Stále větší počet bakterií odolává antibiotikům tak zdatně, že někdy léčba vůbec nezabere.
Tým mladých vědců z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity se proto zaměřil na nový způsob léčby, který antibiotika kombinuje s působením bakteriálních virů – bakteriofágů. Ty umí bakterie zlikvidovat.
Studie účinnosti již ukázaly, že určité kombinace fágů a antibiotik mají schopnost potlačit bakteriální infekci efektivněji, než je tomu při odděleném použití buď antibiotik, nebo fágů.
„Společné podávání fágů a antibiotik navíc zamezuje vzniku a šíření rezistentních bakterií.
To je dáno tím, že si bakteriální populace nedokáže dostatečně rychle vytvořit rezistenci k fágu i antibiotiku zároveň, jelikož se mechanismy rezistence k oběma agens často navzájem vylučují.
Nicméně v současné době nejsou na evropském trhu dostupná žádná kombinovaná léčiva založená na tomto typu synergie,“ uvedl hlavní řešitel projektu Tibor Botka z Laboratoře molekulární diagnostiky mikroorganismů při Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU.
Na řadě je zlatý stafylokok
Projekt vedený Botkou se opírá o výzkum, který je na jeho pracovišti prováděn již delší dobu:
„Zaměřili jsme se na druh Staphylococcus aureus (zlatý stafylokok), protože právě rychlý nárůst jeho antibiotické rezistence vyhodnotila Světová zdravotnická organizace jako jedno z nejzávažnějších rizik,“ vysvětluje Botka s tím, že cílem projektu je připravit kombinace antibiotik a terapeutických stafylokokových fágů tak, aby si poradily s rezistentními kmeny zlatého stafylokoka.
„Vybrali jsme dva odlišné fágy a předpokládáme, že by se při potlačení bakteriálního onemocnění mohly vhodně doplňovat. Vyvíjené směsi musí splňovat základní kritéria, jako je účinnost, vhodná forma aplikace a především bezpečnost.
Její míru budeme porovnávat se standardní léčbou antibiotiky. Po optimalizaci přípravky otestujeme i na myším modelu,“ představuje Botka plán výzkumu, na který vědci získali juniorský grant Agentury pro zdravotnický výzkum ČR.
„Na konci výzkumu bychom tedy měli mít v ruce účinný preparát šitý na míru konkrétnímu pacientovi.
Bude obsahovat fágy a antibiotikum s koncentrací vhodnou k léčbě, ale nezničí přitom přirozenou populaci prospěšných bakterií,“ upřesnil vedoucí laboratoře Jiří Doškař, jehož prostřednictvím je laboratoř zapojena do prestižní mezinárodní iniciativy, která se zaměřuje na vypracování postupů a zásad pro bezpečnost fágové terapie.
Nevhodným užíváním antibiotik jsme stvořili super odolné bakterie
„Tyto vysoce rezistentní kmeny bakterií se vyskytují zejména v nemocničním prostředí. Zvlášť nebezpečné jsou infekce způsobené takzvanými multirezistentními kmeny, které již nelze dostupnými antibiotiky úspěšně léčit.
Vývoj syntetických antibiotik je velmi nákladný a časově náročný a v současné době se již prakticky zastavil. Poptávka farmaceutických společností a lékařů po nových účinných léčivech stoupá,“ uvádí Botka.
Jednou z cest, jak tento problém řešit, je podle něj návrat k léčbě pomocí fágů, která se slibně rozvíjela v před-antibiotické éře a v některých státech přetrvala dodnes.
Fágovou terapii antibiotika v minulosti rychle nahradila, a to především pro své univerzální použití, které však zároveň vedlo k současné antibiotické krizi. Vývoj a příprava fágových terapeutik je časově i finančně mnohem méně náročná než u antibiotik.
Bohužel, v důsledku absence regulačních pravidel pro registraci zůstává v západním světě fágová terapie stále jen experimentální léčbou.
Kromě problému s registrací se využití fágů potýká také s přetrvávající neopodstatněnou nedůvěrou lékařů i pacientů, a to zejména pro virovou podstatu preparátu a z obavy o dostatečnou účinnost. Právě kombinace s antibiotiky by mohla tuto nedůvěru překlenout.
