Skip to content

Prali středověcí kupci na trzích špinavé peníze?

Když roku 1285 nastupuje na trůn francouzský král Filip IV. Sličný (1268–1314), tvoří trhy v Champagne základní kámen francouzského hospodářství. „Francie se prostě stala běžnou cestou, jež spojuje na Západě středomořské trasy z Itálie se severskými z Brugg,“ vysvětluje francouzský historik Favier. Brzy ale bude Filipovou vinou všechno jinak…

„Chtěl mne okrást,“ obviní Giacomo Bartoli, obchodník původem z Milána, nenápadného mladíčka. Několik náhodných svědků se nyní v létě roku 1306 přichomýtlo k tomu, jak se snažil z kupcova pultu sebrat váček s drahocenným orientálním dřevem. Případu, který se právě stal na trhu v Provins, se ujímá tržní policie.

Vysoké daně se stanou pro francouzského krále Filipa IV. nástrojem jak zaplatit své výdaje. Pro obchod ale jde o likvidační opatření.

Není to ale jediná nepříjemnost, která Bartoliho potkala. Obrovské daně, které musí odevzdávat, ho už téměř zruinovaly. Přemýšlí o tom, že jeho letošní cesta do Champagne a do francouzských Met a dál do německé Mohuče a možná až na sever do Hamburku, bude poslední. Poohlédne se po jiných odbytištích.

Filip IV. Sličný vyráží do válek a to něco stojí. Proto znehodnocuej měnu.

Zabavuje majetek bohatým
Filip IV. Sličný totiž potřebuje z něčeho financovat své válečné výpravy. Dostane proto zálusk na kupce jezdící do Champagne. Zavádí jim vysoké daně z prodeje. Má ve své blízkosti zdatné finanční poradce Biche a Mouche Guidiovy, kteří dostanou zdanění na trzích na starosti. Kroky, jež podniknou, úplně zničí svobodu tržního obchodování. Když navíc ani daně vybrané v Champagne nestačí pokrýt Filipovy vysoké výdaje, v letech 1306 a 1311 přikročí ke konfiskacím majetků některých účastníků trhů. Na mušku si bere hlavně lombardské obchodníky a také Židy. Konfiskace pak pokračují i po jeho smrti, a to v letech 1315, 1320 a 1321. Opatření ale stabilitu francouzskému hospodářství rozhodně nepřinese.

Na náměstích je vždy rušno. Spousta lidí se pak může stát i zástěrkou pro nekalé machinace kupců.

Jak vyřešit ekonomickou situaci?
Oficiálních peněz v oběhu je nedostatek, objevuje se touha po černé měně. Slibují si od ní vyřešení ekonomické situace. „Zboží, které je mrtvé a nehybné, se tak pomocí černých peněz a jejich hodně velkého nasazení dá znovu do pohybu,“ shodují se v názoru kupci z francouzských měst Tours, Troyes, Orléansu a Poitiers. I cizinec Bartoli si myslí totéž.

Kde prodat svoje zboží? Kupci najdou dost tržišť ve městech, kde jejich zisky neohrožuje infalce.

Finance získává znehodnocením měny
„Kdyby byly jen dvojí peníze, zlatý denár s beránkem a černá měna, v království by panoval mít. Všechno ostatní by se převádělo, a lid by byl bohatý. A když je bohatý lid, je bohatý i pán. Protože černé měny by bylo hodně, pokryla by všechno mrtvé znehodnocené zboží,“ radí Filipovi Sličnému královská rada. Král si peníze na války opatřuje znehodnocováním měny a tím roste inflace. Mnozí kupci už proto hledají jiné cesty, kde prodat své zboží a Bartoli není výjimkou. Norimberští obchodníci třeba vymění Champagne za břehy Baltu a usazují se v Lübecku.

Foto: wikipedia.org, pinterest.com,
Právě v prodeji
Sdílej!
Komentáře
Další články z rubriky Svět zločinu
Zobrazit více …