Králem sluneční soustavy je bezesporu Jupiter, jenž svojí velikostí s rovníkovým průměrem takřka 143 000 km vskutku dominuje. Ale která planeta by vyhrála soutěž krásy? Odmyslíme-li si Zemi, byl by to pravděpodobně Saturn.

A to nejen kvůli své žluté barvě, ale především díky ozdobě v podobě prstenců.

Úspěšná mise kosmické sondy Cassini, která svou přítomností Saturn obšťastňuje již 13 let, měla být již několikrát ukončena. Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) ji však naštěstí vždy prodloužil a nyní by Cassini kolem Saturnu a jeho měsíců měla kroužit až do roku 2017.

Díky tomu se můžeme stále dozvídat další zajímavé věci, které se týkají páté planety sluneční soustavy…

Astronomové se v nedávných týdnech zaměřili právě na Saturnovu ozdobu: na jeho prstence. Z dat, která z hlubin vesmíru sonda Cassini poslala na Zemi, vyplývá, že prstence jsou miliardy let staré, a pamatují tak zrod celého solárního systému.

Nové poznatky naznačují, že prstence a měsíce Saturnu vznikly ve stejné době jako ostatní tělesa sluneční soustavy. Tedy brzy poté, co se Slunce rozzářilo k životu.

Pro vědce to je skvělá zpráva, protože tyto prstence mohou sloužit jako jakýsi archiv sluneční soustavy. Jsou v něm uloženy události a proměny, kterými tento systém za dlouhá léta své existence prošel.

Bádání nad Saturnovým systémem pomůže lépe chápat chemický a fyzikální vývoj celé naší sluneční soustavy. „Nyní víme, že k pochopení tohoto vývoje je nutné nejen studovat jeden měsíc nebo prstenec, ale také dát dohromady vazby a interakce prolínající se mezi těmito tělesy,“ popisuje člen týmu Cassini Gianrico Filacchione z Národního astrofyzikálního ústavu v Římě.