Domů     Proč se mongolské hordy zastavily na hranicích Slovenska?
Proč se mongolské hordy zastavily na hranicích Slovenska?
10.6.2019

Celá Evropa se tehdy třásla strachy. Z východu se totiž blížily krvelačné Chánovy armády, které za sebou zanechávaly jen vypálená města a hromady mrtvol. Neporažení Mongolové se však najednou v Uhersku obrátili zpět. Co urputné bojovníky odradilo od ovládnutí Evropy?

Psal se rok 1241 a s Evropou to nevypadalo dobře, z východu se totiž začaly postupně svírat kleště mongolských hord. Ty už několik let drancovaly ruská knížectví i země na Balkáně.

O jejich brutalitě kolovaly velmi děsivé legendy a vypadalo to, že jejich šavle nedokáže nikdo zastavit. Polsko, Uhry i České země se začaly připravovat na nejhorší.

Plán na totální vítězství

Špehové a průzkumníci Mongolů procestovali před tažením většinu Evropy až po Francouzské království. Jejich velitelé tedy měli detailní informace o politických poměrech mezi panovníky, proti kterým plánovali vytáhnout do boje. Strategie byla jasná, nedovolit, aby si vzájemně přišli na pomoc.

reklama

Část armád, asi 20 tisíc vojáků, proto vyrazilo do Polska, odvést pozornost. Hlavní část armád šla od Jihu do Uher. Po poražení obou velmocí se vojska měla spojit a dobýt západní Evropu.

Mongolská jízda vyhrávala z počátku jednu bitvu za druhou.
Mongolská jízda vyhrávala z počátku jednu bitvu za druhou.

Nikdo je nezastaví!

Duben 1241 přinesl hned dvě drtivé porážky. U polské Lehnice nejdříve mongolská jízda rozdrtila přesilu slezského rytířstva. Říká se, že mrtvým nepřátelům uřezali Mongolové uši a v pytlech je poslali svému chánovi jako dar.

Jen o dva dny později triumfovala jižní část armády v Uhrách, když zdrcujícím způsobem porazila vojska krále Bély IV. V zemi tak nezůstala žádná síla, která by jejich vpád mohla zastavit. Chánovi vojáci překročili Dunaj a celý rok pustošili okolní města. Cesta do Evropy se zdála otevřená dokořán.

Smrt chána nebo počasí?

I když se zdálo, že neporazitelnému mongolskému vojsku hraje vše do karet a od totální nadvlády je dělí jen krok, vítězné tažení bylo zastaveno.

Nejčastěji se uvádí, že vojska se vrátila zpět na východ kvůli zprávě o smrti velkého chána Ögedeje a volbě nového vládce. To ale historici zpochybňují.

Nová bádání ukazují, že v tom mohly hrát roli ještě další okolnosti. Krvelačné armády totiž mohlo zastavit i počasí.

Alespoň to uvádí studie americké univerzity v Princetonu, kde experti analyzovali letokruhy ve dřevě a sledovali na nich klimatické změny v Evropě.

Za zastavení dalších vpádů mohla údajně smrt vládce nebo nepříznivé počasí.
Za zastavení dalších vpádů mohla údajně smrt vládce nebo nepříznivé počasí.

Mongolskou jízdu uvěznilo bahno

Přišli přitom na zajímavou věc. Na počátku 13. století si Evropa užívala sérii let s mírnými zimami a suchým létem. To však skončilo právě v roce 1242, na začátku roku udeřila velmi silná zima se záplavami sněhu. Po jarním tání se pak louky v dnešním Maďarsku prakticky změnily v močály.

To muselo znamenat pro mongolské armády doslova pohromu. Vždyť jejich 130 tisíc vojáků doprovázelo na půl milionu koní. Právě ti dodávali armádě rychlost a převahu.

„Bahno ale zničilo pastviny, které byly nutné pro krmení koní a také značně snížilo manévrovací možnosti schopnost Mongolů,“ vysvětluje historik Nicola Di Cosmo z Princetonské univerzity.

Co říkají kroniky

Bádání, která by tuto novou hypotézu podpořila, nejsou právě jednoduchá. Kvůli válkám a drancování se dochovalo jen velmi málo písemných památek starších, než z počátku 16. století, a to platí také o záznamech o počasí.

Jednu zmínku o tom, že mongolskou strategii opravdu mohlo ovlivnit bahno, se však podařilo princetonským historikům najít.

Na začátku roku 1242 plánovali mongolské oddíly dobýt opevněné uherské město Stoličný Bělehrad. Jejich útok ale podle kronik zastavila právě obleva, která zasněženou pláň proměnila v bažinu.

Postup Mongolů zastavila obleva.
Postup Mongolů zastavila obleva.

Ironie skrytá v podnebí

Pokud by opravdu změna podnebí hrála roli zachránce Evropy, dostala by se celá mongolská invaze do opravdu zajímavých souvislostí. Tato nová teorie, totiž není jedinou klimatickou hypotézou ohledně tatarských výpadů ve 13. století.

