Domů     Světový unikát: Kutnohorská kostnice
Světový unikát: Kutnohorská kostnice
29.6.2023

Ani ne hodinu od Prahy leží město s bohatou historií – Kutná Hora. Podle pověsti v roce 1278 rozprášili zdejší mniši na sedleckém hřbitově hlínu, kterou přivezli až z Jeruzaléma.

Tímto svým činem z něj udělali nejstarší „Svaté pole“ ve střední Evropě a zároveň žádané a vyhledávané pohřebiště.

Byla to ale až morová epidemie v roce 1318, která zapříčinila masové pohřbívání v Sedlci. Tehdy zde bylo pochováno více než 30 000 mrtvých, přibližně dalších 10 000 sem pak bylo uloženo během husitských válek.

Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory FOTO: Zp / Creative Commons / CC BY-SA 3.0
Hřbitovní kaple Všech svatých v Sedlci u Kutné Hory FOTO: Zp / Creative Commons / CC BY-SA 3.0

Kostel, hřbitov a kostnice

Podle dostupných historických pramenů měl v době své největší „slávy“ sedlecký hřbitov rozlohu více než 35 000 metrů čtverečních. Samotná hřbitovní kaple byla zřejmě vybudována na počátku 14. století.

Původně dvoupodlažní kaple s kostnicí měla dvě věže, vrchní patro sloužilo ke kázání a k modlitbám a dole se nacházela kostnice.

Erb rodu Schwarzenberků v kostnici FOTO: word_virus / Creative Commons / CC BY 2.0
Erb rodu Schwarzenberků v kostnici FOTO: word_virus / Creative Commons / CC BY 2.0

Zlom přišel v roce 1421, kdy husité stavbu zapálili, a tím ji prakticky celou zničili. Na konci 15. století byl hřbitov zrušen a s dalším pohřbíváním se zde již nepočítalo.

Kosti asi 40 000 zemřelých byly exhumovány a následně uloženy do spodní části kaple kostela. Pověst vypráví, že je v tamních prostorách v roce 1511 poloslepý sedlecký mnich seskládal do podoby velkých pyramid.

Kaple byla v letech 1703–1710 obnovena podle návrhů opata Snopka a architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela (1677–1723).

V roce 1784 císař Josef II. (1741–1790) zdejší klášter zrušil a následně jej odkoupil rod Schwarzenbergů, který ho později nechal upravit do podoby, jež je známa dodnes.

Výzdobu z kostí, která je světovým unikátem, dostal na starosti roku 1870 řezbář František Rint z České Skalice.

Interiér kostnice v Sedlci FOTO: Pudelek / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
Interiér kostnice v Sedlci FOTO: Pudelek / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Pamatuj na smrt

Někomu může výzdoba kostnice připadat poněkud bizarní.

Návštěvníci se mohou pokochat například lustrem složeným ze všech velkých kostí, jež se nacházejí v lidském těle, umrlčími dekoracemi z vyskládaných lopatek a kyčlí nebo skutečně unikátním ztvárněním samotné myšlenky, která nese svůj odkaz napříč staletími a skrývá v sobě hlubokou symboliku – memento mori (pamatuj na smrt).

O zájmu o záhadné a tajemné poutní místo svědčí zástupy turistů, jež jsou do Kutné Hory přitahovány určitým magnetismem ke skrytým touhám člověka vidět nevšední věci. Ročně kostnici navštíví údajně až 400 000 lidí.

Kosti, které Rint použil k výzdobě, byly vydezinfikovány a vyběleny chlorovým vápnem. Umělec také výzdobu doplnil schwarzenberským erbem a zakomponoval sem i své jméno.

Podzemní kaple sedleckého kostelíka je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Těla zemřelých se v hakeldamské půdě údajně rozložila během pouhých 24 hodin.

