V předkřesťanských dobách obývali dnešní Skotsko, tehdy jedno z nejodlehlejších a nejizolovanějších míst Evropy, Piktové.

Ti po sobě zanechali kamenné stély, na které zachycovali vše, co pro ně mělo nějaký význam, a to včetně zvířete, jehož identita je pro vědce dodnes záhadou…

O Piktech se soudí, že byli z části keltským etnikem, které obývalo sever Británie už na přelomu letopočtu. Největšího vrcholu dosáhla jejich kultura mezi 4. až 9. stoletím, po roce 844 splynuli s irskými Skoty.

Byli to zruční řemeslníci, kteří vynikali v zobrazování nejrůznějších motivů na symbolické kameny, jež pocházejí ze 6. až 9. století.

Dělí se do tří kategorií – na jedněch jsou zachyceni lidé a výjevy z jejich každodenního života, druhou kategorií jsou pak kameny, zobrazující abstraktní geometrické tvary.

Tajemný tvor na symbolických kamenech

Třetí kategorii tvoří obrazy zástupců živočišné říše, zachycené s neuvěřitelnou anatomickou přesností pomocí několika málo linií. Můžeme na nich jasně identifikovat koně v klusu, býka se skloněnou hlavou, sedícího orla či lososa.

Až na 40 % kamenů, zobrazujících živočichy, je vyobrazeno podivné zvíře, které se nepodobá žádnému tehdy žijícímu tvorovi. Je zachyceno v neměnné a více či méně zdobné formě.

Má poměrně protáhlou hlavu na krátkém krku, čtyři ploutvovité končetiny a hydrodynamické tělo, zakončené krátkým ocasem.

Byl „piktským zvířetem“ delfín?

Dosud neidentifikovanému tvorovi začalo být přezdíváno „piktské zvíře“ a v odborné literatuře se o něm někdy hovoří jako o slonovi, jindy jako o delfínovi.

Argumentem pro delfína je hlava s úzkými čelistmi, proti pak fakt, že delfín nedisponuje dvěma páry ploutvovitých končetin, ale naopak má hřbetní ploutev a jeho ocas je rozštěpený.

Je také možné, že se nejedná o reálného tvora, ale symbolické zvíře, které hrálo nám neznámou roli v kultuře starých Piktů.

Zajímavost

Pozornost vzbuzuje zejména podivný výrůstek na hlavě piktského zvířete, který by mohl být dýchacím otvor pro vypouštění proudu vody, jak to známe u kytovců, případně hřívou.

Jednalo se snad o potomka dinosaurů?

Piktové byli skvělými pozorovateli přírody a tvory, které znali, dokázali zachytit s nebývalou anatomickou přesností. To by naopak mohlo naznačovat, že v případě tajemného zvířete se jednalo o skutečně žijícího tvora.

Podoba s jedním takovým by to konec konců byla, ovšem jde o zvíře, které bylo v době, kdy Skotsko obývali Piktové, již dávno vyhynulé. Jedná se o ještěra z podřádu pliosaurů s názvem Peloneustes philarchus.

Pliosauři byli příbuzní dlouhokrkých plesiosaurů a vládli mořím v době před 180 až 63 miliony let.

Lochneská příšera a ty další

Mohlo snad toto zvíře přežít v odlehlých a izolovaných oblastech Skotska do dob, kdy území obývali Piktové?

Ostatně celý skotský folklór se jen hemží nejrůznějšími příšerami, draky a červy, včetně asi nejslavnější, příšery z jezera Loch Ness, o které se poprvé zmiňuje svatý Adamnán v životopise křesťanského misionáře svatého Columba.

K jeho setkání s lochneskou příšerou mělo dojít roku 565. Obdobné pověsti se váží i k dalším skotským jezerům, například Loch Morar, Loch Shiels, Loch Arkaig nebo Loch Lomond.