Tým amerických odborníků totiž již v roce 2014 tvrdil, že počátek mongolských výpadů dál na západ umožnila změna klimatu.

Do té doby studené a suché klima ve Střední Asii se totiž na začátku 13. století oteplilo a přineslo i dost srážek, aby stepi zarostly travou potřebnou pro uživení velkých koňských stád.

Jedna změna klimatu by tak vypustila krvežíznivé asijské hordy na západ, zatím co jiná, by je zahnala zpět.

Opatrnost je na místě

Řada odborníků je však s hodnocením tohoto senzačního závěru opatrná, jen na počasí totiž dějinné zvraty obvykle nestojí.

„Podnebí jistě nemuselo být jediným faktorem vojenské invaze z Asie, ale vytvořilo ideální podmínky pro vzestup charizmatického vůdce, který vybudoval armádu a soustředil ve svých rukou moc,“

říká k tomu jedna z autorek klimatické teorie Amy Hesslová. Stejně tak ovšem mohla jedna tuhá zima s jarním blátem podpořit návrat armád. „Zlehčovat roli počasí je, jako by někdo tvrdil, že ruská zima neměla žádný vliv na Napoleonovu armádu,“ dodává Di Cosmo.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Historie
Když kalendář zčerná: Co dějiny skutečně přinášejí v pátek třináctého?
Zatčení templářů, výbuch kosmické lodi, havárie obřího letadla i potopení luxusní výletní lodi. Pátek třináctého má v historických kronikách několik mimořádně dramatických zápisů. Člověk skoro získává dojem, že si osud právě na toto datum schovává ty nejhorší scénáře. Jenže vedle tragédií se odehrávají také překvapivé, kuriózní a dokonce radostné události. Pojďme se podívat, co se […]
Historie
Žena, která ovládla desetitisíce pirátů. Čínská královna moří porazila císařské loďstvo
Představte si ženu, před kterou se třásli obchodníci, kapitáni i císařští admirálové. Na počátku 19. století ovládá Čeng Š jednu z nejmocnějších pirátských konfederací v dějinách. Pod její velení spadají tisíce lodí a podle často uváděných odhadů až 70 tisíc mužů. Přesto její příběh nekončí popravou ani porážkou. Dokáže vyjednat podmínky, o jakých se většině […]
Historie
Když se ženy vydávají do školy: Vzdělání jako cesta ke svobodě
Ještě před dvěma staletími se vzdělání žen považuje spíše za zbytečný přepych než za samozřejmost. Dívky se mají naučit vést domácnost, vychovávat děti a být dobrými manželkami. Myšlenka, že by mohly studovat matematiku, právo nebo medicínu, vyvolává údiv, někdy dokonce pohoršení. Přesto se postupně objevují odvážné ženy, které chtějí pravidla změnit. První důležité kroky přicházejí […]
Historie
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl […]
věda a technika
Co skrývá tajemná půlnoční zóna?
Své ploutve o rozpětí až čtyř metrů si s oblibou vyhřívají na sluníčku. Není se co divit, že manty chilské kvůli tomu získají pověst tvorů, kteří se s oblibou drží u hladiny. Až výzkumy ale ukážou, že se tyto majetní ryby řadí k pravidelným návštěvníkům temných oblastí oceánu. Potopit se umí až do dvou kilometrů!   Panuje tu […]
Antika na cestách: Podváděli s taxametry už staří Římané?
Píše se 1. století našeho letopočtu. Ve stínu olivovníku u cesty mezi letoviskem Baiae a Římem se právě dohadují dva muži. Předmětem jejich zuřivé diskuze je počet kamínků v bronzové míse. Oficiální historii tato scéna možná unikla. Jde však patrně o starověký spor mezi taxikářem a jeho zákazníkem. Neshodnou se totiž na ujeté vzdálenosti. Ve starověkém […]
Proč někdy otevřeme lednici a nevíme proč? Mozek nás umí „odpojit“
Stojíte před otevřenou lednicí, díváme se na její obsah a marně pátráte v hlavě po důvodu, pro co jste vlastně šli. Chtěli jste mléko? Něco sníst? Nebo jste jen potřebovali zkontrolovat, jestli tam náhodou nepřibylo něco zajímavého? Podobné okamžiky zažívá téměř každý. Mozek totiž není dokonalý archiv, který nepřetržitě zaznamenává každou naši myšlenku. Někdy jednoduše […]
A přece se točí! Příběh zemské rotace
Proč Slunce ani hvězdy nezůstávají na jednom místě, ale cestují po obloze? Ona zvláštnost nedá spát lidem už od starověku, ovšem najdou pro to vysvětlení.: „Obloha se točí kolem Země!“ Dává to smysl. Anebo ne? Jako jeden z prvních kroutí hlavou Hérakleidés z Pontu (asi 387–312 př. n. l). „Netočí se nebesa, ale Země se […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz