Roku 1916 v americkém Tennessee slonice Mary zabila svého ošetřovatele. Místní úřady rozhodly o trestu smrti a Mary byla oběšena jeřábem před davem lidí. Dnes  tuto událost považujeme za jeden z nejtemnějších momentů cirkusové historie.

Strašidelná historka o slonici odsouzené k smrti v Tennessee v roce 1916 je pravdivá, i když její okolnosti se časem staly jakousi legendou a detaily svědectví se liší.

Slonice Mary, známá později jako “Murderous Mary”, patřila ke cirkusu Sparks World Famous Shows a po úmrtí svého ošetřovatele byla před více než sto lety veřejně oběšena, což se dnes považuje za jeden z nejtemnějších a nejbizarnějších momentů v dějinách cirkusů a lidského zacházení se zvířaty.

Mary je hvězdou i tragédií tohoto příběhu. Pětitunová asijská slonice vystupuje celé roky, tančí, hraje na nástroje a baví davy.

Lidé žádají mstu

V září 1916 ale nastává osudný okamžik:, kdy ke zvířatům v Kingsportu nastupuje nový „ošetřovatel“ Walter „Red“ Eldridge, muž, který má s obrovskými zvířaty nulové zkušenosti.

Během průvodu Mary zpozoruje na kraji cesty kousky vodního melounu a při pokusu se k nim dostat je Eldridge údajně provokuje ocáskem bullhooku. Slonice zareaguje instinktivně, chytí ho chobotem, hodí s ním o zem a zabije ho.

Následuje šok a chaos v davu děsí-cího se další možné hrozby, lidé začnou křičet „Zabijte toho slona!“ a žádají mstu.

Následující den je rozhodnuto, Mary má být popravena. Protože tehdy nikdo nemá vhodné prostředky a davy trvají na trestu, odváží Mary vlakem do Erwin v Tennessee, kde stojí obří kolejové jeřáby.

V železničním dvoře před tisícovkami diváků kolem jejího krku navléknou řetěz a jeřáb ji zvedá do vzduchu. Při prvním pokusu se řetěz přetrhne a Mary padá, zlomí si bok.

Po rychlém opětovném navlečení silnějšího řetězu je tentokrát zvednuta výš a zemře oběšením.

Etika pokročila

Krátký čas visí její tělo na jeřábu, než je její život definitivně skončí. Tato událost zanechá v paměti mnoha přítomných hrůzu, i když detaily různých svědectví se liší.

Dnes Mary v žádném případě nevidíme jako monstrum, ale jako symbol doby, kdy se zvířata v cirkusech často utratila, aby došlo k uspokojení davu.

Její tragický osud se často uvádí jako příklad toho, jak etika zacházení s inteligentními tvory významně pokročila a že dnešní svět cirkusů, zoo či záchranných zařízení by už neznamenal takhle tragický konec pro zvíře.