Ani ne hodinu od Prahy leží město s bohatou historií – Kutná Hora. Podle pověsti v roce 1278 rozprášili zdejší mniši na sedleckém hřbitově hlínu, kterou přivezli až z Jeruzaléma.
Tímto svým činem z něj udělali nejstarší „Svaté pole“ ve střední Evropě a zároveň žádané a vyhledávané pohřebiště.
Byla to ale až morová epidemie v roce 1318, která zapříčinila masové pohřbívání v Sedlci. Tehdy zde bylo pochováno více než 30 000 mrtvých, přibližně dalších 10 000 sem pak bylo uloženo během husitských válek.
Kostel, hřbitov a kostnice
Podle dostupných historických pramenů měl v době své největší „slávy“ sedlecký hřbitov rozlohu více než 35 000 metrů čtverečních. Samotná hřbitovní kaple byla zřejmě vybudována na počátku 14. století.
Původně dvoupodlažní kaple s kostnicí měla dvě věže, vrchní patro sloužilo ke kázání a k modlitbám a dole se nacházela kostnice.
Zlom přišel v roce 1421, kdy husité stavbu zapálili, a tím ji prakticky celou zničili. Na konci 15. století byl hřbitov zrušen a s dalším pohřbíváním se zde již nepočítalo.
Kosti asi 40 000 zemřelých byly exhumovány a následně uloženy do spodní části kaple kostela. Pověst vypráví, že je v tamních prostorách v roce 1511 poloslepý sedlecký mnich seskládal do podoby velkých pyramid.
Kaple byla v letech 1703–1710 obnovena podle návrhů opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723).
V roce 1784 císař Josef II. (1741–1790) zdejší klášter zrušil a následně jej odkoupil rod Schwarzenbergů, který ho později nechal upravit do podoby, jež je známa dodnes.
Výzdobu z kostí, která je světovým unikátem, dostal na starosti roku 1870 řezbář František Rint z České Skalice.
Pamatuj na smrt
Někomu může výzdoba kostnice připadat poněkud bizarní.
Návštěvníci se mohou pokochat například lustrem složeným ze všech velkých kostí, jež se nacházejí v lidském těle, umrlčími dekoracemi z vyskládaných lopatek a kyčlí nebo skutečně unikátním ztvárněním samotné myšlenky, která nese svůj odkaz napříč staletími a skrývá v sobě hlubokou symboliku – memento mori (pamatuj na smrt).
O zájmu o záhadné a tajemné poutní místo svědčí zástupy turistů, jež jsou do Kutné Hory přitahovány určitým magnetismem ke skrytým touhám člověka vidět nevšední věci. Ročně kostnici navštíví údajně až 400 000 lidí.
Kosti, které Rint použil k výzdobě, byly vydezinfikovány a vyběleny chlorovým vápnem. Umělec také výzdobu doplnil schwarzenberským erbem a zakomponoval sem i své jméno.
Podzemní kaple sedleckého kostelíka je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Těla zemřelých se v hakeldamské půdě údajně rozložila během pouhých 24 hodin.
