Francie v roce 1963 odmítne podepsat dohodu o zákazu atmosférických pokusných výbuchů jaderných zbraní. Poté, co její kolonie Alžírsko vyhlásí samostatnost, přesune Francie v roce 1966 testování svých jaderných zbraní na území Francouzské Polynésie, na atoly Mururoa a Fangataufa.
Provede tu 147 podzemních a 41 atmosférických testů.
Protestuje zejména Austrálie a Nový Zéland, odmítavě se vyjadřuje řada známých osobností. Když Francie v testech pokračuje, zahájí protestní akce také organizace Greenpeace, tehdy ještě vonící novotou a ideály.
V přístavu novozélandského města Auckland chystají v létě roku 1985 k vyplutí loď Rainbow Warrior. O jejich plánech však francouzská rozvědka ví všechno. Přímo do novozélandské pobočky totiž nasadila špiónku Christine Cabonovou (*1951).
…Francie odpoví bombou!
Postav v černém neoprénu, které mizí ve vodě s tichým šplouchnutím, si nikdo nevšimne. Deset minut před půlnocí otřese přístavem exploze. Rainbow Warrior sebou škubne. „Všichni pryč z lodi! Vypadněte odsud!“ zařve kapitán Pete Willcox (*1953), když se loď začne naklánět.
Ozve se druhá exploze naklánějící se loď klesne ke dnu. V jejích útrobách umírá holandský fotograf Fernando Pereira (1950–1985). Rozsáhlé pátrání odhalí, že jde o práci agentů francouzské tajné služby DGSE.
Většině skupiny se daří uniknout za hranice, v rukou policie končí jen manželé Turengesovi. Údajně švýcarští turisté, ve skutečnosti major Alain Mafart (*1951) a kapitánka Dominique Prieurová (*1949).
Střelnice je pryč, záření zůstává
Ani skandál Francii nepřinutí zastavit jaderné testy. Atoly se dál otřásají, okolní státy dál trnou, aby exploze neprolomily základy útesu a kontaminovaná voda se nedostala do oceánu. Teprve v roce 1996 donutí mezinárodní tlak prezidenta Jacquese Chiraca (*1932) vyhlásit definitivní konec nukleárním testům v Pacifiku.
Zařízení je demontováno, celá oblast však zůstává siln ě zamořená.
