Ač Němec, nesnaží se preferovat svůj národ, a ve svém díle vyzdvihuje v polovině 18. století Čechy. To ale Němcům není po chuti. Odsouzení svého díla se naštěstí už nedožije.

Německý historik Johann Ehrenfried Zschakwitz (1669–1744) sepisuje Historische und Geographische Beschreibung des Königreiches Böheim (Historický a zeměpisný popis Království českého), který vychází roku 1742.

Habsburkové nejsou nadšení

Ve svém spise popisuje dějiny Čech až po válku o rakouské dědictví (1740–1745). Jenže vládnoucím Habsburkům se jeho líčení prokazatelně stranící Čechům rozhodně nelíbí. Proto kniha musí být roku 1749 ještě za vlády Marie Terezie (1717–11780) veřejně odsouzena a spálena.

Naštěstí přichází osvícenec

Dokonce je Zschakwitzovo jméno přibito na šibenici pro výstrahu. Nic nepomůže skutečnost, že je v té době autor spisku už pět let po smrti. Teprve později osvícený císař Josef II. (1741–1790) už se zakazováním spisů nedělá takové potíže.