Foto: Ondřej Kořínek / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, Zp / Creative Commons / CC BY-SA 3.0, word_virus / Creative Commons / CC BY 2.0, Pudelek / Creative Commons / CC BY-SA 4.0
reklama
Související články
Zajímavosti
Boříme mýty o antikoncepci: Zabrání citron či kojení početí?
Je kolébkou medicíny civilizace Řecka a Říma ve 4. století před naším letopočtem? Zčásti. Teprve v druhé polovině 19. století se ukáže, jak vyspělá je medicína ve Starém Egyptě.   Německý egyptolog Georg Ebers (1837–1898) kupuje roku 1873 papyrus, který ponese jeho jméno. A hlavně – až jej přeloží, zboří zažité představy o egyptské kultuře. […]
Zajímavosti
Zuby moudrosti: Proč se nám proříznou až v dospělosti?
Teplota, bolest, otoky. V horším případě i cysty nebo dokonce zlomenina zánětem oslabené čelisti. Všechny tyhle lahůdky nás mohou potkat, pokud se dens serotinus neboli třetí stoličky rozhodnou vydrat ven. Tenhle proces začíná v dospělosti a může trvat roky. Vědci přišli na to, proč si u lidí dávají zuby moudrosti tak na čas.     […]
Zajímavosti
Kult známého světce: Komunistům se svatý Václav nelíbil
Už od konce 10. století se v českých zemích začíná šířit kult svatého Václava (asi 907–935). Nejdříve se český kníže stal symbolem panovnické dynastie a poté i patronem národa. Velký význam získává svatováclavský svátek za první republiky, ale nejde to jednoduše. První republika se totiž hodně orientuje směrem na husitské tradice a svatý Václav tak zůstává […]
Zajímavosti
Proč se říká: Svině a perly, roh hojnosti a máj podzimu
V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V této rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly. Pýcha se nevyplácí, to je známá věc. Podíváme se, co se může stát lidem, kteří nosí nos nahoru. Zjistíme i to, odkud […]
reklama
lifestyle
Život na vídeňském dvoře: Císař složil 230 hudebních skladeb
Císař Leopold I. se zaposlouchá do tónů skladby a nevnímá okolí. Sám hraje skvěle na cembalo, flétnu i další nástroje. Učí se hrát také u dvou varhaníků. „Jeho sluch byl tak ostrý, že mezi padesáti hudebníky rozeznal toho, kdo zahrál falešný tón,“ tvrdí o něm jeho životopisec Gottlieb Eucharist Rinck. Skládání hudby věnuje Leopold I. […]
Osmihodinová pracovní doba? Ještě v 18. století lidé makali dvojnásobný čas
Kdy byla v Československu uzákoněna osmihodinová pracovní doba a jak dlouho pracovali lidé dříve? Kdybyste se narodili v 18. století a přišli do práce v osm ráno, ve čtyři odpoledne byste si padla rozhodně užívat nemohli. Z pohledu dějin je pracovní doba trvající osm hodin moderní vymožeností. V minulosti byla pracovní doba mnohem delší. Začátkem 18. století není výjimkou, když […]
Velký problém mikrorozměrů
Jsou menší než zrnko soli, a jsme s nimi v kontaktu možná víc, než bychom si uvědomovali. Kolují nám v krvi, zaplňují naše plíce, dokonce i střeva. A to pořád není to nejhorší…   Mikroplasty jsou úlomky plastů o velikosti 100 nanometrů až 5 milimetrů, nanoplasty jsou pak menší než 20 mikrometrů. Podle posledních závěrů […]
3 svatební pověry: Černá kočka se dávala jako dar!
Na který den je nejlepší naplánovat svatbu? V anglosaském folkloru je to středa, židé zase věří, že je to úterý. A pokud budeme pověrčiví, který den naopak nepadá v úvahu? Podle Angličanů je zatracovaným dnem sobota. A teď nastane zmatek: Španělé a velká část Latinské Ameriky se odmítají brát v úterý! Svateb je v tento […]
věda a technika
Slavná busta Nefertiti: Seznam nálezů usvědčil Borchardta z podvodu
Německý archeolog Ludwig Borchardt bere do ruky ušpiněný vápencový předmět. Chvíli přemýšlí. Potom dílko strčí do krabice se štukovými nálezy. V hlavě se mu rodí plán, jak si s ním trochu pohrát. Když se řekne Nefertiti (14. století př. n. l.), každý si vybaví slavnou bustu s vysokým modrým kloboukem znázorňující egyptskou královnu z doby 18. dynastie […]
Opioidová krize v USA
Spojené státy americké se od 90. let minulého století potýkají s rozsáhlou opioidovou krizí, aktuálně probíhá už její čtvrtá vlna. Podle odborníků souvisí tato krize se strukturou amerického zdravotnického systému, ve kterém je předepisování léků upřednostňováno před dražšími terapiemi.   Profesorka Judith Feinbergová z West Virginia University k tomu podotýká: „Většina pojištění, zvláště pro chudé lidi, nezaplatí v USA […]
Zbraň proti depresím se špatnou pověstí
