Tradiční čínská medicína je dnes jednou z celosvětově nejrozšířenějších metod tzv. alternativní medicíny. Široká vědecká obec za nejcennější složky čínské medicíny považuje například masáže, cvičení čchi-kung nebo samozřejmě též doporučení zdravé životosprávy.
Tradice akupunktury
Západní medicína se v tradicích čínského léčení mohla inspirovat kupříkladu ve využívání efedrinu či kafru. Jedním z čínských objevů je též akupunktura, tedy metoda léčebných vpichů jehlou.
![](https://rfapi.digicon.cz/img/logo/rf-hobby.cz.small.jpg)
Klasická akupunktura používala 9 různých typů jehel z pazourku, později pak z ušlechtilých kovů, jako je stříbro, zlato nebo i kalená ocel. Míst vpichu je podle jednotlivých škol 500–800. Vpichem se má vyrovnávat nesouměrnost toku životní energie.
Akupunktura až do dnešních dnů zůstává velmi důležitou součástí čínského lékařství.
![Fazole byly vzhledem ke svému tvaru považovány za léčivý prostředek na ledviny. Foto: Pixabay](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/03/kidney-beans-161837-640.png)
Pokus – omyl?
Starověcí čínští lékaři žili v přesvědčení, že na každý neduh existují ta pravá léčiva, která lze objevit v přírodě. V průběhu času tak vyzkoušeli snad všechny látky rostlinného, živočišného a částečně také minerálního původu.
Kromě celé řady účinných léků tak vzniklo i poměrně velké množství naprosto neúčinných prostředků.
![Žlutý šafrán, měl působit proti žloutence... Foto: Martin Burns z Bathgate, Skotsko, CC BY 2.0 , via Wikimedia Commons](http://epochaplus.cz/wp-content/uploads/2024/03/saffron-at-a-turkish-market.jpg)
Časté spekulace
Třídění léčiva bývalo tehdy spekulativní. Probíhalo na základě podobnosti mezi orgánem či nemocí a povahou léku. Například onemocnění horní poloviny těla se léčila pomocí poupat a květů rostlin, nemoci dolní poloviny těla zase přípravky z kořenů.
Při výběru příslušných léků se pak často bral ohled na tvar a barvu. Například fazole byly používány při onemocnění ledvin a žlutý šafrán zase proti žloutence. Každý tehdejší recept byl sestaven z celé řady ingrediencí, kterých bývalo deset i více.
Čím byl totiž předpis obsáhlejší, tím měl být prý rovněž i účinnější. Při výběru léčivých prostředků ze živočišné říše však v nejednom případě následně dochází až k hubení některých živočišných druhů.
Jedná se kupříkladu o nosorožce, tygry, medvědy, želvy i nejrůznější druhy hadů, kdy jsou v tomto smyslu ceněna zejména ještě nevylíhlá mláďata…