Stoly v londýnském královském paláci Hampton Court se prohýbají pod vybranými lahůdkami. Anglický král Jindřich VIII. právě pořádá jeden ze svých velkolepých banketů, kterých se účastní stovky vznešených hostů.
Jejich mlsné jazýčky se nemohou dočkat oblíbené pochoutky v podobě pečené labutě. Vrcholem kuchařského umění je ale nadívaný páv.
Dvůr anglického krále Jindřicha VIII. (1491–1547) má neustále potíže s různými příživníky, protože dvořané sloužící králi si s sebou přivádějí mnohem víc sluhů, příbuzných či přátel než je povoleno.
„Ethamské mandáty z roku 1526 každému výslovně zakazovaly, aby si „ke dvoru přivedl nějakého hocha,“ píše současná anglická historička Alison Weirová.
Roku 1533 dokonce dostávají podle dobového nařízení „všichni tuláci a další nepracující osoby, jež se drží u dvora“ lhůtu jednoho dne, aby zmizeli. O deset let později už nikdo nesmí mít žádné páže bez královského souhlasu.
Ačkoli cizí osoby na dvoře kazí mravy, anglický dvůr je údajně mnohem méně zkažený než dvůr francouzského krále Františka I. (1494–1547). Anglický král totiž nestrpí žádné projevy nevázaného chování.
Cizoložství navenek nesmí poskvrnit pověst muže, chování dam musí být dokonalé. Dodržují se přísná pravidla chování.
Sloužící musí umět zpívat
Sálem doznívají poslední tóny chrámové skladby anglického hudebního skladatele Thomase Tallise (1505–1585). Král si brouká jejich melodii. Sám dokonce hraje na loutnu, kterou mu jeho otec pořídil už jako sedmiletému.
Ovládá i hru na regál (přenosné varhany – pozn. red.), na kornet (trubka) a zobcovou flétnu. Miluje hudbu a do Londýna si zve spoustu italských a vlámských hudebníků.
Hudba zní na dvoře při každé příležitosti, ať už jde o odjezd na cesty, příjezd z válečné výpravy nebo jenom stolování. Znalosti hudby se stávají základním předpokladem pro službu u dvora. Kdo má dobrý hlas, má dveře do královy domácnosti otevřené.
Jindřich si dokonce troufne i hudbu skládat, zkomponuje například skladbu nazvanou Kratochvíle s dobrou společností.
Servíruje se i páv
V londýnském paláci v Hampton Court se denně vaří pro 800 lidí. Královský oběd se skládá ze dvou částí. Během prvního chodu sní panovník až 15 chodů. Začne polévkou, pak následuje maso: divočina, hovězí, skopové, ryby.
Nakonec přichází sladká tečka v podobě krému nebo lívanců. Na druhý chod přináší na řadu sedm jídel. Jako první želé, potom kořeněná vína, mandlový krém, různé druhy drůbeže nebo opeřenců, například bažant, holubi.
Jedním z hlavních jídel, na které známe recept i dnes, je hovězí s ledvinkami v těstíčku. Jídla k večeři jsou podobná jako na oběd, přibývá ale ještě pudink, vejce a máslo a často také ovoce, například jablka či kdoule.
Lahůdkou je pečený páv ozdobený vlastním peřím a s pozlaceným zobákem. Jindřich klidně sní najednou i šest velkých ovocných koláčů. Zeleninu, která tvoří sotva pětinu královského jídelníčku, ovšem považuje za jídlo chudáků.
