Na první pohled působí Müllerova vila v pražských Střešovicích stroze. Fasáda bez kudrlinek a ozdob, jen čistá geometrie a symetrie. Adolf Loos, její slavný autor, totiž tvrdil, že s fasádou si nehraje – důležité je, co se odehrává uvnitř. A právě tam začíná skutečná magie.
V letech 1928–1930 si vilu nechal postavit ředitel stavební firmy František Müller a dnes je tato funkcionalistická perla právem považována za jedno z nejpozoruhodnějších děl světové architektury 20. století.
Loosova koncepce tzv. raumplanu zcela bourá tradiční vnímání domu. Zapomeňte na klasická patra a schodiště. Vila je tvořena prostorovými kubusy různé velikosti a výšky, které se plynule prolínají.
V praxi to znamená, že jídelna je vyšší než spíž, reprezentativní místnosti vzdušné a velkorysé, zatímco technické prostory záměrně skromnější. Místnosti jsou propojené několika schodovými stupínky a vytvářejí iluzi plynulého toku prostoru.
Díky tomu se obyvatelé i návštěvníci pohybují domem téměř nepostřehnutelně, s pocitem, že místnosti na sebe přirozeně navazují.

Zahrada není kulisa
Velkou pozornost věnovali architekti také zahradě, která nebyla jen kulisou, ale součástí celého konceptu. Na její podobě se podíleli špičkoví evropští zahradní architekti, a barevné ladění květin přímo odráželo interiérové prvky vily.
Fialové kosatce navazovaly na pohovku v hale, červené pivoňky připomínaly brokát čalounění a šedozelené rozchodníky korespondovaly s odstínem jednoho z křesel. Interiér a exteriér tak tvořily jednotný, do detailu promyšlený celek.

Sbírky se povedlo zachránit
Osud vily po druhé světové válce nebyl jednoduchý – po znárodnění v ní sídlily různé instituce a původní majitelka Milada Müllerová musela bojovat, aby zachránila alespoň umělecké sbírky.
Díky její prozíravosti se většina předmětů dochovala a po roce 1989 se vrátila zpět. Dnes je vila po pečlivé rekonstrukci ve správě Muzea hlavního města Prahy.
Pro návštěvníky představuje unikátní možnost projít se domem, který s bravurou spojuje funkčnost, estetiku i odvážné architektonické vize svého tvůrce.