Ačkoli dnes máme k dispozici ty nejmodernější vědecké metody, stále nevíme, kdo a proč nechal postavit Stonehenge v Anglii. Prozradí nám někdy své tajemství?

Tento komplex menhirů a kamenných kruhů, zapsaný na Seznamu světového dědictví UNESCO, je tak stále obestřen záhadami, na které historikové, archeologové i astronomové celá staletí marně hledají odpověď.

Stonehenge je majestátním monumentem, který nepřestává fascinovat a provokovat naši představivost.

Stonehenge je snad nejznámějším monumentem megalitické kultury, tedy kultury, která stavěla komplexy z ohromných kamenných bloků.

Rozvíjela se mezi mladší dobou kamennou a bronzovou a její stopy dodnes najdeme podél pobřeží Atlantiku, od Španělska, přes Británii až do daleké Skandinávie.

Mimo území Evropy narazíme na megality také v severní Africe, na Arabském poloostrově nebo na Dálném východě.

Bohužel se mnoho památek megalitické kultury nedochovalo do současnosti, protože v nich katolická církev viděla pohanské památníky a aktivně je ničila nebo přebudovávala.

Stonehenge tak patří k jedněm z nejzachovalejších kamenných komplexů svého druhu a je také jednou z nejnavštěvovanějších památek v Británii. Tato stavba však stále obestírají mnohá tajemství, která i přes veškeré pokroky v archeologii zůstávají nevysvětlena.

Časové zařazení je snad jediným údajem týkajícím se Stonehenge, o který se můžeme opřít. Stonehenge bylo stavěno v několika etapách, přičemž nejranější období stavební činnosti začalo kolem roku 3000 př. n. l.

Tehdy byl vytvořen kruhový příkop s valem z hlíny o průměru asi 100 metrů a také kruh 56 jam, nazvaných Aubreyovy jámy (své jméno nesou po průkopníkovi archeologie Johnu Aubreyovi, který bádal v druhé polovině 17. století také ve Stonehenge).

Později byl komplex postupně doplňován o další prvky a celá stavební činnost ustala asi kolem roku 1600 př. n. l. To znamená, že stavba Stonehenge probíhala po dobu neuvěřitelných 1400 let, což svědčí o dlouhodobém úsilí a neochvějné vizi tvůrců.

Odpovědět na otázku, kdo vlastně Stonehenge vybudoval, je stále ještě nemožné, a tak není divu, že se ke stavitelům komplexu váže mnoho legend a pověstí. Tyto příběhy se snaží vysvětlit nevysvětlitelné a naplnit prázdná místa v našem chápání.

Mezi nejznámější patří pověst o kouzelníku Merlinovi. Podle ní kameny přemístil z Irska kvůli jejich léčivé moci sám velký kouzelník Merlin, který je nám známý z legend o králi Artušovi.

Toto vysvětlení, i když fantastické, ukazuje na obdiv, který stavba vzbuzovala už v dávných dobách. Jiná pověst zase tvrdí, že Stonehenge zvládl za jednu noc postavit sám ďábel.

Víme o tom údajně proto, že když se horlivě pustil do práce, hodil po něm kamenem jistý mnich, který se té noci skrýval za valem. Prý zasáhl ďábla kamenem přímo do paty a tento kámen je na okraji Stonehenge dodnes.

Říká se mu Patní kámen, a když budete chtít, místní lidé vám ho jistě ukážou. Tyto legendy, ačkoliv nemají vědecký základ, podtrhují mystickou a nadpozemskou auru, která Stonehenge obklopuje.

Hypotéz a vědeckých pojednání o tom, kdo nechal Stonehenge postavit, je opravdu mnoho.

Mezi možnými kandidáty se objevují Féničané, Sasové, Římané, Dánové, Egypťané, ale třeba i američtí indiáni, obyvatelé bájné Atlantidy, obři, trpaslíci nebo dokonce mimozemšťané.

Každá z těchto teorií se snaží zaplnit mezeru v našich znalostech a nabídnout vysvětlení pro tuto megalitickou záhadu. V současné době je ale nejrozšířenější názor, který zastává teorii, že Stonehenge vybudovali keltští duchovní, takzvaní druidové.

Proti této domněnce však zase mluví skutečnost, že kult druidů vzkvétal v Británii až více než tisíc let po dokončení Stonehenge. Dávní stavitelé tedy stále zůstávají v anonymitě a my jsme odkázáni na dohady a pověsti.

Stonehenge je tak více než jen hromada kamení; je to zrcadlo naší touhy po poznání a našich omezení. Dokud nebudou nalezena nová, přesvědčivá data, zůstane britský kamenný kruh jednou z největších nevyřešených záhad naší historie.