Kdo by neznal příběh údajně nepotopitelné lodi, která se po srážce s ledovcem potopila. Spisovatel Robin Gardiner však tvrdí, že k potopení Titanicu vůbec nedošlo. Podle jiných konspiračních teoretiků dokonce ani k jeho nárazu do ledovce. Jak to podle nich bylo?

Je 14. dubna 1912 a v jídelně první třídy na palubě Titanicu, nejluxusnější lodi, která byla dosud zkonstruována, se podává večeře.

O přípravu jídla pro cestující první třídy se postaralo ve dvou kuchyních 80 lidí, z toho 35 pečlivě vybraných kuchařů, nejčastěji Francouzů a Italů. Na ploše skoro 1000 metrů čtverečních se může najíst až 532 cestujících.

Zdi jídelny zdobí vyřezávané dřevěné obložení a je vybavena drahým nábytkem a dekoracemi.

Poslední večeře v životě

Dámy v luxusních róbách a muži v oblecích se zdraví a těší se na chutnou večeři o jedenácti chodech. Na výběr je šťavnaté hovězí maso, křehké káčátko, holoubě i jehněčí. Z příloh máslové pečené brambůrky, hrášek či chřestový salát se šafránovým octem.

Delikatesou pak paštika z foie gras (kachních jater) s celerem. Nic nenasvědčuje tomu, že si cestující boháči dopřávají poslední večeři ve svém životě.

Příliš klidná hladina

Celý den bylo dobré počasí, ale už dopoledne začaly chodit radiodepeše se znepokojujícími informacemi. Titanic plul rychlostí 41 km/hod. a postupně se přibližoval k mělčinám, od nichž se ve vzdálenosti asi 320 kilometrů nacházelo ledové pole.

Ačkoli měli důstojníci na můstku dost informací o hrozícím nebezpečí, nevěnovali jim dostatečnou pozornost. Nevál vítr a hladina oceánu byla klidná. Lidé na palubě večeřeli a dobře se bavili.

Vteřiny před katastrofou

Ačkoli ve 23:30 přišlo varování z paluby parníku Californian o výskytu ledových polí, radista Titanicu jej na můstek nedoručil. Již pár minut po varování hlídka v předním „vraním hnízdě“ zaznamenala mlžný opar, jež mohl být potvrzením blízkosti ledovců.

Ve 23:39 už signalizovaly tři údery zvonce Titanicu „Předmět před lodí“. Srážce se však už prakticky nedalo zabránit. Ledovec se před několika hodinami ve vodě převrátil, proto byl tmavý a pro hlídku do poslední chvíle neviditelný.

Nahoře tančili, dole padali z postelí

Přes tíhu a velkou setrvačnost lodi vydal první důstojník William McMaster Murdoch pokyn „docela vpravo“ a doufal, že se mu tím podaří zabránit srážce Titanicu s ledovou masou.

Ve skutečnosti by byl čelní náraz pro loď méně devastující než výsledné roztržení boku lodi.

Zatímco na horních palubách nevypadal náraz nijak dramaticky a lidé pokračovali v zábavě, v podpalubí, zejména na palubě D, pocítili srážku citelněji, někteří lidé dokonce vypadli z lůžek. Kotelna v tom okamžiku již byla pod vodou.

Nepotopitelná loď se potápí

První důstojník uzavřel vodotěsné dveře v přepážkách jednotlivých komor, ty však byly vodotěsné pouze mezi sebou, nikoli směrem k palubám. Plnící se přední komory zatěžovaly trup lodi tak, že klesal přídí pod hladinu.

Voda se postupně přelévala do dalších komor přes horní hranu přepážek. Titanic nešlo udržet na hladině, a to ani při odčerpávání vody balastními čerpadly.

Smrt v moři pro více než 1500 lidí

Kolem půlnoci pronikla voda do obytných prostor třetí třídy, všichni cestující i posádka proto dostali záchranné vesty. V ledové vodě by při chladném počasí však přežili maximálně 10, odolnější jedinci 20 minut.

Pět minut po půlnoci byl vydán příkaz k přípravě záchranných člunů a ve 0:25 k opuštění lodi dle zvyklosti „ženy a děti první“.

Při naloďování panovaly zmatky, lidé z vyšší třídy nechtěli sdílet čluny s těmi z nižších tříd, čluny raději spouštěli na moře poloprázdné, než aby na ně dovolili vstup mužům. Z 2223 lidí na palubě lodi se jich nakonec zachránilo jen 706.

Stále živé konspirace

Dne 15. dubna 1912 ve 2:20 ráno zmizel Titanic nadobro pod hladinou. Největší parník své doby se potopil hned během své první plavby.

Kvůli počtu obětí přesahujícím 1500 osob, mezi nimiž nechyběly nejbohatší osobnosti své doby, se katastrofě dostalo široké publicity.

Kolem příčiny a průběhu potopení vzniklo mnoho legend a konspiračních teorií, které následně rozvířilo pozdější objevení vraku lodi v hlubinách Atlantiku. Jaké jsou ty nejznámější?

