Zpěvák Bertrand Cantat na hotelovém pokoji brutálně umlátí svoji přítelkyni, jednu z nejpopulárnějších francouzských hereček Marii Trintignantovou. Není to však jediné úmrtí, které má na svědomí.

O sedm let později po dlouhodobém psychickém teroru spáchá sebevraždu jeho manželka a matka dvou dětí, Krisztina Rádyová.

„Je to ideální bohémský pár, svazek mezi hudbou bez ústupků a herectvím bez kompromisů. Ztělesňuje sny celé jedné generace,“ oslavuje slavný pár deník Liberation.

Jsou spolu teprve pár měsíců, když Bertrand Cantat (*1964) kvůli uhrančivé herečce Marii Trintignantové (1962–2003) opouští manželku Krisztinu Rádyovou (1968–2010), která mu nedávno porodila druhé dítě.

Vztah je to vskutku vášnivý, možná až moc – v noci 26. července roku 2003 se na pokoji v hotelu Domina Plaza v litevském Vilniusu odehraje incident, který šokuje celou Francii.

Jako by stála v ringu proti boxerovi

Kolem osmé hodiny večerní je slavná herečka v kómatu odvezena do nemocnice. „Její obličej vypadal, jako kdyby bez přípravy stanula v ringu proti Miku Tysonovi či jinému boxerskému šampionovi,“ popisuje francouzský tisk.

Podle lékařské zprávy jí ten večer rocker uštědří 19 ran, které způsobí otok mozku a po dvou dnech také smrt. On sám si bezprostředně po tom namíchá koktejl z barbiturátů a alkoholu a je připraven spáchat sebevraždu.

Podle týdeníku Paris Match je do uhrančivé Francouzky natolik zamilován, že ji raději zabije, než aby ji mohl mít jiný muž. „Kdykoli na ni někdo jen pohlédl, propadal záchvatům neuvěřitelného vzteku.“

Byla herečka pod vlivem hašiše?

A je to právě žárlivost, která ten večer odstartuje jeho zuřivé běsnění. Herečce má údajně přijít něžně stylizovaná SMS zpráva od bývalého manžela, se kterým má dvě děti. Potvrzuje v ní, že souhlasí s jejím návrhem, aby léto strávili na společné dovolené.

Podle Cantata přitom ona sama trvala na tom, aby přerušil všechny své vztahy, co prý také učinil. „Marie se na mě přilepila. Chtěl jsem ji setřást. Byla celá bez sebe, také jsem byl bez sebe.

Hodil jsem ji na pohovku,“ popisuje plačící rocker před soudem svoji verzi události. Marie má být podle něj v tu chvíli pod vlivem hašiše. „Miloval jsem Marii více, než je možné si představit,“ tvrdí. Žaloba pro něj žádá 15 let vězení.

„Chtěl bych vyvrátit termín zločin. Byla to nehoda, ke které došlo při boji. Byla to šílenost, ale ne zločin,“ prohlašuje zpěvák před soudem se sklopenou hlavou.

Proces plný celebrit hýbe celým národem

Smutná událost je paradoxní hlavně v tom, že Marie Trintignantová ve Francii platí za jednu z hlavních představitelek feministického hutí a ve většině svých nejslavnějších filmů ztělesňuje právě ženy týrané v manželství.

Ve Vilniusu, kde je umlácena milencem, toho času natáčí televizní sérii o Colette, feministické spisovatelce z 19. století, kterou režíruje její matka Nadine (*1934).

Mariin otec, slavný poválečný herec Jean-Louis Trintignant (*1930), proto v zemi po smrti své dcery rozpoutává vášnivou debatu o násilí na ženách.

Hereččina matka zase vydává knihu Moje holčičko Marie, ve které mimo jiné vzpomíná na náznaky domácího násilí, které nebrala vážně.

Jednou jí prý dcera poslala zprávu podepsanou Fifille battue, v překladu Zmlácená holčička, což si prý Nadine vyložila jako metaforu.

A konečně, ani Bertrand Cantat není neznámým „béčkovým“ zpěvákem. Je hlasitým propagátorem nenásilí, odpůrcem války v Iráku a zastáncem velryb, nelegálních přistěhovalců i bezdomovců.

Je proto jasné, že tento soudní proces bude ostře mediálně sledovaný, třebaže se odehrává v Litvě, a ne ve Francii, jak si Cantat přeje.

Zůstaly po ní čtyři děti, leží vedle Morrisona

 „Smrt Marie Trintignantové pohroužila většinu Francouzů do hlubokého smutku, já patřím mezi ně,“ nechává se slyšet francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin a rodičům mrtvé herečky kondoluje také ministr kultury Jean-Jacques Aillagon a dokonce prezident Jacques Chirac.

Marii je uspořádáno důstojné poslední rozloučení na její domovské divadelní scéně a je pochována na slavném hřbitově Père-Lachaise po boku Oscara Wildea nebo Jima Morrisona.

Zůstávají po ní čtyři děti – Jules, Léon, Paul a Roman. Její vrah Cantat je za neúmyslné zabití nakonec odsouzen k osmi letům ve věznici Lukiskiu ve Vilniusu.

Propuštěn v polovině trestu a v dobré náladě

Neméně šokující jsou však události, které přicházejí o několik let později. Cantatův dům v jižní Francii, ve kterém bydlí jeho manželka Krisztina a dvě děti, kdosi vypálí. Rodina naštěstí stihne utéct.

Násilnický zpěvák následně opouští vězení už v polovině trestu, na vlastní žádost podmínečně po čtyřech letech, což znovu rozpoutává celospolečenskou debatu mezi bojovníky za práva žen.

„Z rozhodnutí mám radost, dovolí Bertrandu Cantatovi znovu vybudovat vlastní budoucnost,“ dme se pýchou jeho právník v roce 2008 a naznačuje, že zpěvákova kapela Noir Desire má v plánu znovu koncertovat.

Podmínkou jeho propuštění však je roční psychologická léčba a zákaz komentování celé události v nahrávkách či na pódiích.

Podivuhodná smrt další týrané ženy

„Mohu ho popsat dvěma slovy – čestný a milý,“ tvrdí u soudu Cantatova exmanželka Krisztina, která se s ním po návratu z vězení začíná opětovně stýkat, protože ho stále velmi miluje.

„Nikdy na mě nevztáhl ruku, ani na nikoho jiného,“ přísahá ještě v roce 2003, když po brutální smrti Marie paradoxně svědčí v jeho prospěch. Jen dva roky poté, co se její „polepšený hříšník“ vrátí k rodině, se ale stane něco děsivého.

Začátkem roku 2010 spáchá Krisztina sebevraždu, a to přímo v jejich domě. Cantat je shodou okolností na místě také, ale vinu už mu nikdy nikdo neprokáže.

Jisté je, že podle svědectví Krisztininých přátel si má žena často stěžovat na obrovské psychické týrání, kterému ji „čestný a milý“ exmanžel opětovně vystavuje.