Když roku 1285 nastupuje na trůn francouzský král Filip IV. Sličný (1268–1314), tvoří trhy v Champagne základní kámen francouzského hospodářství.
„Francie se prostě stala běžnou cestou, jež spojuje na Západě středomořské trasy z Itálie se severskými z Brugg,“ vysvětluje francouzský historik Favier. Brzy ale bude Filipovou vinou všechno jinak…
„Chtěl mne okrást,“ obviní Giacomo Bartoli, obchodník původem z Milána, nenápadného mladíčka. Několik náhodných svědků se nyní v létě roku 1306 přichomýtlo k tomu, jak se snažil z kupcova pultu sebrat váček s drahocenným orientálním dřevem. Případu, který se právě stal na trhu v Provins, se ujímá tržní policie.
Není to ale jediná nepříjemnost, která Bartoliho potkala. Obrovské daně, které musí odevzdávat, ho už téměř zruinovaly.
Přemýšlí o tom, že jeho letošní cesta do Champagne a do francouzských Met a dál do německé Mohuče a možná až na sever do Hamburku, bude poslední. Poohlédne se po jiných odbytištích.
Zabavuje majetek bohatým
Filip IV. Sličný totiž potřebuje z něčeho financovat své válečné výpravy. Dostane proto zálusk na kupce jezdící do Champagne. Zavádí jim vysoké daně z prodeje.
Má ve své blízkosti zdatné finanční poradce Biche a Mouche Guidiovy, kteří dostanou zdanění na trzích na starosti. Kroky, jež podniknou, úplně zničí svobodu tržního obchodování.
Když navíc ani daně vybrané v Champagne nestačí pokrýt Filipovy vysoké výdaje, v letech 1306 a 1311 přikročí ke konfiskacím majetků některých účastníků trhů. Na mušku si bere hlavně lombardské obchodníky a také Židy.
Konfiskace pak pokračují i po jeho smrti, a to v letech 1315, 1320 a 1321. Opatření ale stabilitu francouzskému hospodářství rozhodně nepřinese.
Jak vyřešit ekonomickou situaci?
Oficiálních peněz v oběhu je nedostatek, objevuje se touha po černé měně. Slibují si od ní vyřešení ekonomické situace.
„Zboží, které je mrtvé a nehybné, se tak pomocí černých peněz a jejich hodně velkého nasazení dá znovu do pohybu,“ shodují se v názoru kupci z francouzských měst Tours, Troyes, Orléansu a Poitiers. I cizinec Bartoli si myslí totéž.
Finance získává znehodnocením měny
„Kdyby byly jen dvojí peníze, zlatý denár s beránkem a černá měna, v království by panoval mít. Všechno ostatní by se převádělo, a lid by byl bohatý. A když je bohatý lid, je bohatý i pán.
Protože černé měny by bylo hodně, pokryla by všechno mrtvé znehodnocené zboží,“ radí Filipovi Sličnému královská rada. Král si peníze na války opatřuje znehodnocováním měny a tím roste inflace.
Mnozí kupci už proto hledají jiné cesty, kde prodat své zboží a Bartoli není výjimkou. Norimberští obchodníci třeba vymění Champagne za břehy Baltu a usazují se v Lübecku.