Říká se jim něžně houbičky a někteří lidé je vyhledávají kvůli jejich halucinogenním účinkům. Nové výzkumy ovšem ukazují, že lysohlávky v sobě skrývají zajímavé možnosti týkající se léčby duševních problémů. Ne všechny lysohlávky patří mezi halucinogenní houby, ale ty, které ano, obsahují ve velké míře dvě látky: psilocin a také psilocybin. Psilocybin je jedním z […]
Nevím, proč to dělám! Nejpodivnější reflexy lidského těla
Někdy je naše tělo zkrátka rychlejší než my. Nečeká, než nám něco docvakne v hlavě, a na jistý vnější podnět hned reaguje samo. Proč to nejde zastavit? Je to reflex! Pokus, při kterém lékař pacienta klepne kladívkem pod kolenem, tomu se stáhne stehenní sval a vykopne nohu vpřed, všichni známe. Zajímavých reflexů však naše tělo […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Prozradila svůj recept na mládí
nasehvezdy.cz
Prozradila svůj recept na mládí
Zpěvačka, herečka a máma dvou synů Lucie Vondráčková (43) prozradila, díky čemu vypadá sotva na třicet. Za celý svůj život nejenže nikdy nekouřila, ale nedotkla se prý ani kapky alkoholu. „Ano, nud
Vraždící silnice: Celosvětový fenomén
enigmaplus.cz
Vraždící silnice: Celosvětový fenomén
O skutečnosti, že některá místa snad mohou přitahovat negativní energii a opakovaně tak na nich dochází k tragickým událostem, lidstvo ví již odedávna. Často jimi jsou například nejen bývalá bojiště,
Čočková pomazánka s mletou paprikou
tisicereceptu.cz
Čočková pomazánka s mletou paprikou
Nejlépe chutná na čerstvém chlebu, ale při oslavách do ní můžete namáčet na silnější proužky nakrájenou mrkev nebo řapíkatý celer. Suroviny 200 g žluté nebo červené čočky 200 ml vody 2 stroužk
Oplácím mu stejnou mincí
skutecnepribehy.cz
Oplácím mu stejnou mincí
Jeho lži mi zprvu přišly jako nevinné bláboly. Až pozdě jsem si uvědomila, jak jsou kruté. Netušila jsem, že mi zničí celý život! Už zamlada vynikal svým sarkasmem a ironií. Právě to se mi na něm tehdy líbilo. Byl prostě jiný než ostatní kluci. Zamilovala jsem se a byla svatba. Lásku mi ale nikdy nevyznal.
Letecká bitva UFO: Co viděli rybáři na obloze nad Baltským mořem?
enigmaplus.cz
Letecká bitva UFO: Co viděli rybáři na obloze nad Baltským mořem?
Bylo 8. dubna 1665 odpoledne. Skupina šesti rybářů se právě v pobřežních vodách Baltského moře u města Stralsund věnovala lovu sleďů. V dalších minutách se však stalo něco, pro co nemá ani současná vě
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
rezidenceonline.cz
Exkluzivní kreativita arabské estetiky
Nádherný byt s desítkou rozmanitých luxusních pokojů představuje esenci dokonalého souznění orientální atmosféry se soudobou precizností, tak typickou pro nábytek a doplňky společnosti Covet House, je
Jak vybrat a využít chytrou technologii na zápěstí
panidomu.cz
Jak vybrat a využít chytrou technologii na zápěstí
Také jste si všimli, že stále více lidí nosí na zápěstí chytré hodinky nebo fitness náramek? Pokud byste se i vy rádi nechali pohltit tímto trendem, ale nevíte, k čemu jsou taková zařízení dobrá a jak vybírat, jste na správné adrese. S obojím vám totiž poradíme. Jak vybrat chytré zařízení na zápěstí? Při výběru chytrého zařízení na
Babí léto v Hliněné Baště
iluxus.cz
Babí léto v Hliněné Baště
Každé roční období přináší návštěvníkům průhonické restaurace Hliněná Bašta jinak chuťově zabarvené dobroty. Proto netřeba „smutnit“, že léto tak rychle uteklo, neboť poklidné posezení na romantické t
Pocházel první mistr světa v šachu z Prahy?
epochalnisvet.cz
Pocházel první mistr světa v šachu z Prahy?
Rodina chudého pražského krejčího Josefa Steinitze žije na okraji židovského ghetta a v květnu 1836 do ní přibude další z mnoha dětí. Wilhelm přichází na svět s tělesnou vadou, v důsledku níž bude po
Zemřeli druhohorní plazi hlady?
21stoleti.cz
Zemřeli druhohorní plazi hlady?
Rhynchosauři, býložravci obývající Zemi před 225 až 250 miliony lety v období triasu, zřejmě na konci svého života umírali hlady. Alespoň to naznačuje výzkum provedený vědci z University of Bristol na
Grafitový důl Český Krumlov: Za doprovodu skutečných horníků
epochanacestach.cz
Grafitový důl Český Krumlov: Za doprovodu skutečných horníků
O grafitu víme, že se používá k výrobě tužek, ale naši dávní předkové ho znali především jako přísadu do keramiky. Proto také na Českokrumlovsku kvalitní grafit těžili už Keltové a po nich se v tom pokračovalo i v dalších staletích. Posledním z otevřených dolů byl v 70. letech minulého století Městský vrch spojený překopem s nedalekým dolem Lazec. A právě v těchto
Zrekonstruovaný rodokmen neolitické rodiny
21stoleti.cz
Zrekonstruovaný rodokmen neolitické rodiny
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak s