Během 2. světové války stihne nacistický vládní komisař Oskar Judex (1894–1946) za jediný rok 1942 změnit v Brně jména celkem 386 ulic. Udělá to jedním tahem pera na svých výnosech vydaných v únoru, květnu a červnu.

V přejmenovávání ulic českých měst nejspíš trhne rekord…

Už ve 14. století se dnešní ulici Cejl říká Linea (řada), protože zde domy stojí podél cesty. Některé brněnské ulice ale získávají první jména už ve 30. a 40. letech 13. století. Nejstarší doklady o pojmenování veřejného prostranství v Brně pocházejí z let 1247, 1252 a 1293.

Název Cejl, který vzniká z Zeile – německého podoby slova Linea, se ale objevuje až v 17. století. Po vzniku Československé republiky v roce 1918 trvá německá menšina v Brně na tom, že chce dvojjazyčné pouliční tabulky.

Polovina obyvatel Brna jsou prý Němci! Podle sčítání lidu z ledna 1919 se ale z 131 500 Brňáků hlásí k německé národnosti jenom 45 200. Aby byl klid, mohou si němečtí majitelé domů na své náklady pořídit cedule, kde bude český i německý text – například Cejl a pod ním Zeile.

Povinná němčina na šest let

Tentokrát mají smůlu Češi. Dvojjazyčné tabulky jsou od roku 1939 na šest let povinné a jako první se uvádí německá podoba názvu. Pod Zeile se proto objevuje Cejl. Ovšem v některých brněnských čtvrtích, kde žijí hlavně Němci, se instalují jenom německé tabulky.

Češi si potom německé názvy překládají po svém. Právě skončila 2. světová válka a cokoli německého nemohou Brňáci ani vidět. A co teprve kdyby se němčina objevila na štítu označujícím jejich ulici? Zadostiučinění Čechů ale netrvá dlouho.

Tabulka, která konečně obsahuje jenom český název Cejl, vydrží pouhé tři roky.

Mají plné ruce práce

Komunistický prezident Klement Gottwald (1896–1953) dostává v roce 1949 svoji ulici a z Cejlu je Gottwaldova. Platnost přejmenování ale musí potvrdit prezidentská kancelář! Další nařízení z 10. října 1950 říká, že s přejmenováváním ulic si není radno zahrávat – všechny návrhy se musí předložit ke schválení Komunistické straně Československa.

Názvoslovná komise zasedá už v Brně už v roce 1990. I ona ale mění ještě v tomto roce název na „Pracovní skupinu pro názvosloví města Brna“ a má až do roku 1992 plné ruce práce. Přejmenovává více než 200 z celkového počtu asi 1700 brněnských ulic a náměstí.

Návrat Gottwaldovy zpátky na Cejl probíhá jako jeden z prvních.