Pokud existuje umělecké dílo, které je plné tajemství a záhad, pak je to bezpochyby Mona Lisa, nejslavnější portrét v dějinách, dílo Leonarda da Vinciho.

Lisa? A která vlastně?

Bezpochyby nejčastěji řešenou záhadou je Lisina totožnost. Koho to vlastně Leonardo maluje? Nejvíce zastánců má Lisa del Giocondo (1479-1542) manželka florentského obchodníka s hedvábím.

V těsném závěsu je teorie, že na obraze je milánská femme fatale Caterina Sforza (1463–1509). Divoká, sebevědomá a podle některých svědectví velmi krutá žena. Existují však i další kandidátky.

Například německá historička Maike Vogt-Lüerssenová (*1956) tvrdí, že na obraze je milánská vévodkyně Isabela Aragonská (1470–1524).

Opírá se o fakt, že Leonardo byl 11 let dvorním malířem milánského vévody, a že její tmavě zelené šaty ji identifikují jako příslušnici rodiny Sforza. Existují však i mnohem odvážnější teorie.

Podle některých není na obraze žádná skutečně žijící žena, ale kompilát několika žen, který Leonardo sestavuje ve snaze vytvořit ideální dokonalou tvář. Mnozí jsou ještě dál a tvrdí, že na obraze není žena, ale muž.

Zatímco Francouz George Isarlo (1897-1978) tvrdí, že podle analýzy obrazu z roku 1913 měla původně vousy, a že da Vinci maloval svého milence, americká badatelka Dr. Lillian Schwartzová přichází na základě srovnávací digitální analýzy s teorií, že Mona Lisa je ve skutečnosti da Vinciho autoportrét.

Úsměv je jen optická iluze?

Vedle tajemné totožnosti je favoritem tajemství jejího letmého téměř neznatelného úsměvu. Co znamená? Vešel někdo do jejího zorného pole, ale ona jako poctivá modelka nechce změnit výraz? Nebo se jen necítí ve své kůži a stydí se, protože sedí modelem poprvé?

Přední francouzský badatel Michel Menu tvrdí: „Pomocí trojrozměrného skenu jsme objevili důkaz o jemném průsvitném závoji, který má Mona Lisa přehozen přes hlavu a kolem ramenou.

Ten v době renesance nosily ženy těhotné nebo po porodu.“ Mohlo být dítě příčinou jejího záhadného úsměvu? Ale usmívá se vůbec? Mrknete jednou, usmívá. Mrknete podruhé, neusmívá.

V roce 2000 anglická neuroložka Margaret Livingstonová prokáže, že úsměv je zřetelnější periferním viděním než přímím pohledem.

Španělští vědci Martinez Otero a Alonso Pablos vysvětlují, že jde o výsledek otického klamu, který da Vinci do obrazu vkomponoval pomocí speciálně namíchaných barev. „Barvy vnímáme podle toho, jak na sítnici dopadá světlo.

Různé buňky přenáší různé signály, které pak mozek rozdílně zpracovává. A podle toho, které zrovna získají převahu, úsměv buď vidíte, nebo nevidíte.“ Takže pokud se zaměříte na oči nebo na obraz jako celek, úsměv bude patrný a nepřehlédnutelný.

Pokud se však zahledíte na rty, zmizí. To vše díky naneseným barvám a hře světla a stínu.

Upír nebo syfilis?

Vědce však nefascinuje pouze její úsměv. Pokouší se vyčíst tajemství i z její tváře. „Je starší než skály, mezi kterými sedí, stejně jako upír, byla mrtvá mnohokrát a odhalila tajemství hrobu,“ myslí si anglický kritik Walter Pater (1839-1894).

Podle jiných je tajemstvím ukrytým v obraze syfilis. Žena na obraze nemá obočí ani řasy, i když původně je podle analýz obrazu měla. Teorie tvrdí, že modelka onemocněla a da Vinci její podobu na obraze upravil.

Německá kunsthistorička Magdalena Soestová v roce 2002 teorii podpoří tvrzením, že na obraze je promiskuitní Caterina Sforza, která na syfilis zemřela. Britský kritik Jonathan Jones s diagnózou souhlasí, byť ji přičítá Lise del Giocondo.

Najde totiž záznam o tom, že si kolem roku 1516 kupovala v lékárně tzv. šnečí vodu (Acqua di chiocciole). Ta se používala pro léčbu venerických chorob, včetně syfilis, který se tehdy Evropou šíří jako požár.

Šifra v očích?

Kromě tajemné totožnosti a záhadného úsměvu je údajně portrét plný dalších záhadných detailů a šifrovaných zpráv. Ukrývají se v očích i v krajině na pozadí.

V jednom oku vědci pomocí mikroskopu odhalí ukrytá písmena L a V, ve druhém písmena C a B, nebo možná C a S. O pravém oku mají jasno. Tvrdí, že písmena L a V jsou Leonardovými iniciálami.

Písmena v levém oku jsou mnohem méně čitelná, ale podle některých by mohlo jít o iniciály modelky. Pokud by šlo o C a S, znamenalo by to, že na obraze není Lisa del Giocondo, ale Caterina Sforza.

Další dosud nerozluštěný vzkaz Leonardo údajně ukryje do oblouků mostu v pozadí.

Tady je ukryto číslo 72, nebo je to písmeno L a číslo 2. „Musíte si uvědomit, že obraz je 500 let starý a detaily už nejsou tak jasně čitelné, jako kdysi,“ říká Silvano Vinceti, předseda Národního výboru pro kulturní dědictví.

Podivná krajina

Šifrou je ovšem údajně celé pozadí. Tvoří ho fantaskní krajina, která zarazí už faktem, že na levé a pravé straně je v natolik odlišném úhlu a horizont v natolik odlišné výšce, že se za jejími zády nemohou přirozeně spojit.

Při da Vinciho preciznosti je jasné, že nejde o chybu, ale o záměr. Jenže o jaký? A to nemluvíme o desítkách dalších „odhalení“. Jako když americký grafik Ron Piccirillo tvrdí, že na obraze jsou ukryta namalovaná zvířata.

„Kdy položíte obraz na stranu, uvidíte zcela zřetelnou hlavu opice a lva,“ tvrdí.