V roce 1970 chytí konspirátor Gary Shaw macatého sólokapra. Žena, která se mu představí jako Beverly Oliverová (*1946) si s ním domluví schůzku, na které mu oznámí, že je Babushka Lady!

Shaw přitom málem spadne ze židle. Už dlouhých sedm let je jedním z těch, kteří tajemnou ženu, skrytou pod touhle přezdívkou, hledají.

Záhada ženy v šátku

Ty výstřely šokují svět a v myslích většiny tehdejších Američanů zanechají nesmazatelnou vzpomínku. Snad každý ví, co dělal právě ve chvíli, kdy se dozvěděl o atentátu na Johna Fitzgeralda Kennedyho (1917–1963). Jeho vražda není dodnes uspokojivě vysvětlena.

Stejně jako totožnost některých osob, postávajících na dallaském náměstí Dealey Plaza ve chvíli atentátu. Jednou z nich je i tajemná žena v šátku s malou kamerou v ruce. Právě podle pokrývky hlavy dostane svou přezdívku – Babushka Lady. Zachycena je na fotografiích i amatérských filmových záběrech.

Ocelové nervy

Nikdy jí ovšem není pořádně vidět do tváře. Identifikaci ztěžují brýle i onen šátek ovázaný kolem hlavy. Její přítomnost vynikne v momentě, kdy zazní palba. Zatímco ostatní začnou utíkat, ona nehne brvou a pokračuje ve filmování. Jakoby měla nervy z ocele.

Anebo věděla, co se stane. Nakonec přeběhne cestu a ztratí se v davu. Film, který pořídí, se nikdy nedostane na veřejnost. Nedostane se nikam. Nepomůže ani, když FBI veřejně požádá dámu s šátkem, aby jim záběry poskytla. Po Babushce Lady se slehne zem.

Ano, jsem to já!

Čas bezvýsledně plyne až do onoho roku 1970, kdy si někdejší barová tanečnice Beverly Oliverová pustí pusu na špacír. Výsledkem je to, o co s největší pravděpodobností od začátku usiluje – hromada pozornosti.

Věrohodnost její historky je totiž děravá jako doma rozpárané džíny z konce osmdesátých let.

Natočený materiál prý nemá, protože jí ho bezprostředně po atentátu vzali dva muži, kteří se představili jako agenti FBI. „Říkali, že mi ho do deseti dnů vrátí, ale už sem je nikdy neviděla,“ tvrdí.

Něco tady nehraje

Jednoho z nich dokonce později při vyšetřování identifikuje. Problémem je, že dotyčný byl v době Kennedyho vraždy někde úplně jinde – v New Orleansu.

A kamera, na kterou má údajně natáčet, se do obchodů dostane až v roce 1969. Beverly se brání, že šlo o prototyp, který dostala od kamaráda, její slova ale už nikdo nebere vážně. Identita možná nejzáhadnější ženy 20. století tak zůstává dál neznámá.