Psycholog obrátí další kartu. „To jsou ženské plavky.“ Klient zaboří zrak do obličeje naproti. Odpověděl dobře? Nevyčte ale nic. „A tohle je socha jelena,“ chrlí klient první dojem z další karty.

Je jedním z nejméně šesti milionů lidí na celém světě, kteří mají test za sebou.

V kabele do školy v severošvýcarském Schaffhausenu má zastrčené papíry plné podivných obrázků. Jsou to jen fleky, ale každý si v nich může najít, co bude chtít. „Hele, Klexi, to je jasný kůň!“, hádá jeden ze spolužáků.

„Nene, to je stůl s obědem,“ přidává se další. Přátelé mu říkají Klexi. To podle klecksografie, inkoustové umělecké metody tvořící černé i barevné skvrny. Jako první ji ve své sbírce použije německý lékař a básník Justinus Kerner (1786–1862).

Každá z básní je inspirována jedním flekem. Tenhle muž také popíše botulismus. Unikátní skvrnová tvorba mu ale dlouhodobou slávu nepřinese. Ta připadne až Klexovi alias Hermannu Rorschachu (1884–1922).

Věda versus umění: Nakonec je snoubí

Rorschach sedí zadumaně u stolu. Blíží se čas maturit. Nemá strach ze zkoušek. Hermann je premiant, který navíc doučuje řadu spolužáků. Jenže neví, co dál. Láká ho psychologie, baví ho umění. Mají ho v rodině. Otec Ulrich Rorschach učí výtvarnou výchovu.

Za nerozhodností udělá nevědomky černočernou tečku právě Hermannův otec. V době vrcholících maturitních příprav umírá a nadějný student se rozhodne odklonit od rodinné linie.

Studuje geologii a botaniku, k tomu se zapíše na francouzštinu, a aby toho neměl málo, přijmou ho na lékařskou fakultu v Curychu. Pro tu se nakonec rozhodne a doplní ji studiem ruštiny. Vášeň pro skvrny ho však neopouští. Naopak.

Obrazce ukazuje nejdřív dětem a pak všem okolo. Analyzuje odpovědi. Nakonec inkoustové abstrakce zařadí i do své disertační práce.

Co prozradí 10 obrázků?

Roku 1909 má Rorschach důvod k oslavám. Promuje na curyšské medicíně a zasnoubí se s Olgou Stempelinovou z ruské Kazaně. Svatební zvony jim zazvoní až o čtyři roky později v Rusku. Rorschach zatím testuje své skvrnové obrázky.

Má jich nespočet, ale nakonec je zredukuje na sadu 10 kusů. 5 karet má černobílý obrázek, 2 černo-červený a 3 barevný. Všechny skvrny mají jedno společné – jsou souměrné od středu karty.

Dlouhé dva roky Rorschach pracuje na svém 174stranovém díle Psychodiagnostika. Karty už netestuje na dětech a spolužácích, ale přímo na duševně nemocných pacientech. Roku 1921 své životní dílo dokončí. Slávy Rorschachova testu se ale už nedočká.

1. dubna 1922 mu ve švýcarské vesničce Herisau praskne slepé střevo a umírá na zánět pobřišnice.

EPOCHAplus.cz dodává:

Dříve se věřilo, že jde o nejlepší k test k odhalení homosexuality. To je ale nesmysl, něco takového není možné, a to ani za pomoci metody amerického psychologa Johna E. Exnera (1928–2006), který představí diagnostiku Rorschachova testu na základě statistiky.

Test navíc může zkreslovat prostředí, kde se odehrává, i osobnost psychologa. Osobnostní charakteristiky pak mohou vyznít jinak, než ve skutečnosti jsou.

Přesto jde stále o druhou nejpoužívanější metodu v soudním lékařství a v České republice ji alespoň někdy použije 94 ze 108 psychologů oslovených v rámci průzkumu v roce 1998.