Pražský orloj, fungující už přes 600 let, je nejstarším plně funkčním orlojem na světě. Tento technický zázrak na Staroměstské radnici přežil války, požáry i hrozbu likvidace, aby dnes ohromoval turisty svou precizní mechanikou a pohyblivými apoštoly. Jaká je jeho historie?

Už přes 600 let ukazuje nejen datum a čas, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře. Pražský orloj je podle všeho nejlépe zachovalý středověký orloj ze všech.

Patří mezi nejstarší orloje světa a je nejstarším stále plně fungujícím. Také je opředen řadou tajemných legend. Například se říká, že když se orloj zastaví, bude válka.

V době, kdy se v Česku dostává ke slovu husitské hnutí, stavebníci dokončují Karlův most a v čele království stojí Václav IV. (1361–1419), syn Karla IV. (1316–1378), získává Praha high-tech vybavení – horologium, nebo orloj.

Je součástí věže Staroměstské radnice. Základ orloje – mechanický hodinový stroj a astronomický číselník – spatřila Praha roku 1410.

Vytvořil ho Mikuláš z Kadaně (1350–1420) podle výpočtů Jana Šindela (1375–1456). Už koncem 15. století se stroj dočkal velkých úprav od Mistra Hanuše (Jan zvaný Růže, zemřel roku 1497).

Odborníci se dokonce dlouho domnívali, že hodiny stvořil až v roce 1490 právě on. Orlojnická kniha, nalezená v roce 1962, však ukázala nové souvislosti.

Třicetiletá válka (1618–1648) na začátku 17. století otočila pozornost od orloje zcela jiným směrem. Kdysi ultramoderní technická novinka také začala být zastaralou.

V průběhu staletí se párkrát stalo, že orloj dokonce nešel vůbec a vlastně to nikomu moc nevadilo, lidé měli jiné starosti. Nejednou mu hrozila likvidace. Chátrání stroje a nezájem dokonce mohlo v 18. století vyústit v likvidaci.

Zasáhnul ovšem profesor Univerzity Karlovy Antonín Strnad (1746–1799) a přesvědčil vedení Prahy k rekonstrukci památky. A tak se na konci 18. století do oprav vrhl hodinář Šimon Ladsperger. Právě v této době přibyly atraktivní pohyblivé sošky apoštolů.

Druhá světová válka (1939–1945) dala stroji opět zabrat. Při pražském povstání jej zasáhla střelba i požár radnice. Poničily dřevěnou konstrukci i mechanismus orloje a sochy apoštolů.

Ve 20. století pokračovaly další opravy, orloj dostal nové sochy a například i sítě, které jej chrání před ptactvem. Funguje dodnes, a to se třemi čtvrtinami původních dílů více než 600 let starých! Dokonce má svoji funkční repliku v korejském Soulu.

Pražský orloj je nejen technickým zázrakem, ale i svědectvím odolnosti a péče o kulturní dědictví. Přes šest století přežil války, požáry i nezájem, aby dnes zůstal jedním z největších pokladů Prahy.

Jeho příběh inspiruje k obdivu nad středověkou vynalézavostí a připomíná, jak důležité je chránit naši historii.