Soumrak absolutistické monarchie: Revoluční rok 1848 přinesl sérii povstání v západní, jižní a střední Evropě, která vedla k definitivnímu konci dosavadního pojetí absolutních monarchií.
V západní, jižní a střední Evropě proběhla série revolucí. Přestože jednotlivá povstání byla nakonec potlačena, dosavadní pojetí absolutních monarchií vzaly definitivně za své.
První revoluce propukly v Itálii a ve Francii. Zastánci všeobecného volebního práva a socialistická menšina vyvolali v Paříži svržení tzv. červencové monarchie Ludvíka Filipa Orleánského a zřízení Druhé republiky.
Ve většině německých států proběhly lidové manifestace a povstání. Nepokoje v Rakousku přivodily útěk kancléře Metternicha i císaře z Vídně, vytvoření ústavodárného shromáždění a zrovnoprávnění rolnictva.
Hnutí za nezávislost Maďarů, v jehož čele stál revolucionář Lajos Kossuth, vedlo ke krátkodobé republikánské formě vlády z Budapešti nad celým územím uherského království. Maďaři byli nakonec poraženi rakouskou a ruskou armádou.
V italských státech proběhla řada nepodařených revolucí, které vedly k dočasnému vyhnání Rakušanů a k útěku papeže Pia IX. z Říma.
Všeslovanský sjezd v Praze povzbudil projevy českého vlastenectví, byla požadována česká autonomie v rámci federálně uspořádané monarchie. Kontrarevoluční armády ale roku 1849 povstání potlačily. Výdobytky revoluce, zejména zrušení poddanství, však zůstaly zachovány.
Revoluční rok 1848 byl klíčovým momentem v evropské historii, který přinesl významné změny v politickém uspořádání mnoha zemí.
Přestože jednotlivá povstání byla nakonec potlačena, revoluce vedly k významným sociálním a politickým reformám, jako bylo zrušení poddanství a vytvoření ústavodárných shromáždění.
Tyto události položily základy moderní Evropy a ovlivnily další vývoj demokratických hnutí.
Co přinesla průmyslová revoluce?
Souběžně s velkými politickými revolucemi probíhaly velké pokroky v oblasti technologie – průmyslová revoluce. Převratným byl počátek strojové průmyslové velkovýroby, kterou umožnily nové vynálezy:
např. spřádací stroj, mechanický tkalcovský stav, parní stroj, hydraulický list, soustruh či paroloď.
Byla objevena dotyková elektřina, svítiplyn a vznikla teorie spalovacího motoru. Vše začalo nejprve ve Velké Británii v18. století. Ostrovní země totiž byla uchráněna nejhorších ničivých účinků kontinentální válek a byla v té době nejbohatší zemí světa.
Textilní průmysl byl prvním odvětvím, kde proběhla industrializace a v roce 1832 firma Singer vyrobila svůj první šlapací šicí stroj.
V souvislosti s rozvojem průmyslu došlo ke zlepšením v dopravě – byl rozšířen systém vodních kanálů, začalo budování železniční a silniční sítě. Zásadní změny probíhaly i v samotné společnosti – rostla průmyslová města s továrnami.
Počet obyvatelstva se zvyšoval a lidé se z venkova začali stěhovat za prací do měst.