„Japonsko nemůže porazit Ameriku. Tudíž by nemělo s Amerikou bojovat,“ nechá se v roce 1940 slyšet japonský admirál Jamamoto. A přesto je to právě on, kdo záhy vypracuje a uskuteční plán útoku na Pearl Harbor…

Žádný sex, alkohol, cigarety ani sladkosti! Pravidla na námořní akademii na japonském ostrově Etadžima jsou tvrdá. Isoroku Jamamoto (1884–1943) zde studuje v letech 1900–1904 a při závěrečných zkouškách skončí mezi nejlepšími deseti.

O rok později pak zasáhne do námořní bitvy u Cušimy, jež rozhodne o vítězství Japonska ve válce s Ruskem. „Když se probral z bezvědomí, zjistil, že je poraněn na pravé noze a že mu chybí dva prsty na levé ruce,“ popisuje autor Ivan Brož (1938–2012) zranění, které Jamamoto tehdy utrpěl.

Naftař z něj nebude

Nafta. Právě kvůli ní vyšle japonské námořnictvo Jamamota do USA. V letech 1920–1922 studuje na univerzitě v Harvardu. Díky své inteligenci a příjemnému vystupování si rychle získává řadu přátel. Nezapomíná však ani na svůj hlavní úkol.

Těžbě ropy nakonec porozumí do té míry, že mu několik společností z oboru nabídne práci. Odmítne, táhne ho to domů. Ameriku si však zamiluje, a to i díky letadlům. Po návratu do Japonska se stává velícím důstojníkem nově zřízeného výcvikového střediska leteckých sil, které mají podporovat japonské námořnictvo.

Začíná snít o velkých lodích, z nichž budou startovat letadla.

Sází na letadlové lodě

Další pobyt v Americe. Jamamoto sem přijíždí v roce 1925 a následující dva roky bude na japonském velvyslanectví působit jako námořní atašé. S pečlivostí sobě vlastní znovu studuje zvyky Američanů, což se mu později bude mnohokrát hodit.

Třeba i v roce 1934. Tehdy stojí v čele japonské delegace, která ve Washingtonu vyjednává o námořním odzbrojení. Jak ale dodává Brož, „díky tomuto energickému Japonci se měla spíše jmenovat konference o námořním zbrojení“. Jamamotovi se podaří prosadit, aby jeho země mohla na moři zbrojit stejně jako Amerika či Velká Británie. Za tento úspěch si vyslouží křeslo náměstka ministra námořnictví. V nové funkci prosazuje především výstavbu letadlových lodí.

Ne každému se tím však zavděčí.

Vítězství? Ani náhodou!

Válka se Spojenými státy o nadvládu v Pacifiku je nevyhnutelná! Právě tento názor začíná ve druhé polovině 30. let minulého století převládat v nejvyšších kruzích japonské armády. Jamamoto ho však nesdílí.

„Japonsko by bylo mimořádně hloupé, kdyby takto postupovalo a udělalo si z Velké Británie a Spojených států své nepřátele,“ argumentuje na poradách generálního štábu. Novinářům pak na rovinu odpovídá, že japonské loďstvo by v případném konfliktu nezvítězilo.

Přesto právě on 7. prosince 1941 vede útok na Pearl Harbor. Američané, které tak obdivuje, mu to nikdy nezapomenou. Stává se pro ně nepřítelem číslo jedna. Pomstí se mu v dubnu 1943, kdy nad ostrovem Bougainville v Tichomoří sestřelí jeho letadlo.

Admirál Jamamato útok nepřežije.