Je jedním z největších tajemství starověku. Tento magický dokument natrvalo ovlivnil celé dějiny evropské kultury. Je v něm údajně zachyceno všechno vědění kosmu a souvislosti mezi světovým řádem a zdejším pozemským světem. Originál je ale ztracený.
Středověcí alchymisté by za něj zabíjeli – originál Smaragdové desky slovutného Herma Trismegista je něco jako svatý grál alchymie a magie.
Z hlubin prastaré civilizace starověkého Egypta pochází tento tajemstvím opředený dokument, který má podle mnoha vykladačů jedinečným způsobem zachycovat souvislosti mezi světem pozemským a nadpozemským, čehož může šikovný alchymista využít, aby dosáhl svých cílů.
Ovšem originál Smaragdové desky je nezvěstný – jediné, s čím se musí alchymisté spokojit, jsou nedokonalé latinské překlady, které možná zdaleka nemají takovou sílu.
Dvojitý bůh
Hermes Trismegistos je stejně tajuplný jako jeho nejslavnější spis. Jeho řecké jméno znamená doslova „třikrát veliký“ a odráží dobu, kdy se starobylé egyptské náboženství slučovalo s řeckou filozofií a helénským světem.
Hermes je totiž řecký ekvivalent egyptského boha Thovta. Je snad slavný mág nějakou jeho inkarnací? Mnoho generací mystiků tomu dozajista věří.
Zároveň je ale Hermes v řecké a římské mytologii poslem mezi bohy a lidmi a tím, kdo dokáže vést duše lidí po nejrůznějších tajuplných a křivolakých cestách poznání. Byl by snad lepší autor tajuplného magického spisu?
Autor Smaragdové desky tak od samého počátku disponuje dvojitým božským původem, což mu dává mimořádné postavení.
Abrahámův učitel
Trojí velikost, kterou tradice Hermovi připisuje, vychází pravděpodobně z jeho odvození od boha Thovta.
Ve slavném chrámu v Esně v Egyptě je Thovt citován jako „ten veliký, veliký a veliký.“ Je snad právě Esna místem Thovtovy poslední inkarnace v podobě slavného mága a mystického spisovatele? To nám starověké ani středověké prameny říci nedokážou.
Zato mají ale poměrně přesnou představu, kdy k této inkarnaci dochází a z jaké doby by tedy původní Smaragdová deska měla pocházet.
Kybalion, slavný hermetický traktát z počátku 20. století, dovozuje, že Hermes Trismegistos žije a působí zhruba ve stejné době jako biblický praotec Abrahám, o kterém hovoří biblická kniha Genesis a který je praotcem celého židovského národa.
Některé židovské kabalistické tradice hovoří o tom, že Abrahám čerpá část své moudrosti od egyptských mudrců a Kybalion z toho dovozuje, že právě Hermes Trismegistos může být Abrahámovým učitelem.
Však také židovská kabala je u středověkých a novověkých alchymistů a hermetiků podobně populární jako Smaragdová deska.
V základech naší tradice
Kdo by si myslel, že se Smaragdovou deskou zabývají jenom fantasté a šarlatáni, nemohl by se víc mýlit. Komentování Smaragdové desky a díla Herma Trismegista se zabývají více či méně takové veliké osobnosti světových dějin, jako jsou teolog sv.
Augustin (354–430), matematik a astronom Giordano Bruno (1548–1600), humanista Marsilio Ficino (1433–1499) nebo filozof Giovanni Pico della Mirandola (1463–1494).
Všichni považují Herma za velikého pohanského učence, který dokáže nahlédnout zákonitosti vesmíru, ke kterým se pokouší přiblížit i křesťanská filozofie a teologie.
Hermes Trismegistos a jeho Smaragdová deska jsou díky těmto myslitelům a mnoho dalších pevně zakořeněny v naší myšlenkové tradici.
Trojí tajemství
Podle tradičních výkladů má Smaragdová deska obsahovat precizní vylíčení tří oblastí lidského nadpozemského poznání a vědění – je to alchymie, tedy nauka o fyzických materiích, astrologie, která je naukou o nebeských sférách a tělesech, a theurgie, nauka o nadpozemských bytostech a rituálech pro komunikaci s nimi.
A tato tři poznání jsou také tím, co v plnosti obsáhl Hermes, její autor. Marsilio Ficino k tomu ještě dodává: „Nazývali ho třikrát velikým, protože byl největším z filozofů, největším z kněží a také největším z králů.“
Ztracený poklad
V jakém jazyce je Smaragdová deska napsaná původně, nevíme. Mohou to být archaické egyptské hieroglyfy skutečně vytesané v desce ze smaragdu, tak si alespoň tuto tajuplnou mystickou desku představovala tradice. Co se s touto deskou stalo, nedokáže nikdo říci.
Jediné, co se dochová až do středověku a dále, jsou různé více či méně přesné překlady. Nejvlivnější z nich jsou samozřejmě řecké a latinské a právě s nimi pracují středověcí alchymisté.
Jedním dechem ale říkají, že přeložený text zdaleka nemá takovou moc, jako by měl skutečný Hermův originál.
Arabská spojka
Snad nejblíže se k Hermovu originálu dostávají paradoxně islámští učenci. V súře Marjam v Koránu se snad dokonce o Hermovi přímo mluví, když tu anděl Džibríl říká Mohamedovi:
„A připomeň v Knize též Idríse, jenž byl pravdomluvným a prorokem a jehož jsme na vysoké místo pozvedli.“ Idrís je zřejmě arabská verze jména Herma Trismegista.
Džábir ibn Hajján (721–815), muslimský alchymista, filozof a astrolog vytvořil arabský překlad Smaragdové desky. Podle arabských genealogů je dokonce Mohamed přímým potomkem Herma Trismegista a má tak podíl na jeho nadpozemské moudrosti.
Mimozemské cesty?
Arabský filozof, súfijský mystik a velký znalec Hermova díla Muhjiddín ibn Arabí (1165–1240) ve svých spisech vykládá, že Hermes Trismegistos dokonce možná díky svým mystickým schopnostem cestoval „do vzdálených měst mimo tuto zemi a vlastnil technologii mnohem dokonalejší, než jaká je k dispozici nám“.
Pro tyto své názory ovšem ibn Arabí nebyl mezi muslimskou ortodoxií příliš oblíben. Je – ostatně podobně jako v katolické církvi jiný příznivce Hermova učení Giordano Bruno – obviněn z hereze a tvrdě pronásledován.
Musí opustit Mekku a usadit se v liberálnějším Damašku, ale i tady je stále podezřelý z kacířství a některé jeho knihy jsou zakázány.
Fascinace Isaaca Newtona
Co tedy zůstalo ze Smaragdové desky? Text, který se předává z generace na generaci, prodělává pravděpodobně mnoho změn, ale i navzdory nim je pořád působivý.
Dokonce takoví velikáni jako slavný fyzik a matematik Isaac Newton (1642–1726) nelitují úsilí, aby podali vlastní interpretaci – sám Isaac Newton zanechává ve své pozůstalosti dokonce vlastní překlad Smaragdové desky.
Z jakých pramenů vychází, to ale neříká, zřejmě používá starší latinské nebo řecké překlady. Newtonův příklad je dokladem toho, jak hluboký dopad na naši kulturu Smaragdová deska má.
Ani světový vědec, který položil základy moderní fyziky a matematiky, neodolal její magické a tajuplné přitažlivosti.
Pravá deska ve snu?
Ještě mnohem dále zajde další významný vědec naší doby – psycholog Carl Gustav Jung (1875–1961). Při experimentech se spánkem a sny získává Jung roku 1912 celou řadu různých snů, které psychologicky i mysticky interpretuje.
Tyto své mystické texty publikuje v roce 1916 pod titulem Sedm kázání pro mrtvé. V prvním ze svých snů se setkává s tabulkou ze zeleného kamene, kterou ztotožňuje právě se Smaragdovou deskou.
Tento mystický přístup je možná to skutečně nejbližší, jak se kdy kdo v moderním věku k odvěkému tajemství Herma Trismegista dostal.