Domů     Převratný objev vědců: Budeme moci mazat své vzpomínky?
Převratný objev vědců: Budeme moci mazat své vzpomínky?

K nemocnici vedou zuboženého muže. Třese se po celém těle, trhaně předsouvá jednu nohu před druhou a má výrazný tik v oku. Je to válečný veterán, který trpí děsivými vzpomínkami na prožité hrůzy. Čeká ho dlouhá léčba, jež možná nikdy nebude zcela úspěšná.

Tedy pokud si voják nenechá hororové zážitky vymazat z hlavy… Toho totiž vědci zřejmě v blízké budoucnosti budou schopni!

Smrt blízkého člověka, autonehoda, přepadení či požár. Takové události zanechají v člověku trauma mnohdy i na celý život. Kdyby tak existovala metoda, která by umožnila vzpomínky na takové události jednoduše vymazat!

Různí vědci se totiž pokouší takového cíle dosáhnout a zdá se, že mají úspěch. Množí se zprávy o tom, že vymazání vzpomínek se již na jisté úrovni podařilo.

Vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru prý objevili způsob, jakým mohou trauma navždy odstranit. Foto: Unsplash
Vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru prý objevili způsob, jakým mohou trauma navždy odstranit. Foto: Unsplash
reklama

Za vše mohou proteiny

Svět, kde se zlé vzpomínky dají odstranit z paměti, můžete znát například z amerického filmu Věčný svit neposkvrněné mysli (2004), v němž se mladý pár rozhodne ulehčit si takto rozchod.

Už v roce 2010 se v médiích objevují zprávy o tom, že něco podobného se možná brzy stane skutečností i ve světě reálném. Vědci z americké Univerzity Johnse Hopkinse v Baltimoru prý objevili způsob, jakým mohou trauma navždy odstranit.

Nejprve provádí pokusy na myších a potkanech. Pouští jim hlasitý zvuk, který v nich vyvolává strach. Zjistí, že po stresujícím podnětu se v části mozku známé jako amygdala, která souvisí s emocionálními prožitky, zvýší množství specifických proteinů.

Za 24 hodin dosáhnou maxima a po 48 hodinách vymizí. K tomu, aby potíže mohly být odstraněny, se tedy musí tvorba těchto proteinů zarazit. Podle odborníků se tím naruší neurální spoje vzniklé stresem a postiženému se navrátí psychická pohoda.

Dokázali vědci opravdu vymazat myším paměť? Foto: Lucija T.-CC BY-SA 4.0
Dokázali vědci opravdu vymazat myším paměť? Foto: Lucija T.-CC BY-SA 4.0

Vzpomínky zůstanou

„Když se stane traumatická událost, vytvoří se hrozivá vzpomínka, která může přetrvat celý život a má vysilující dopad na život člověka,“ říká americký neurolog Richard L. Huganir.

Jeho tým podává pokusným myším látku, jež má tvorbu proteinu, a tudíž i traumatu  blokovat. A skutečně, na hlasitý zvuk již zvířata stresově nereagují!

V roce 2012 se navíc objevují i další senzační zprávy o úspěšných experimentech na potkanech, které nasvědčují tomu, že metoda skutečně funguje. Dokázali vědci opravdu vymazat myším paměť? Huganir uvádí:

„Musím ale zdůraznit, že v žádném případě nejde o vymazání paměti – jen traumatické nebo přehnaně emocionální reakce na nějakou vzpomínku.

Nemocný by si událost pamatoval, ale vzpomínka na ni už by nebyla bolestná.“ Jaká je šance, že se něco podobného podaří i u lidí?

Je trauma důležité?

Huganir se sice domnívá, že mazání traumatických vzpomínek je hudbou budoucnosti, podle jeho kolegů však ještě nic není jisté. Vymazání stresové reakce z mozků myší sice úspěšné je, jak však bude tato metoda úspěšná u lidí, to se teprve ukáže.

Navíc i tento druh léčby má své odpůrce. Rachel Yehuda, profesorka psychiatrie z newyorské Lékařské školy Mount Sinai, například uvádí:

„Každý, kdo někdy truchlil, ví, že je nezbytné si tím projít, že je nezbytné bolest prožít a vyrovnat se s ní.“ Je tedy mazání negativních vzpomínek vůbec žádoucí? A jaké je riziko, že tato metoda bude zneužita?

Prozatím není jisté nic, ani to, zda s touto nevšední „terapií“ může lidstvo do budoucna počítat.

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Věda a technika
Starý dobrý vypínač: Z jakých důvodů se světlo zapíná právě takhle?
Stačí jediný pohyb prstu a místnost se zalije světlem. Vypínač patří k nejběžnějším předmětům v domácnosti, přesto jeho podobu, umístění i způsob ovládání provází překvapivě zajímavý příběh. Když se elektřina stěhuje do domácností, nemění totiž jen způsob osvětlení. Učí člověka novému každodennímu rituálu. Ještě před nástupem elektřiny lidé rozsvěcují plynové lampy otáčením malého kohoutku. Když […]
Věda a technika
Proč se nám chce spát po vydatném obědě? Za ospalostí není jen plný žaludek
Zná to téměř každý. Dojíme poslední sousto, opřeme se o židli a najednou máme pocit, že bychom nejraději zavřeli oči a na chvíli zmizeli ze světa. Odpolední ospalost přitom není pouhým důsledkem přejedení. Svou roli hrají biologické hodiny, hormony, složení jídla i signály, které si mezi sebou posílají střeva a mozek. Proč nás po obědě […]
Věda a technika
Pro lásku k moři: Co dalo lidem svobodu pod vodní hladinou?
Ještě v prvních desetiletích 20. století bylo potápění spojeno s těžkou objemnou výstrojí.  Neforemné skafandry s přilbami byly závislé na dodávce vzduchu z hladiny. Pak však přišel zlom, který cestu do světa pod vodní hladinou zpřístupnil i pro laiky. Ba co víc, poskytl jim netušenou svobodu! V době druhé světové války se ve Francii zrodil […]
Věda a technika
Ferrari: červená nádhera
Když se narodí, cesty patří povozům s koňmi. Nikdo nečeká, že by se mělo něco změnit. Pak se tu a tam objeví automobil. Jeden, dva… a vůně motoru je omámí. Najednou chtějí také v ruce držet volant, závodit, osedlat si tu neskutečnou sílu. Ti nejšikovnější se navždy zapíší do dějin. Rachot motorů na závodním okruhu je ohlušující. […]
svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz