Když se po náročném porodu konečně rozezní novorozenecký pláč, má vyčerpaná matka na mysli jediné jméno: Seneb (?–2528 př. n. l.), což znamená zdravý. A dítko zdravé je – jen neroste podle očekávání. Ve starověkém Egyptě to ale není na škodu.

Archeologové dodnes žasnou nad zastoupením význačných osob s nanismem. Když německý archeolog Hermann Junker (1877–1962) objeví roku 1926 na západním poli v Gíze Senebovu byť již kdysi vykradenou hrobku, nestačí se divit.

Tento vysoký státní úředník a kněz se topil v bohatství, vlastnil na 20 paláců, měl krásnou a milující ženu, vysoce postavenou kněžku Senetites a tři normálně rostoucí děti.

Seneb je pravou ruku císařů Chufua, který je u vlády mezi lety 2509–2483 před naším letopočtem, i jeho syna Radžedefa, který je u moci zřejmě v letech 2482–2475 před Kristem. Senebovy schopnosti a inteligence musely být nadprůměrné. Vysokému postu ale paradoxně zřejmě pomohl i abnormálně malý vzrůst.

Kdo pečuje o kočkodany?

Jak velký Seneb mohl být? Nevíme, těla obou manželů bohužel ze znesvěcené hrobky už zmizela. Dochová se jen jeho socha. Trpasličí vzrůst starověký Egypt vnímá jako nebeský dar, požehnání bohů, a tak se tito lidé těší značnému respektu.

Pokud navíc oplývají vysokou inteligencí, jejich stoupání po kariérním žebříčku bývá relativně snadné. Do Egypta zřejmě míří řada lidí s nanismem z okolních zemí – za lepším živobytím i životem bez věčných posměšků.

V dobách Staré říše, tedy mezi lety 2680–2180 před naším letopočtem, náleží lidem s nanismem posty klenotníků, luxusních krejčí, nosičů jídla a také ošetřovatelů královských mazlíčků zahrnujících lovecké psy, domácí kočky a také primáty kočkodany červenobřiché (Cercopithecus erythrogaster).

Víte, že…

… ve starověkém Egyptě bylo uctíváno hned několik trpasličích božstev? Nejslavnější je Bes, bůh snů, štěstí, tance a ochránce domácnosti.