Víte, že až 70 % dospělých neumí rozeznat příznaky mrtvice včas, a tak se postižení dostanou do nemocnice a k zahájení účinné léčby příliš pozdě? Mrtvice u nás ročně přitom postihne přes 23 000 lidí.

U příležitosti Světového dne boje proti mrtvici, který připadá na 29. října, upozorňuje Nadační fond Čas je mozek, že u mrtvice jsou důležité pouze dvě věci: rozeznat i méně časté příznaky a v případě podezření na mrtvici  okamžité volat 155.

I když je Česká republika na špici v kvalitě i dostupnosti léčby mrtvice, je toto onemocnění stále druhou nejčastější příčinou úmrtí. Na cévní mozkovou příhodu u nás každý den zemře 20 lidí a mnoho dalších lidí po zbytek života bojuje s trvalými následky.

Cévní mozková příhoda (CMP) neboli mrtvice nejvíce postihuje starší lidi nad 70 let, ale nevyhýbá se ani mladším ročníkům. Zasahuje shodně muže i ženy. V roce 2021 u nás zasáhla 23 121 lidí.

Ve většině případů je důvodem úmrtí nebo doživotního postižení fakt, že se pacient nedostane do nemocnice včas. Problém však není v nedostatku odborných pracovišť – Česká republika disponuje celkem 47 specializovanými centry.

V roce 2021 byla nově zřízena centra také v Mostě a v Jindřichově Hradci. Garantovaná dojezdová vzdálenost do nejbližšího centra je u nás do 90 minut.

Problémem zůstává, že lidé neumí rozpoznat příznaky mrtvice, dlouho váhají se zavoláním sanitky, a pacient tak často přijede do nemocnice ve fázi, ve které už neexistuje účinná pomoc.

Nadační fond Čas je mozek proto dlouhodobě učí veřejnost rozeznat její hlavní i vedlejší příznaky a v případě podezření okamžitě volat záchrannou službu.

Jak ji poznat?

Nejčastějšími příznaky mrtvice je povislý koutek, ochabující končetiny nebo náhlá porucha řeči. K tomu se často přidružují další příznaky, jako silná bolest hlavy, brnění končetin, pocity na zvracení, někdy i mdloby.

Jedním z testů je nechat pacienta předpažit obě ruce, a pokud jedna z nich výrazně klesá, může se jednat o mrtvici.

„Bohužel, pokud mrtvice někoho postihne na ulici, často se pomoci dočká až pozdě. Příznaky totiž mnohdy připomínají opilost a kolemjdoucí v takovém případě sanitku nezavolají. Tyto případy mohou mít fatální následky,“ vysvětluje doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph. D., primář neurologie ve FN Motol.

Současně také varuje před tím, aby se lidí pokoušeli dojet do nemocnice sami: „Až 10 % pacientů s mrtvicí se snaží dostat do nemocnice svépomocí. Není to dobrý nápad.

Přestože máme v republice dostatek specializovaných center, v mnoha nemocnicích podmínky pro léčbu mrtvice nejsou. Pak musí pacient podstoupit další převoz a zbytečně ztrácí to nejcennější: čas, který rozhoduje o jeho dalším životě i postižení.

Máte-li podezření na mrtvici, volejte 155. Záchranáři budou přesně vědět, kam pacienta odvézt a předem mu tam předjednají místo i okamžité zahájení léčby,“ doplňuje Aleš Tomek.

V hlavní roli čas

Čas hraje v léčbě mrtvice opravdu zásadní roli. Pokud se pacient dostane do nemocnice do 90 minut, má 50% šanci na úplné vyléčení. Do tří hodin se zcela vyléčí jeden ze sedmi pacientů, nad 4,5 hodiny je to jen jeden ze čtrnácti.

Ostatní se budou dlouhodobě potýkat s většími či menšími následky, někteří budou doživotně odkázaní na pomoc ostatních.

V dnešní době je sice možné léčit některé pacienty pomocí trombektomie až do 24 hodin, ale dopředu nelze říct, u kterého pacienta bude léčba úspěšná.

Proč tedy lidé nereagují zavčas a nevolají první pomoc? „Primárně z nevědomosti. Pokud člověk doslova padne, tak asi nikdo neváhá a sanitku rovnou zavolá.

Jenže lehčí příznaky lidé často nepoznají nebo je bagatelizují a do nemocnice vyrazí, až když je jim opravdu zle. A tehdy už jsou následky často nevratné.

Každopádně je zajímavé, že spousta lidí si neváhá záchranáře zavolat k vyvrknutému kotníku, ale u mrtvice váhají, protože neví, o co se jedná. Ze všech výjezdů sanitek tvoří jen 1 % výjezdy k cévní mozkové příhodě.

Opravdu není třeba čekat a zavolání 155 jakkoli odkládat, i když si nejsme 100 % jistí, že jde o mrtvici. Tady platí pravidlo „raději volat zbytečně, než pozdě“,“ vysvětluje Aleš Tomek.