Mafiánskými bossy se ženy stávají opravdu zřídka, organizovaný zločin je zkrátka doménou mužů. Přesto se našlo pár žen, které si s nimi v ničem nezadaly….
Stephanie St. Clairová (1897–1969)
Královna hazardu newyorského Harlemu
Opravdovou drsňačkou, která si nezadala s mafií, a přitom ji nenáviděli i policisté, byla Stephanie St. Clairová, přezdívaná „Queenie“ neboli královna. Osud se s ní ale rozhodne nemazlil. Narodila se na francouzském ostrově Guadeloupe v Karibiku.
Její matka tvrdě dřela, aby mohla dceru poslat do školy. Ovšem když bylo Stephanii 15 let, matka onemocněla, a ona tak musela školu opustit. Začala pracovat jako služka u místní bohaté rodiny, kde však byla pravidelně znásilňována jejich synem.
Když si našetřila dost peněz, odhodlala se, po matčině smrti, ostrov opustit a odjet do Francie.
Vidličkou do oka a znásilnění Ku Klux Klanem
Ač uměla číst a psát, což převyšovalo běžné kvality černých žen té doby, nemohla nikde sehnat práci. Proto se roku 1911 vydala na lodi The Guiana přes Atlantik do Ameriky, do New Yorku.
Dlouhou cestu a následnou karanténu využila k tomu, aby se naučila anglicky. V Harlemu se seznámila s podvodníčkem Dukem, který se chtěl stát jejím pasákem. To Stephanii rozzuřilo natolik, že mu zapíchla vidličku do oka a autobusem opustila město.
Na cestě byl autobus zastaven Ku Klux Klanem, jehož členové několik černých pasažérů před zraky dívky oběsili nebo upálili zaživa, ji samotnou pak opakovaně znásilnili.
Vlastní loterie mafii navzdory
Rozhodla se vrátit do New Yorku, kde zjistila, že Duke byl mezitím zabit v pouliční rvačce gangů. Stephanie se rozhodla nastartovat svůj vlastní byznys s pomocí svého nového přítele Eda. Začala nelegálně prodávat léky na předpis.
Když se jí začalo dařit, rozhodla se s Edem rozejít. Ten se rozlítil a začal ji škrtit. Odstrčila ho takovou silou, že si o stůl roztříštil lebku a zemřel.
Stephanie si po této zkušenosti najala ochranku, podplacené policisty, a spustila tajnou loterijní hru v Harlemu. Napůl ilegálně pomáhala černým obyvatelům čtvrti také s finančními investicemi, protože banky je do svých budov nepustily.
Za vraždu manžela 10 let natvrdo
Stephanie se rovněž snažila o osvětu mezi Afroameričany v otázce jejich občanských práv, tiskla o nich články v novinách, upozorňovala i na policejní brutalitu.
Osudným se jí stal vztah se Sufim Adbulem Hamidem, který kromě toho, že hájil práva černochů, nenáviděl Židy. Přezdívalo se mu „Černý Hitler“. Svoji ženu podváděl s věštkyní, přitom se ale manželkou nechal dotovat.
Když na to Stephanie přišla, zastřelila ho, za což skončila na 10 let ve vězení. Byznys svěřila svému nejbližšímu spolupracovníkovi, kterým byl Ellsworth „Bumpy“ Johnson. Po propuštění dožila v poklidu.
Virginia Hillová (1916–1966)
Víc než pouhá milenka gangstera
Když 24. března 1966 procházela náhodná kolemjdoucí kolem potoka poblíž rakouského Salcburku, našla ve sněhu ženské tělo. Patřilo Virginii Hillové, kdysi významné osobě amerického organizovaného zločinu. Okolnosti smrti svědčily o předávkování léky.
Byla to sebevražda, nebo ji sprovodil ze světa někdo jiný? Obojí bylo možné.
Tato rodačka z americké Alabamy se totiž do Rakouska přestěhovala s manželem, lyžařským instruktorem Hansem Hauserem, s nímž se seznámila v roce 1950 při lyžování v Idahu, a synem Peterem poté, co pro ni Amerika začala představovat horkou půdu pod nohama.
Kurýrkou pro mafii
Virginia vyrůstala v americké Georgii, ale už v 15 letech si vzala za muže o rok staršího George Randella, se kterým odešla do Chicaga. Tam si přivydělávala jako servírka a prostitutka. Později se s Georgem rozvedla.
Svojí krásou a veselostí se jí ale podařilo okouzlit významného chicagského bookmakera a hazardního hráče Josepha Epsteina. Díky němu vstoupila do zločinecké organizace Chicago Outfit, kde pracovala jako kurýrka pro předávání zpráv i peněz.
Proč byla plameňákem?
Charles Fischetti, bratranec a bodyguard samotného Al Caponeho, ji poslal do New Yorku, aby dohlížela na tamního kápa Joa Adonise, což udělala jednoduše tak, že se stala jeho partnerkou.
Zamilovala se ale do jeho podřízeného, Benjamina „Bugsyho“ Siegela, a brzy se stala jeho nejstálejší milenkou. Traduje se, že právě po ní pojmenoval „Bugsy“ resort Flamingo (plameňák) v Las Vegas, na jehož výstavbě se podílel.
Není jisté, zda to bylo kvůli její zálibě v hazardních hrách, při kterých měla mít právě tuto přezdívku, jejím dlouhým štíhlým nohám, nebo kvůli tomu, že když vypila pár drinků, zrůžověla ve tváři.
Královna mafiánských milenek
Být pouhou milenkou gangstera jí ale nestačilo, chtěla vstoupit přímo do „byznysu“, což se jí nakonec povedlo. Virginia byla chytrá, uměla vyjednávat, nakládat s penězi i muži a měla charisma.
A hlavně věděla, kdy nezávazně konverzovat, a kdy naopak držet jazyk za zuby. Prala pro Chicago Outfit špinavé peníze, občas pracovala jako špionka.
Díky své znalosti španělštiny nakonec řídila obchod s drogami mezi Outfitem a Mexičany, kde šlo především o heroin. V roce 1951 byla vyslýchána pro daňové úniky a spolupráci s gangstery.
Nic na ně však neprozradila a prohlásila, že všechny peníze, které má, jí darovali její přátelé.
Griselda Blancová (1943–2012)
Kmotra kolumbijské drogové mafie
Kmotra, Černá vdova či Královna obchodu s drogami. Tyto přezdívky si oprávněně vysloužila Griselda Blancová, šéfka kolumbijské narkomafie Medelínského kartelu.
Odhaduje se, že je zodpovědná za více než 2000 vražd, ke kterým došlo při distribuci kokainu z Kolumbie do New Yorku, Miami a jižní Kalifornie. Do Medelínu, druhého největšího města jihoamerické Kolumbie, se přestěhovala s matkou, když jí byly pouhé tři roky.
Brzy si osvojila kriminální styl života. Už v jedenácti letech například unesla dítě ze sousedství a požadovala za něj výkupné.
Hlava obchodu s drogami mezi Kolumbií a USA
Živila se drobnými krádežemi. Poté, co se ji pokusil sexuálně zneužít partner její matky, utekla v 16 letech z domova a protloukala se ulicemi, často se podílela na rabování.
V polovině 70. let přesídlila spolu se svým druhým manželem nelegálně do New Yorku, aby tam rozjela obchod s kokainem. V roce byla 1975 odhalena, než ale mohla být zatčena, prchla do Kolumbie. Koncem 70. let se do USA vrátila, a to do Miami.
V té době vládlo ve městě bezpráví a většina policistů byla zkorumpovaná, což byl ideální okamžik pro rozjezd drogové války.
Zastřelili ji v řeznictví
Její brutální praktiky při obchodování vedly k tomu, že si vytvořila velké množství nepřátel, kteří se ji snažili zabít. Prchla proto z Miami do Kalifornie. V roce 1985 zde byla zatčena a odsouzena.
Svůj byznys ale řídila dál s pomocí syna Michaela Blanca, kterého měla se svým třetím manželem. Málem byla obviněna ze tří vražd, nakonec kvůli sexuálnímu skandálu hlavního svědka k procesu nikdy nedošlo. V roce 2002 utrpěla ve vězení infarkt.
O dva roky později byla z vězení propuštěna a deportována do Medelínu. Zemřela ve věku 69 let, když byla 3. září 2012 zastřelena neznámým pachatelem při nákupu v řeznictví.
Cheng Chui Pingová (1949–2013)
Úspěšná pašeračka lidí z Hongkongu do USA
Cheng Chui Pingová, známá také jako Sestra Ping, se proslavila pašováním lidí. Nedělala to ovšem z dobroty srdce, aby zachránila trpící. Za svoje služby si nechala pořádně zaplatit.
Za přepravu jednoho člověka z Hongkongu do New Yorku si počátkem 90. let účtovala 35 000 dolarů (přibližně 1,5 milionu korun v dnešních cenách). Uprchlíky nepropustila, dokud na jejím účtu nepřistála příslušná částka.
Samotné americké ministerstvo spravedlnosti o ní prohlásilo: „Sestra Ping je jedním z prvních, a nakonec nejúspěšnějších lidských pašeráků všech dob.“
Geny se nezapřou
Narodila se v roce 1949 v chudé čínské farmářské vesnici jen 10 měsíců předtím, než se v zemi dostal k moci Mao Ce-tung (1893–1976) a vyhlásil Čínskou lidovou republiku.
Když jí bylo 15, odjel její otec do USA, kde myl nádobí a své rodině posílal domů peníze celých dlouhých 13 let, než byl v roce 1977 zadržen a deportován zpět do Číny. Po návratu do země se začal podílet na pašování lidí.
Jeho dcera se mezitím provdala a spolu s manželem se roku 1974 přestěhovala do Hongkongu. Narodily se jí čtyři děti a založila zde úspěšnou továrnu.
Nepokoje v Číně, spása pro byznys
V roce 1981 se stala chůvou u rodiny v New Yorku. Usadila se v čínské čtvrti na Manhattanu, kde si otevřela obchod, kterým kryla svůj skutečný byznys – pašování lidí.
Nejprve pracovala sama a pomocí padělaných dokladů dostala do USA hrstku svých čínských spoluobčanů. Za to byla v roce 1989 odsouzena k půlročnímu vězení.
Jejímu podnikání se začalo extrémně dařit až po masakru na náměstí Nebeského klidu v čínském hlavním městě Pekingu, při kterém bylo mezi 15. dubnem a 4. červnem 1989 armádou násilně potlačeno lidové povstání.
Do vězení na 35 let
Americká vláda v jeho důsledku nabídla čínským studentům přítomným v té době v USA, že v zemi mohou zůstat. Tisíce Číňanů se proto chtěly nelegálně dostat do USA, pomocí falešných dokladů, a začít tam žít.
Aby vymohla své peníze, neváhala sestra Ping spolupracovat s členy nejobávanějšího gangu čínské čtvrti, Fuk Ching. Touto činností si přišla asi na 40 milionů dolarů. Když měla být v USA zatčena, prchla do Číny. V roce 2000 ji ale nakonec Interpol zatkl.
Byla odsouzena ke 35 letům žaláře. V roce 2013 ve vězení zemřela na rakovinu slinivky břišní.
Maria Licciardiová (*1951)
Žena v čele neapolského mafiánského klanu
Klan Licciardiů byl vždy členem Camorry, zločinecké organizace působící v italské Neapoli, potažmo v celé Kampánii, jejíž činnost se podobá aktivitám sicilské Cosa Nostry.
Otec Marie Licciardiové byl jejím místním bossem přezdívaným guappo, i její bratři se stali mocnými kápy. Maria převzala funkci hlavy klanu poté, co její otec zemřel a bratři i manžel byli zatčeni. Byla první ženou na této pozici a dařilo se jí.
Pod jejím vedením se místní organizace stala tajnější, sofistikovanější a silnější.
Prostituci má pod palcem žena
Zapojila klan výrazněji do obchodu s nezletilými dívkami, nakupovanými od albánské mafie za cenu 2000 dolarů za jednu (přes 44 000 korun). Udělali z nich drogově závislé, aby jim neutekly, a nutili je k prostituci. Zároveň si tím zvyšovali odběr drog.
O zapojení Marie do nelegálních aktivit neměla policie dlouho ani ponětí. Klan se zároveň snažil podporovat chudé v regionu a řadě lidí poskytl zaměstnání.
Vše běželo hladce až do roku 1999, kdy došlo k rozepři mezi klany neapolské Camorry ohledně dodávky čistého heroinu z Turecka.
Holčička v hledáčku policie
Licciardiová, přezdívaná La Madrina (Kmotra) nebo také La Piccolina (Holčička, kvůli svému malému vzrůstu), trvala na tom, aby se nedistribuoval do ulic, protože by mohl drogově závislé zabít, vedení klanu Lo Russo si to ale nemysleli a heroin do ulic dodal.
Následný zvýšený počet úmrtí mezi narkomany vyvolal masivní policejní zátahy. To rozpoutalo válku gangů. Po odvetném útoku se Maria dostala na seznam policií hledaných osob.
Dlouhou dobu se úspěšně skrývala, zatčena byla až v roce 2001. Klan řídila i z vězení, ze kterého byla propuštěna v roce 2009. V roce 2019 byla spuštěna nová policejní operace proti organizaci Camora. Marii ale nezahrnuje, je nyní považována za svobodnou ženu.
