V každodenním životě se setkáváme s mnoha rčeními, příslovími i pranostikami. Některá mají hodně zajímavé pozadí. V nové rubrice se jim podíváme na zoubek a vysvětlíme si, co vlastně znamenají i jak vznikly.
Dnes si řekneme, co znamená, když má někdo „filipa“, kdy můžeme v únoru čekat oblevu a také to, proč jeden lehkomyslný mladík přišel kvůli vlaštovce o důležitý kus oděvu. Nezapomeneme zmínit muka bez úlevy ani vyměřit někomu odměnu v loktech.
… tantalova muka
Podle řeckých bájí je Tantalos nejenom králem lýdského města Sipylu, ale také synem boha Dia. Ten ho zve k sobě na Olymp, zahrnuje ho bohatstvím a blahobytem, dopřává mu nejrůznější výsady. Ale synek je nevděčný, ze schůzek bohů vynáší informace, které se ke smrtelníkům dostat neměly a dokonce krade vzácné pokrmy, aby se předvedl před svými pozemskými přáteli.
Epocha přibližuje:
Ale Tantalovy činy jsou čím dál drzejší a hrůznější, takže nakonec přece jenom přijde trest. Je uvržen do podsvětní říše, které vládne bůh Hádés. Stojí v čisté vodě, ale když dostane žízeň, nemůže se napít.
Nad hlavou má větve plné sladkého ovoce, ale nemůže zahnat hlad. A přímo nad ním visí balvan, který se může kdykoliv utrhnout. Tantalos tak kvůli své pýše zažívá žízeň, hlad a strach bez konce. Tantalova věčná muka jsou tedy symbolem pro nejhorší utrpení.
… jedna vlaštovka jaro nedělá
Vlaštovka se považuje za jeden z těch druhů ptáků, jejichž přílet z teplých krajin předpovídá příchod jara. Ve známém přísloví o tom, že jedna vlaštovka jaro nedělá je kus pravdy. Než se sem přesunou v hojnějším počtu, což se děje obvykle na přelomu března a dubna, objeví se v cílové destinaci ojedinělí první odvážlivci, aby prozkoumali, jaké zde aktuálně panuje počasí a případně si už vybrali správné místo k zahnízdění.
Takto to vysvětlují ornitologové.
Epocha doplňuje:
Ale u zrodu této moudrosti stojí řecký filozof Aristotelés (384-322 př. n. l.) a vychází přitom z příběhu o zhýčkaném mladíkovi, který po otcově smrti rozhazuje dědictví, až mu zbudou jediné šaty a plášť.
V té době se blíží jaro a když uvidí první vlaštovku, řekne si, že plášť už nebude potřebovat a prodá ho. Ale vrátí se zima a lehkomyslný dědic zažívá krušné časy. Takže přísloví varuje před unáhlenými závěry a velkými očekáváními: třeba že první polibek neznamená nehynoucí lásku a první úspěch může být také ten poslední.
… hromniční obleva
Počátek února bývá spojený s oteplením a pokud leží sníh, přichází obleva. Objevuje se nejčastěji okolo Hromnic (2.2.), ale teplé dny netrvají dlouho. V druhé polovině měsíce se znovu ochladí a počasí více připomíná zimu než blížící se jaro.
Zemědělci však mají odjakživa raději celý chladný únor se sněhovou pokrývkou.
Epocha dodává:
Jedna z nejznámějších únorových pranostik tento postoj vysvětluje: „Únor bílý, pole sílí.“ A další tvrdí, že „Zasněží-li v únoru, jako když pole pohnojí.“ Pokud by byl únor teplý, podle našich předků by to znamenalo studený březen: „Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky.
“ či „Je-li únor mírný ve své moci, připílí s mrazem březen i v noci.“ A únor značí i výhledy na léto: „Zima a sucho v únoru znamená horký srpen.“ a „Mnoho mlh v únoru přivodí mokré léto.“
… mít filipa
O tom, že je důležité míti Filipa, věděl i anglický spisovatel irského původu Oscar Wilde (1854-1900), který o tom napíše dokonce i divadelní hru. V jeho případě jde však o smyšlenou postavu, kvůli které se v této komedii odehraje spousta neobyčejných zápletek.
Lidové rčení „mít filipa“ ale znamená být chytrý a důvtipný a dostat se kvůli tomu i z nelehkých situací.
Epocha vysvětluje:
Podle časopisu Naše řeč z roku 1933 je rčení spojeno s biblickými příběhy. Ve Skutcích apoštolů je popsána scéna, kdy se jáhen Filip zvaný Evangelista setkává s mouřenínem, začteným do textů proroka Izajáše, kterým není schopný porozumět.
Filip nelení a vše mu vysvětlí tak jasně a dobře, že mouřenín nejenom, že okamžitě vše pochopí, ale nechá se také hned pokřtít.
… zač je toho loket
Pokud chceme někomu ukázat, zač je toho loket, nemá se vůbec na co těšit. Znamená to, že překročil určité hranice a ponese za to následky. Tedy že dostane vyhubováno, zaplatí pokutu anebo mu jeho drzost či neposlušnost oplatíme stejnou mincí.
Loktem je v této souvislosti míněna délková míra (ne část těla), kterou se dříve měřily například látky, a hříšníkovi bude tedy určena za jeho kousek cena pořádně vysoká. Loket však můžeme v českých rčeních, pořekadlech a příslovích najít poměrně často.
Epocha připomíná:
Například se říká, že má někdo ostré lokty. Takový jedinec se dokáže velmi dobře prosadit a to proto, že používá bezohledné praktiky k dosažení svého cíle. Abyste si o tom mohli udělat obrázek, stačí si představit tlačenici a někoho, kdo se začne ohánět lokty bez ohledu na to, koho a jak bolestivě zasáhne, aby se dostal tam, kam potřebuje.
A pokud je něco na dlouhé lokte, pak je to zdlouhavé, složité a komplikované a je třeba mít pevné nervy.