Povstání řeckých poddaných v Osmanské říši proti turecké nadvládě je známé jako řecká osvobozenecká válka, na jejímž konci vznikl samostatný řecký stát.
Válečný konflikt začal v březnu 1821, kdy vůdce řeckého povstání Alexandros Ypsilanti navázal spojení s rumunskými rolníky a srbskými vzbouřenci a vtrhl na území osmanské říše. Sami Řekové však zahájili povstání až po jeho porážce v červnu téhož roku.
Povstalci získali podporu křesťanského světa a na jejich straně bojovalo mnoho dobrovolníků ze zahraničí – například i anglický básník lord George Gordon Byron, který je považován za řeckého národního hrdinu.
Koncem roku dosáhli Řekové velkých úspěchů na moři i na souši a v lednu 1822 vyhlásili nezávislost Řecka. O čtyři roky později ale obsadila Peloponés vojska egyptského paši Muhammada Alího a hrozilo znovunastolení turecké nadvlády.
Londýnskou smlouvou z roku 1827 nabídly Velká Británie, Francie a Rusko roli zprostředkovatele a ustavení autonomního řeckého státu.
Turci však nabídku odmítli, a proto evropské mocnosti vyslaly do Středozemí flotilu, která porazila osmansko-egyptské loďstvo u Navarina. Roku 1828 turecká vláda konečně souhlasila s uzavřením míru. V roce 1832 byl řeckým králem zvolen bavorský princ Otto. I. z dynastie Wittelsbachů.
Řecká osvobozenecká válka byla klíčovým momentem v dějinách Řecka, který vedl k vytvoření nezávislého státu.
Přestože konflikt přinesl mnoho obětí a utrpení, podpora křesťanského světa a zahraničních dobrovolníků, jako byl anglický básník lord George Gordon Byron, pomohla Řekům dosáhnout vítězství.
V roce 1832 byl řeckým králem zvolen bavorský princ Otto I., čímž začala nová éra v historii Řecka.
