Orby mají být záhadné kruhovité útvary na fotografiích, které někteří badatelé považují za duše zemřelých. Opravdu tomu tak ale je? Podle skeptiků se spíše jedná o prachové částice ve vzduchu nasvícené bleskem. Jak je to ve skutečnosti?

Kulaté světelné útvary a formace známé jako orby jitří fantazii záhadologů už řadu let. Vypadají jako kapky vody, částice prachu nebo smítka či kuličky. Co jsou zač? „Jde o zmaterializované, zhmotnělé formy energie ve tvaru plazmatických světelných koulí.

Pocházejí z astrálních světů a pronikají do naší dimenze. Jsou to duše zemřelých, ale i další astrální bytosti, entity a formy,“ říká česká badatelka a publicistka Alena Horká. Lze tomu věřit?

Jsou úplně všude?

Orby mají většinou bílou barvu, někdy se však podaří zachytit i bleděmodré, fialové, žluté či tajemné koule přecházející do červena. Čím je dána jejich rozdílnost? To dosud není úplně jasné.

„Zachytí je většinou jen citlivá optika fotoaparátu, někdy je ovšem můžeme spatřit i pouhým okem. Uvnitř těchto světelných koulí je možno zachytit i obličeje lidí, někdy bývají zdobeny ornamenty, znaky, symboly či jsou popsány hebrejsky,“ říká Horká.

Podle ní můžeme orby vyfotografovat nebo spatřit prakticky kdekoli. Ve starých historických objektech, v našich příbytcích, ale i v přírodě či na ulici. Opravdu máme přímo před očima důkaz o existenci onoho světa?

„Jednou jsem spatřila pouhým okem velký průsvitný orb, jak chvíli plynul prostorem místnosti v den pohřbu mé babičky, na kterou jsem právě intenzivně myslela. Za okamžik se pak světelná průsvitná koule rozplynula,“ uvádí Horká.

Ozývají se ale také skeptické názory.

Například český badatel Vladimír Šiška z projektu Záře (zabývá se evidencí a výzkumem UFO a dalších nevysvětlitelných jevů – pozn. red.) je přesvědčen, že orby ve skutečnosti se záhadami nemají nic společného. Proč si to myslí?

Je zde racionální vysvětlení?

„Tyto kulaté, poloprůsvitné objekty na fotografiích nejsou opravdu nic jiného než odraz světla od prachových zrnek, zrníček pylů a někdy i drobných vodních kapiček ve vzduchu,“ říká Šiška, který lidem, kteří o tom pochybují, doporučuje následující pokus.

„Vezměte fotoaparát, zapněte nucený blesk a zamiřte jej na nějaký vzdálený objekt nebo do volného prostoru. Pak těsně nad objektivem sypejte cokoli práškovité konzistence a zmáčkněte spoušť.

Při troše šikovnosti se vám podaří vyfotit nádherné orby.“ Nicméně všechny fotografie se záhadnými kruhovými útvary takto zřejmě vysvětlit nelze.

Některé snímky orbů totiž byly podle očitých svědků vyfoceny v prostorách, kde k výše nastíněným záměnám dojít nemohlo. Jak to tedy je?

Kdo má pravdu?

Na stranu skeptiků se kloní i Kamil Pokorný z výzkumné společnosti Agartha, která se zabývá průzkumem a dokumentací podzemí a paranormálních jevů.

„Na základě mnohaletých osobních zkušeností musím říci, že orby jsem nikdy nevyfotil větším objektivem a sklem na zrcadlovce, zatímco malým kompaktním digitálem s malinkým objektivem jsem je fotil předtím téměř všude, protože bleskem osvícené zrno prachu či vlhkosti vzduchu se vůči malé čočce objektivu projeví, ale vůči většímu sklu se už neprojeví,“ vysvětluje Pokorný. Podle něj jsou orby ryze optická záležitost, žádná záhada, natož entita.

Duchové existují

„Nehledejme záhady a zázraky tam, kde nejsou. Věnujme se seriózně skutečným záhadám a nevysvětlitelným tématům, ale s orby neztrácejme čas, do této kategorie vůbec nepatří,“ uvádí Pokorný. Není ale přece jen příliš skeptický?

Podle některých názorů totiž může fotografii pravých a zcela nefalšovaných orbů vyfotit jen člověk velice senzitivní, s rozvinutým mimosmyslovým vnímáním, který je schopen napojit se na vyšší dimenze. Není právě tato skutečnost rozhodující?

„Já si myslím, že ne. Ti, co něco takového tvrdí, zbytečně shazují celou záhadologii. Já osobně například netvrdím, že duchové neexistují. Ale rozhodně nemají nic společného s orby,“ dodává Pokorný. Kdo má v celém sporu pravdu?