Určit století, kdy začne v horském sedle bujet stavební ruch, zase tak těžké není. Ale kdy přesně během 13. století se tak začne dít? O tom máme jasněji teprve druhým rokem!
V českých krajích je s příchodem jara založeno město Tábor, aby se o něj už 30. června strhla bitva a o necelý měsíc později se může Zikmund Lucemburský (1368–1437) pochlubit českou korunou.
To je rok 1420, kdy by měly začít tady, 10 900 kilometrů od Prahy, stavební práce. Ještě předloni přitom dominuje rok 1440 a podle dalších zdrojů dokonce 1450 nebo 1460. Copak se nedochovaly žádné incké kroniky? Jistěže ne.
Inkové totiž nezanechali písemné zdroje – jen zkazky na provázky zauzlovaným písmem kipu, z nichž se ale historie vyčíst nedá.
Kosti z hloubky archivů
Alespoň v jednom je shoda: Machu Picchu nechá postavit první historicky doložený (podle legend již devátý) panovník incké říše Pachacútec Yupanqui (1391–1472). Než dá zelenou výstavbě rituálního města v horách, pustí se do rozsáhlé rekonstrukce Cuzca.
Všude se dočtete, že Pachacútec se chopí moci roku 1338. Tak i toto datum si díky novému výzkumu Machu Picchu můžeme z učebnic jihoamerických dějin zřejmě škrtnout.
Archeolog Richard Burger (*1950) z Yaleovy univerzity v Connecticutu se zaměří na „kořist“ profesora z Yale, Hirama Binghama (1875–1956). Ten roku 1912 vede na Machu Picchu vykopávky a doveze do Států řadu nálezů.
Přepište učebnice!
Za pomoci pokročilé metody radiokarbonového datování prozkoumá na 26 kosterních pozůstatků Inků pohřbených na čtyřech místech tajemného města.
„Odhady stáří Machu Picchu a délky jeho osídlení byly doposud z velké části založeny na historických zprávách sepsaných Španěly,“ komentuje Burger a pokračuje: „Udělali jsme první komplexní studii založenou jen na vědeckých důkazech.
Ta nám dává jasnější obrázek o původu i dějinách tohoto místa.“ Expertíza prokazuje, že na Machu Picchu bylo řádně živo přinejmenším o 20 let dříve, než se doposud soudilo.
Z toho ovšem vyplývá, že je třeba revidovat i všechny další související letopočty – včetně toho o Yupanquim.