Milovníci kuriozit se při jejich pozorování tetelí blahem. Nedají se vysvětlit. Vymykají se jakýmkoliv pravidlům. Legendy a duchařské historky rostou jako houby po dešti. Nikdo ale přesně neví, odkud se vzaly. Hraje si snad s námi někdo na schovávanou?

Brána do jiného světa

Co: Hessdalen Lights

Kde: Norsko

Pozorovatelé a odborníci na UFO tu prožívají hotové Vánoce. Bádají a kempují tady mnohem častěji než vědci. O tom, co se děje v norském městečku Hessdalen, naprosto nepochybují, jen potřebují důkazy. Velmi chladné a tmavé severské noci zhruba tucetkrát za rok ozáří světla, která na obloze vydrží klidně i dvě hodiny. Někdy mají dokonce podobu blikajících modrých či bílých světel, která zmizí spolu s mrknutím oka. Vrcholu dosáhne místní fenomén v 80. letech 20. století, kdy se objevuje klidně i 20x týdně! Ufologové tak okamžitě začínají chrlit teorie o bráně do jiných dimenzí. Zatímco vědci bádají o sto šest, místní obyvatele nechává celá záležitost v ledovém klidu a k počínajícímu honu za senzacemi se nepřipojují.

Duchové, kam se podíváš

Co: Brown Mountain Lights

Kde: Severní Karolína, USA

Za největším a nejdéle trvajícím zářícím tajemstvím je potřeba vyrazit do Severní Karolíny. Výskyt zářících útvarů je nejčastěji zmapován kolem hory Brown, kde se vznášejí červená, modrá, nebo dokonce zelená světla, která si jen tak plují krajinou, dokud se zničehonic nerozplynou. Poprvé se tajemné záblesky objeví nad horami už ve 12. století za života indiánského kmene Čerokézů! Tehdy se v okolí odehrají velice krvavé bitvy, a místní si proto světla vysvětlují jako zbloudilé duše dívek, které přišly o své budoucí ženichy. Duchařské historky odkazují i k duším zbloudilých turistů nebo zmizelých žen. S prvním logickým vysvětlením přichází americký inženýr William Gerard de Brahm, který za vším vidí páry na bázi plynů oxidu dusného unikající z hor, jež se následně mísí se vzduchem.

Nepolapitelná tulačka

Co: Hornet Spooklight

Kde: Missouri, USA

Zatímco město, podle kterého nese svůj název, už dávno není na mapě, události, které pamatuje, jsou nesmazatelné dodnes. Zářivou oranžovou „kouli“, zjevující se nejčastěji od 22 hodin, nelze přehlédnou. Velikostí totiž připomíná baseballový nebo basketbalový míč. Poprvé má být spatřena indiány už v roce 1836! Nejčastěji o ní však mohou vyprávět řidiči, jelikož se zjevuje převážně na čtyřkilometrové štěrkové cestě, nazývané také Ďáblova promenáda. Oficiální zmínka se objevuje v roce 1936 v novinách Kansas City. Od té doby se na místo sjíždějí davy zvědavců, aby si vychutnaly svých pár minut nadpřirozena.