Archeologům se podařilo najít části nejstarších tetovacích nástrojů, zajímavostí je, že byly vyrobeny z lidských kostí. Artefakty pochází z ostrova Tonga v Tichém oceánu.

Vědci z univerzity v australské Canbeře se zabývali analýzou čtyř kostěných hřebínků, které sloužily domorodcům k procesu tetování.

Pro zjištění stáří nástrojů nalezených již v roce 1963 použili nyní odborníci radiokarbonovou metodu, jež ukázala, že se jedná o výrobek starý více než 2700 let. Navíc se jim podařilo zjistit, že dva hřebínky jsou vyrobeny z ptačích a dva z lidských kostí.

Tonga je království skládající se z celkem 177 ostrovů, přičemž 36 z nich je obyvatelných, nachází se v jižní části Tichého oceánu.

Hřebeny používané k tetování, které nyní zkoumají badatelé, byly nalezeny na největším z tamních ostrovů s rozlohou kolem 250 kilometrů čtverečních – Tongatapu. Zde zároveň leží hlavní město Tongy Nuku’alofa.

Spoluautorka studie o stáří artefaktů Michelle Langleyová řekla:

„V této době nežili na ostrově žádní jiní dostatečně velicí savci a lidské kosti byly oblíbeným materiálem pro výrobu tetovacích hřebínků.“ Další ze skupiny archeologů, Geoffrey Clark, se vyjádřil k samotnému tetování v časovém období, ze kterého pocházejí nástroje.

Podle něj bylo tetování považováno za způsob, jak se spojit se zemřelými předky.

Hřebeny určené k tetování byly jednoduché čepele vyrobené z naostřených kostí, ty byly nořeny do inkoustu a následně vtlačovány do lidské kůže, je to typický způsob zdobení obyvatel Oceánie. Oproti dnešním technikám byla dřívější tvorba tetování mnohem bolestivější.

Samotný výraz pro tetování pochází původně z polynéského slova „tatau“ a v oblasti, kde byly nalezeny tetovací nástroje – tedy v Tichém oceánu -, se upravovala kůže technikou, která se zachovala do dnešní doby a za posledních několik tisíc let se prakticky nezměnila.

Stále se využívají tetovací hřebínky ne nepodobné těm, které archeologové nalezli, a dřevěná palička, kterou se do hřebínku buší a co způsobuje vpravování tetovací barvy pod kůži.