TITANIC SE VŮBEC NEPOTOPIL, ŠLO O POJISTNÝ PODVOD

Spisovatel Robin Gardiner tvrdí, že na dně oceánu vůbec neskončil „nepotopitelný“ Titanic, ale jeho sesterská loď Olympic. Ta na moře vyplula mnohem dříve než Titanic a během své služby utrpěla nejrůznější poškození, jejichž oprava by byla velice nákladná.

Dne 11. září 1911 se totiž Olympic osudově střetl s britským vojenským křižníkem HMS Hawke a s více než dvanáctimetrovou dírou v trupu musel být odtažen do loděnic v Belfastu.

Na dně oceánu skončil Olympic

Titanic musel Olympicu udělat v loděnici místo, proto se dokončovací práce na něm zpomalily.

Mnohem horší však bylo, že pojišťovna odmítla majiteli obou lodí, společnosti White Star Line, vyplatit odškodné s odůvodněním, že nehodu zavinila zastaralá navigace Olympicu.

A tak se měla společnost uchýlit k největšímu pojistnému podvodu všech dob, když Titanic vyměnila na jeho první plavbě za poškozený Olympic, který skončil v hlubinách oceánu.

Svědectví hovoří jasně

Jaké pro to má Gardiner důkazy? Tvrdí: „Očití svědci popisují, jak utíkali po palubách Titanicu, ale tam, kde měly být promenády, popisují kabiny.

Přeživší z paluby B popsali, že viděli, jak se na vodu spouštějí čluny z vyšší paluby, na Titanicu by to nebylo možné pozorovat, odpovídá to Olympicu.“

2. ZKÁZU NEZPŮSOBIL LEDOVEC, ALE POŽÁR V PODPALUBÍ

Jiný spisovatel, Senan Molony, který hledáním příčiny zkázy Titanicu strávil půlku svého života, zase objevil při zkoumání starých fotografií na vnějším plášti lodi devítimetrové šmouhy. Podle Molonyho dokazují jediné, a to že v podpalubí vypukl požár.

Společnost White Star Line o něm podle spisovatele dobře věděla, ale snažila se vše ututlat. Hořet v podpalubí mělo totiž už 10 dní před vyplutím lodě na její první cestu za oceán.

Oslabený plášť lodi ledovci neodolal

Protože se jej podařilo uhasit, nabylo rejdařství dojmu, že informacemi o požáru nebylo třeba veřejnost děsit. Jenže právě oheň mohl být dle Molonyho důvodem katastrofy. Podle odborníků tak silný žár snížil odolnost pláště lodi až o 75 %.

A soudě podle fotografií, prorazil ledovec plášť právě v požárem oslabeném místě.

Molony navíc tvrdí, že požár se nikdy pořádně uhasit nepodařilo, a příčinou neštěstí tak byl pravděpodobně výbuch v kotelně, který vedl k roztržení pláště lodi a jejímu následnému potopení.

3. TITANIC SE STAL OBĚTÍ POMSTY EGYPTSKÉ KNĚŽKY

Podle jiné konspirační teorie stála za potopením lodi pomsta egyptské mumie. Staří Egypťané věřili, že toho, kdo naruší věčný spánek mumifikovaných mrtvých, stihne smrtící kletba.

A podle legendy se na palubě Titanicu nacházela mumie kněžky boha Amon Ra, o níž se vědělo, že svým majitelům nosí jen neštěstí. Významný investigativní novinář William Thomas Stead ji měl během plavby ukázat několika svědkům.

Opravdu stála za zkázou Titanicu ona? Podle odpůrců této teorie totiž v oficiálním seznamu převážených cenných artefaktů žádná mumie nefigurovala.

4. ZA KATASTROFOU STÁLA CHYBA V KOMUNIKACI

S překvapivým svědectvím vystoupila Louise Patterová, vnučka druhého důstojníka Titanicu Charlese Lightollera, který jako jediný z vyšších důstojníků katastrofu přežil. Podle ní byla důvodem srážky lodi s ledovcem chyba v komunikaci.

V době, kdy Titanic vyplul na svoji první plavbu, totiž docházelo k velkým změnám v oficiálních povelech v námořní dopravě, přičemž některé znamenaly přesný opak těch původních.

Když první důstojník William McMaster Murdoch vydal pokyn „hard a starboard“ (ostře na pravobok), strhl kormidelník Robert Hitchens, podle starých pravidel, kormidlo doleva, přímo na ledovec.

5. TRAGÉDII VYVOLALY ASTRONOMICKÉ JEVY

Svůj podíl na katastrofě však mohla mít i unikátní astronomická situace, k níž došlo právě tu noc, kdy se Titanic potopil. Země se dostala na své dráze nejblíže ke Slunci, a zároveň se Měsíc přiblížil k Zemi nejvíce za posledních 1400 let. Navíc byl úplněk.

Proto se na moři začaly dít věci, které nakonec vedly k potopení Titanicu. Odliv a příliv se neprojevily pouze u mořského pobřeží, ale došlo k vzedmutí vln i na širém oceánů.

V jejich důsledku se u západního pobřeží Grónska odlomil ohromný ledovec, který Titanicu zkřížil cestu a stal se mu osudným.