Manipulace s těžkou koženou plachtou není žádný med, ale portugalští knihovníci mají potřebný trénink. Stačí chvilka a spisy budou zakryty před dotěrnými hmyzími nepřáteli, kteří by se jimi snad chtěli živit. O likvidaci havěti se tu postarají létající savci.
V klášterech už v raném středověku mniši opisují vzácná díla. Jejich nákladnost i bohatá iluminace ale znamená, že si jejich pořízení mohou dovolit jenom ti největší boháči.
Mít vlastní královskou knihovnu se stává otázkou prestiže panovníků, už český král Přemysl Otakar II. (1233‒1278) dostal darem z ciziny několik astrologických a astronomických děl.
Náruživými shromažďovateli spisů se stávají také univerzity, které se v Evropě rodí už od konce 12. století. S vynálezem knihtisku se v polovině 15. století tištěné knihy šíří i mezi šlechtu a bohaté měšťanstvo.
Pošle víc peněz
Sbírky se utěšeně rozrůstají a v osvícenském 18. století dochází ke zlomu, když se knihovny zpřístupňují veřejnosti toužící po vzdělání. Vznikají velkolepé knihovní sály, jeden z nejhezčích se skrývá v Joanině knihovně v portugalské Coimbře.
Skrývá se zde 300 000 děl. Vedení nejstarší portugalské univerzity v Coimbře roku 1717 požádá krále Jana V. (1689‒1750) o příspěvek na zbudování knihovny.
„Vaše plány jsou velmi skromné,“ odvětí panovník suše a pošle mnohem větší sumu, než o jakou si vzdělanci řekli. Může si to dovolit, protože zlato přivážené z Brazílie mu utěšeně plní státní kasu.
Díky němu pod taktovkou architekta Gaspara Ferreiry vznikají tři bohatě zdobené barokní sály, jejichž zdi lemují dubové police.
Savci večer spí
Aby se do nich nepustil hmyz, stejně jako do uskladněných knih a rukopisů, mají zde jeden trik. Prostory čítárny zaměstnanci a čtenáři sdílejí s kolonií netopýrů! Bát se jich ale nemusejí, přes den totiž tito létající savci spí.
Večer co večer ovšem knihovníci zakrývají regály s knihami těžkými plachtami, aby je ochránili před netopýřím trusem. Během noci okřídlení pomocníci vychytají všechny škůdce. Stejný trik proti hmyzu používají i ve slavné knihovně v portugalské Mafře.
