Většina zvířecích samců je naprogramována tak, aby zplodila co nejvíce potomstva. S tím souvisí i jejich chování v sexuálních vztazích. Zkrátka oplodnit, opustit a rychle hledat další samičku. Mezi zvířaty však existují výjimky, vzorní otcové, kteří se o své potomky starají mnohem lépe než jejich matky.

Úsilí o zachování rodu je v přírodě hluboce zakotveno už v genech divokých zvířat. Neustálý boj o život, mnohdy nesnadné shánění potravy a někdy kruté přírodní podmínky jsou příčinou toho, že z narozených potomků často přežije jen malé procento. Proto se zvířecí samci chovají jako pašové v harému a monogamie čili věrnost jednomu partnerovi je u nich vzácností. Ostatně zbytky tohoto zvířecího pudu se občas najdou i mezi lidmi. Kdo jsou tedy ti výjimeční otcové?

Mirkina, soví opice

Mirkiny jsou mezi opicemi skutečnou raritou, jsou totiž přísně monogamní a se svým druhem prožijí celý život. Jsou to noční tvorové. I to má svůj význam. Vzhledem ke svému drobnému vzrůstu si nemohou dovolit během dne shánět potravu, a proto za ní vycházejí pouze v noci. K tomu jsou mirkiny vybaveny i párem obrovských očí. O mláďata se zprvu stará matka, ale jakmile udělá první krůčky, přebírá veškerou starost otec. Ten je nosí na zádech a pečuje o ně s neuvěřitelnou láskou až do doby, kdy se osamostatní.

Obří vodní ploštice

Tito obří vodní brouci patří k řádu polokřídlých (Hemiptera). Zejména v Asii patří k vyhlášeným pochoutkám. Samička brouka naklade svá vajíčka po oplodnění na křídla samečka a ten pak funguje jako živá pochodující líheň. Se stovkou vajíček na zádech musí vydržet několik dnů a po tuto dobu je značně omezován v pohybu. V zájmu zachování rodu si vymění roli se samičkou, která se po nakladení vajíček vydává do světa rychle hledat nového partnera.

Tučňák císařský

Největší ze všech tučňáků je skutečně ideálním otcem. Po tom, co snese vejce samička, se jej hned ujímá a ukryje ho na svých nohou před mrazem do teplého peří. Celé dva měsíce kruté antarktické zimy musí samec tučňáka vystát a hlídat, aby se ani na chvilku nedotklo vejce sněhu či ledu. Po celou tuto dobu nejí a tráví pouze ze zásob. Dospělý samec váží před začátkem této strastiplné péče okolo 40 kilogramů a do vylíhnutí mláděte ztratí polovinu své hmotnosti. V té době se také vrací samička z lovu a dále se už starají o mládě spolu se samcem.

Koníček mořský

Samečci této malé rybky s hlavou koně mají pozoruhodný vztah k rodičovství. Samička naklade tisíce miniaturních vajíček přímo do břišního vaku samečka, kde se vyvíjejí asi 4 týdny. Je to v přírodě zcela ojedinělý způsob péče o potomstvo. Samečkovi postupně, tak jak se jikry vyvíjejí, narůstá „těhotenské bříško“. Po vylíhnutí se malí koníci drží v otcově blízkosti a v případě nebezpečí rychle zmizí v bezpečí vaku na jeho břiše. Jakmile jsou schopni se o sebe postarat, opouštějí jej a sameček čeká na další příděl jiker.

Nandu pampový

Zvláštní způsob otcovství si vybral jihoamerický nelétavý pták nandu, někdy mylně označovaný za pštrosa. Na rozdíl od jiných vzorných zvířecích otců není monogamní, ale jeho harém čítá desítky samiček. Když přijde čas páření, nandu sám postaví hnízdo a samičky do něj začnou snášet vejce. Někdy se jich tak sejde až 50. Samec pak usedne na vejce a zahřívá je celých 40 dní. Je zajímavé, že i přestože vejce mu snáší samice postupně někdy i celý týden, malí nandu se líhnou všichni najednou. Má to svůj účel kvůli bezpečnosti, protože hned po vylíhnutí opouští samec i s mláďaty hnízdo.