Už od malička trpí leukémií a svalovou dystrofií, úsměv její tvář ale nikdy neopouští. Její milující matka by pro ni šla až na kraj světa. Pro okolí jsou Dee Dee a Gypsy Rose symbolem lásky a naděje, která nevyhasíná. Až do onoho osudného dne, kdy rodinnou pohodu ukončí chladnokrevná vražda…
Je 14. června 2015 a na ulice poklidného amerického městečka Springfield se snáší soumrak. V domě Blanchardových panuje hrobové ticho, když ozbrojené policejní jednotky vyrážejí vchodové dveře.
V ložnici leží všemi oblíbená Clauddine Blanchardová (1967–2015), které nikdo neřekne jinak než Dee Dee. Ještě před pár dny měla energie na rozdávání, teď má tvář pokřivenou děsem a její tělo zdobí několik bodných ran. Malá Gypsy Rose Blanchardová (*1991) jako by se vypařila.
Chodit po vlastních? Zapomeň!
Ale kam? Její mentalita je na úrovni sedmiletého dítěte a invalidní vozík, ke kterému je odjakživa připoutaná, stojí jako přízrak uprostřed předsíně. Celý příběh se začíná psát v létě roku 1991, kdy Dee Dee přivádí svou vymodlenou dceru na svět.
První komplikace se ohlásí o několik měsíců později – Gypsy trpí spánkovou apnoe, vážnou poruchou, kvůli které ve spánku opakovaně přestává dýchat.
V osmi letech si poraní koleno a i přes ujištění lékařů, že nejde o nic závažného, ji Dee Dee od té doby raději vozí v kolečkovém křesle.
Jedna tragédie za druhou
Zanedlouho v Gypsyiných zdravotních záznamech přibude svalová dystrofie, problémy se zrakem a sluchem i epileptické záchvaty. Lékařům se žádné z onemocnění nepodaří diagnostikovat, přesto Gypsy na žádost matky předepisují koňské dávky léků.
Další tragédie přichází s rokem 2005, v podobě hurikánu Katrina, který Blanchardovým vezme dům. Dobrovolníci z neziskové organizace Habitat for Humanity pro ně vybudují zbrusu nový s bezbariérovým přístupem.
Jejich dojemný příběh upoutá pozornost místních lékařů, kteří se o Gypsy začnou aktivně zajímat.
Tady něco nehraje…
„Nevidím jediný důvod, proč nechodí,“ nechá se slyšet jeden z nich. Gypsy působí jako zdravá 14letá dívka, příznaky ani původ žádné z nemocí se lékaři nedaří najít.
Když si vyžádá její zdravotní záznamy, přichází Dee Dee s vysvětlením, že všechny zničil hurikán. To už se píše rok 2010 a silné podezření začíná růst i v samotné Gypsy. Nemůže si pomoct, ale nemocná se prostě necítí.
Kdykoli se o tom snaží s někým mluvit, zakročí Dee Dee s vysvětlením, že je dcera duševně zaostalá a neví, co říká.
Vražda na objednávku
Zoufalé dívce tak nezbývá, než se vydat riskantní cestou – vstoupí do světa internetových seznamek a hledá muže, který by ji z matčiných spárů osvobodil.
To se jí povede roku 2012, kdy narazí na 23letého Nicholase Godejohna (*1989), který sice nemá čisté kriminální záznamy a trpí psychickou poruchou, jinak ale působí jako sympatický mladík.
V červenci roku 2015 si mladá dvojice poprvé užije večer plný vášně a začne snovat plán pomsty, který uskuteční o pár dnů později. Když se nic netušící Dee Dee uchýlí ke spánku, Nicholas ji bezcitně ubodá a dá se s Gypsy na útěk.
Život v pavučině lží
Policejní želízka ale jejich zápěstí sevřou po pár dnech. Spletitá síť lží se začíná rozmotávat. Gypsy je ve skutečnosti 24 let a těší se perfektnímu zdraví, matka ji celou dobu usurpovala a nutila k přetvářce!
Dee Dee už není ta vřelá dáma s obrovským srdcem, ale pomatená psychopatka. Z dívky se stává oběť domácího násilí, trestu za zprostředkování chladnokrevné vraždy se ale nevyhne.
U soudu se ke všemu přizná a vyslechne si trest odnětí svobody na 10 let, Nicholas odchází s doživotím. „Ve vězení se cítím svobodněji, než když jsem žila se svou matkou,“ líčí Gypsy.
„Protože teď můžu žít jako alespoň trochu normální žena,“ dodává se slzami v očích.
