Na dveře zavřené hospody buší 17. dubna 1920 muž, který už od pohledu nevypadá zrovna střízlivě. Neodradí ho ani cedule s nápisem „Dnes zavřeno“. Vydává takový hluk, že ho po chvíli uslyší i hostinský, který má byt hned vedle svého lokálu. Naštvaně se jde podívat, co se děje.

„Chci kořalku,“ obrátí se na něj muž, sotva hospodský pootevře dveře. „Je zavřeno, nevidíš? Zítra jsou volby, čepovat se nesmí, to nevíš?“ ukáže hostinský prstem na ceduli umístěnou na dveřích. Když opilec vidí, že nepochodí, vyrazí raději o hospodu dál.

I tam ale narazí na zavřené dveře. Volební zákon, který byl v Národním shromáždění republiky Československé přijat 29. února 1920, jednoznačně říká, že den před konáním řádných voleb a v den jejich průběhu hostinští čepovat a prodávat alkohol nesmí.

Hostinský, který to nerespektuje, se „… trestá tuhým vězením od jednoho do šesti měsíců,“ jak přímo uvádí litera zákona.

Budoucnost patří střízlivým

Volby do parlamentu v roce 1925 přinášejí asi 40 tisíc hostincům u nás ztráty ve výši 12 milionů korun.

Tímto faktem argumentuje v září 1927 politik František Petrovický (1874–1943), poslanec Československé národně demokratické strany, který se snaží o prosazení zákona na zrušení zákazu prodeje alkoholických nápojů v předvolební a volební den.

Mimo jiné proto, že jeho otec vlastní hospodu a on sám je členem dvou svazů, hájících zájmy hostinských. Tvrdí, že „kdo se chce v uvedené dny napít, může se zásobit předem.“ Upozorňuje i na to, že se sice zakazuje výčep, ale nikoli prodej alkoholu v lahvích.

Ovšem československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), který je známým abstinentem, zákon nepodepíše a vrátí ho Národnímu shromáždění se slovy, že „budoucnost patří střízlivým“.

Zaměstnavatel riskuje pokutu

Dělníci na stavbě dodělávají dům. Je sobota a termín jim hoří. Potřebují proto využít nejenom každého dne, ale každé hodiny. Možná by přišli dokonce i zítra, i když jde o sváteční den, který jinak všichni světí.

„Uvidíme se v pondělí jako obvykle,“ vyzve je ale šéf po skočení práce. Podle zákona je dnem voleb neděle od osmi hodin. Zaměstnavateli zákon přikazuje, že má upravit pracovní dobu tak, aby se všichni jeho zaměstnanci mohli řádných voleb zúčastnit.

Když to neudělá, dopouští se přestupku a může být dokonce soudně stíhán, přičemž musí zaplatit pokutu od 50 Kč do 5 000 Kč, nebo ho čeká vězení od jednoho týdne až tři měsíce. Vyhodit tolik peněz se mu samozřejmě nechce.

Neúčast nikdo netrestá

Když už voliči nemusí ve volební den pracovat, mají nejenom právo, ale dokonce i povinnost k volbám přijít. Od účasti ve volbách se osvobozují jenom ti lidé, kteří „jsou starší než 70 let; pro nemoc nebo vadu tělesnou nemohou se dostaviti do místnosti volební;

pro neodkladné povinnosti svého úřadu nebo povolání nemohou včas přijíti k volbě; jsou v den volby vzdáleni od místa volby nejméně 100 km“. Proč existuje povinnost volit? Jde o tradici známou už z dob Rakousko-Uherska.

„Vy jste měli volební povinnost, ale nemuseli jste jít k volbám, nikdo vás za to potrestat nemohl,” vysvětluje tehdejší pravidla současný český politolog Oskar Krejčí.