o kus vedle. Podle biblických vědců jde o mladičkou dívku, v době početí zhruba 13letou.

V původním hebrejském textu je totiž použito slůvko alma, což pouze značí nevdané děvče. Teprve překladem docházíme k „panně“ (řecky parthenos). Odkaz ale může naznačovat i to, že došlo o otěhotnění před první menstruací. To je možné – pár dní po první ovulaci…

Narodil se Kristus pán… Jenže kdy?

I když si většina dětí myslí, že Ježíšek se narodil na Štědrý den, oslavy jeho narození spadají až na 25. prosince, tedy Boží hod vánoční.

Dnešní datum je ustanoveno až ve 3. století podle velikonočního cyklu, vůbec poprvé se o něm dočteme u prvního vzdoropapeže Hippolyta Římského (asi 170–235) roku 204. Kdy se tedy Ježíš skutečně narodil?

Řekněme to narovinu: Nevíme. V druhé polovině 20. století začnou zejména liturgisté, tedy teologové, kteří osvětlují vývoj a význam úkonů v církvi, vnímat datum jen jako konvenci. Tu ustanoví římští křesťané coby „náplast“ na pro ně již pohanské svátky.

Nápověd k určení data ale pár máme: Například víme, že se pasou ovce (což tou dobou v Judee nehrozí) a také, že se objeví tajemná „betlémská hvězda“. Mezi nejoblíbenější data tak patří 19. duben nebo 28. březen.

My tři králové…

Dne 6. ledna opět oslavíme svátek tří králů: Kašpara, Melichara a Baltazara. Právě oni, vedeni „betlémskou hvězdou“, přinesou Ježíškovi do Betléma tři vzácné dary: zlato, kadidlo a myrhu.

Jenže, tyto dary jsou ve skutečnosti jedinou jasnou informací, kterou o těchto vzácných a zjevně bohatých mužích máme

Že známe jejich jména? Kdeže. Ty jim určí až mnohem později západní křesťané. Stejně tak určitě nejde o krále. V původním znění jsou to mágové – a poté mudrcové. A hlavně: Ani nevíme, kolik jich je! O počtu totiž Bible nehovoří, jasné je jen množné číslo. Prostě se předpokládá, že tři dary přinesou tři muži.