Domů     Útěk z koncentráku: Kdo riskoval život pro svobodu?
Útěk z koncentráku: Kdo riskoval život pro svobodu?

Dne 6. srpna roku 1940 uprchl z koncentračního tábora Osvětim-Březinka převlečen za elektrikáře vězeň č. 220 Tadeusz Wiejowski (1914–1941). Osud ale prvnímu uprchlíkovi z tábora smrti nepřál. O rok později byl znovu zatčen a popraven. Celkem se o útěk z Osvětimi pokusilo 802 osob, z toho 144 bylo úspěšných.

Witold Pilecki (1901–1948), polský důstojník a člen podzemního hnutí odporu, se nechal dobrovolně zajmout jednotkami SS ve Varšavě roku 1940, aby se dostal do Osvětimi a prověřil zprávy, které odtamtud přicházely.

Bylo mu přiděleno vězeňské číslo 4859. Později napsal:

„Rozloučil jsem se se vším, co jsem dosud znal na zemi, a ocitl se v místě, které zemi vůbec nepřipomínalo.“ Za necelé tři roky důkladně zmapoval organizované vyhlazování a udělal vše pro to, aby z tábora propašoval návrhy na pomoc zajatcům.

Witold Pilecki se odhodlá k šílenému kroku.
Witold Pilecki se odhodlá k šílenému kroku.
reklama

Svět odmítl uvěřit

Byly to stručné zprávy, první svědectví v historii, o zvěrstvech páchaných v táboře.

„Většina transportů šla přímo do Birkenau, kde lidi bez evidence rychle měnili v popel.“ Doporučoval bombardování plynových komor a železnic a výsadek polských parašutistů z Anglie.

Po svém útěku v dubnu 1943 sepsal tři podrobné zprávy, které se dostaly až do Londýna. Polská exilová vláda ani představitelé západních mocností popsaným hrůzám nevěřili.

5. dubna 1944 uprchl Viktor Pestek (1918–1944), táborový dozorce a SS-Unterscharführer, který svou pomoc nabízel i Vrbovi a Wetzlerovi, spolu s Vítězslavem Ledererem (1904–1972), vězněm č. 170521, který zamířil do terezínského ghetta, aby i on podal svědectví.

Jenže… systematické vyvražďování lidí bylo něco tak nepředstavitelného, že byl další pokus o jeho prokázání opět neúspěšný.

Podmínky v Osvětimi jsou možná ještě horší, než se povídá.
Podmínky v Osvětimi jsou možná ještě horší, než se povídá.

Otevřete oči!

7. dubna 1944 uprchli Rudolf Vrba (1924–2006) a Alfred Wetzler (1918–1988), nejen aby zachránili své vlastní životy, ale také informovali svět o probíhající likvidaci evropských Židů.

Po 15denním putování polským okupovaným územím se dostali do Žiliny k židovské obci. Byli podrobeni výslechům, protože i zde představení odmítali uvěřit. O fungování továrny na smrt sepsali detailní zprávu:

„Dvakrát týdně určoval táborový doktor počet vězňů, kteří mají být zplynováni a potom spáleni…“ Podařilo se ji propašovat do Švýcarska, Spojených států a Vatikánu. Odvysílalo ji BBC a publikoval západní tisk.

„V podstatě jsou plynováni pouze Židé, árijci jen velmi zřídka… Předtím, než byla krematoria uvedena do provozu, se zastřelení provádělo v Březovém lese a těla byla spalována v dlouhých příkopech…“

Mrtvá těla se jen tak povalují na hromadách.
Mrtvá těla se jen tak povalují na hromadách.

Transporty neustávají

Chtěli svět varovat, co ve skutečnosti znamená „přesídlení na východ“. To ale vůbec netušili, že se chystají masové deportace maďarských Židů.

Další uprchlí vězni Češek Mordovič a Arnošt Rosin připojili po útěku k jejich zprávě závažnou skutečnost, že v Osvětimi dochází ke zplynování až 12 000 maďarských Židů denně a že se chystá likvidace terezínského rodinného tábora.

Bohužel… i přes detailní zprávy o továrně smrti nepodnikli představitelé západních mocností téměř nic. Jen náhodou byla Osvětim, považovaná během leteckých průzkumů za pracovní tábor, bombardována při náletech na blízkou továrnu.

Dodnes si svět klade otázky, proč Spojenci nezasáhli dříve. Bylo opravdu těžké uvěřit, že je člověk schopen tak organizovaných zvěrstev?

Osvětim je obrovská. Právě zde beze stopy zmizely tisíce lidských osudů.
Osvětim je obrovská. Právě zde beze stopy zmizely tisíce lidských osudů.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
Historie
Válka o Toledo: Američané vytáhnou do boje kvůli jednomu městu
Dokáže se stát pohádat se sousedem tak urputně, že proti němu vyšle ozbrojené milice? V Americe 19. století se to skutečně stává. Ohio a Michigan se přou o kousek země s městem Toledo, zatýkají se lidé, mobilizují ozbrojenci a politici si vyměňují ostré vzkazy. Konflikt dostává název Válka o Toledo. Přestože se v něm téměř […]
Historie
Hrůza v Texas City: Exploze, která nechá lodě létat
Přístav v Texas City bývá označován za srdce jednoho z nejdůležitějších světových námořních uzlů. Významnou tepnou Galvestonova zálivu je již roku 1947. Pokud bychom se za svítání 16. dubna toho roku rozhlédli kolem mol, francouzská SS Grandcamp by nás ničím nezaujala. Typická nákladní loď své doby, jakých za druhé světové války vyrobily mraky. Na délku má 133 […]
Historie
Agadir 1960: Město mrtvých plné hororových scén
Nejničivější přírodní katastrofou v dějinách Maroka bylo zemětřesení z 29. února 1960. Otřesy trvající pouhých 15 sekund prakticky srovnaly se zemí město Agadir na pobřeží Atlantského oceánu. Počet obětí je odhadován až na 15 000 osob, což představovalo přibližně jednu třetinu všech obyvatel tohoto prosperujícího přístavního města. Zničeno bylo 70–80 procent městské zástavby, a to včetně míst kritické […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz