Píše se rok 1911, když filipínská sopka Taal předvede jednu ze svých nejhorších explozí. Najdeme ji na příhodně pojmenovaném ostrově Volcano, který má průměr pouhých pět kilometrů a tvoří ho… Překvapení! Právě tato sopka.
Kolem se rozkládá jezero Taal, které vznikne jako následek mohutné erupce asi před 400 000 lety. Sopečný proud sebere všech sedm vesniček na Volcanu a zvládne překonat i jezero, aby pokračoval ve zkázonosném díle.
Podaří se sečíst 1335 mrtvých (ovšem ví se, že jich bylo více) a 199 raněných. Šest hodin poté, co vyhasnou lidské životy, pokryje část Filipín včetně Manily sopečný spad. Jako peřina dopadne na území 2000 km², což odpovídá čtyřnásobku Prahy! Sopečný ostrov po této erupci klesne o dva metry.
Největší dusivou pokrývku ale sopka stvoří mnohem dříve, v roce 1808. Z pramenů se sice nedozvíme její přesnou rozlohu, za to víme, že byla vysoká 84 cm! Taal si nedá pokoj ani nadále.
Jezero se mu podaří překonat i v roce 1965 a na svém smrtícím kontě přidat dalších sto zářezů. Za 34 historicky doložených erupcí víme o víc, jak 6000 obětech. V současnosti je ostrov Volcano vyhlášenou rizikovou oblastí a bydlení je na něm zakázáno.
Úrodné úpatí sopky i jezero plné ryb však láká chudé Filipínce dál. Taal se naposled přihlásí o slovo v roce 2021. Tentokrát naštěstí bez obětí na životech, zato s nutnou evakuací 14 000 lidí.
Nyiragongo: Trojnásobná zkáza Gomy
Mohutné lávové jezero o teplotě 800 až 950 °C nalézající se v kráteru konžské sopky Nyiragongo je neustále v pohybu. Roku 1977 vyteče a rychle se valí k úpatí. Zalije město Goma, kde si vyžádá 70 obětí. A bude hůř.
Stejná situace se bude opakovat roku 2002. Lávový proud steče až k místnímu jezeru Kivu, kde vytvoří nový poloostrov. A neušetří ani Gomu. 120 000 lidí připraví o střechu nad hlavou a 250 o život. Část obyvatel prchá do Rwandy.
Naposledy se Nyiragongo výrazně ozve 22. května 2021. Erupce vypudí silný lávový proud, který v Gomě zničí 500 domů a nejméně 15 osob zabije. 3470 metrů vysoká Nyiragongo se tak počítá za jednu z nejaktivnějších sopek na světě.
Koho máme ještě na varovném seznamu?
Washingtonský vrcholek Mount Rainier se naposled ozve v sopečné roli roku 1894. Jenže definitivně nespí. Jeho potenciální nebezpečí je unikátní: Pokud exploduje, rozpustí ledovce o objemu 3 km³ a způsobí tak rozsáhlé povodně.
To mexická Colima na sebe strhne pozornost relativně nedávno, a to roku 2019. V jejím okolí žije na 300 000 lidí. Když se rozdovádí, její pyroklastické proudy se táhnou až pět kilometrů daleko. Guatemalská Santa María se příliš svatě netváří.
Je činná takřka neustále a zásobuje okolí lávou a žhavým dýmem. Těžko říct, zda se nechystá zopakovat úspěch z roku 1902, kdy vyšvihne třetí nejsilnější erupci 20. století. Mimochodem, už přemýšlíte nad dovolenou? Na seznamu Decade Vulcanoes nechybí ani Kanárské ostrovy se svou Pico de Teide.
Jaký sopečný výbuch je největší v našich dějinách? Ten v 17. století př. n. l. na dnešní Théře by se o pohár mohl určitě ucházet. Podle vědců si sopečné centrum Santorin musíme hlídat i dnes. Položku na seznamu vlastní i Papua Nová Guinea.
Její Ulawun například roku 1980 zpustoší území o ploše 20 km². A Sakura-džima zní až romanticky. Pokud by tato japonská sopka ležící taktéž na Kjúšú neohrožovala město Kagošima.
