Zbývá několik posledních dní, než naplno vypukne to pravé vánoční období.

Děti budou nedočkavě vyhlížet večerní příchod Ježíška, maminky konečně dovolí ochutnávat cukroví, tatínkové budou zápasit s instalací stromku do stojanu a všichni si budou společně užívat to nejkouzelnější období v roce – čas klidu, pohody, zázraků a mnoha tradic a zvyků.

Jenže co je běžné u nás, nemusí být nutně pravidlem také jinde ve světě. Co jiný stát, to trochu jiné vánoční tradice. A některé pro nás mohou být opravdu zvláštní.

Zatímco my rozkrajujeme jablíčka, házíme pantofle a lijeme olovo, jinde ve světě je spousta dalších tradic, které jsou neodmyslitelně spjaté s Vánocemi.

A jestli si myslíte, že dárky nosí pouze Ježíšek, Santa Claus, nebo děda Mráz, budete překvapeni, kdo všechno jim ještě pomáhá. Kdo další tedy obdarovává děti a jaké jiné zvyky a tradice lidé ve světě dodržují?

Porcelánky mají žně

Kde: Dánsko

Na naše poměry můžeme říct, že Vánoce v Dánsku se nesou v celkem klidném duchu. 24. prosince se celá rodina schází u vánočního stromku, tradičně postaveného uprostřed místnosti, tančí kolem něj a zpívají společně koledy. Jinak jsou oslavy vcelku klidné.

O to podivnější je zvyk, který dodržují o silvestrovské noci. Během ní totiž rozbíjejí před domy svých přátel porcelánové nádobí. Platí zde totiž, že čím víc střepů, tím víc štěstí v nadcházejícím roce.

Kdo nosí dětem dárky?

Po několikahodinové večeři se dánské děti radostně vrhají na dárky, které rozbalují až dlouho do noci. Nosí jim je Julemanden, což v doslovném překladu znamená Vánoční muž.

Vypadá podobně jako Santa Claus, jezdí na saních tažených soby a pomáhají mu skřítkové, zvaní Nisser. Žije v Grónsku a miluje rýžový nákyp.

Hádky a plná břicha

Kde: Itálie

Italové Vánoce milují, stejně jako všechny ostatní náboženské svátky. Vánoce jsou zde ale ze všech svátků nejoblíbenější. Vánoční stromek strojí už 8. prosince a spolu s ním vystavují také betlémy, kam Ježíška přidávají až v noci z 24. na 25. prosince.

Na náměstích vyhrávají dudáci na dudy. Rodiny se scházejí 24. prosince k večeři, která je plná ryb, korýšů a dalších mořských plodů, a 25. prosince na oběd, který bývá o pěti chodech, složených hlavně z těstovin a masa.

Vyčerpávající hody vždy zakončí sladkým zákuskem pandoro a panettone. Tradičně se u toho hádají, co z oněch dvou druhů pečiva je lepší. Oblíbená je také tombola, která se podobá bingu. Samozřejmě nezapomínají na půlnoční mši, která začíná už o půl desáté.

Kdo nosí dětem dárky?

Italské děti si mohou vybírat! Respektive zde platí, že co jiný kraj, to jiný mrav. Nejčastěji nosí dárky Bobbo Natale (Otec Vánoc), nebo Gesú bambino (Ježíšek), a to buď 24. prosince večer, nebo 25. prosince ráno.

V některých regionech nosí dárky Santa Lucia (svatá Lucie) už 13. prosince. Nejzajímavější nositelka dárků však je Befana – ošklivá, ale hodná čarodějnice.

Podle pověsti se o narození Ježíška dozvěděla pozdě, a když konečně dorazila do Betléma, Ježíšek tam už nebyl. Od té doby vchází na Tři krále do domácností a zanechává tam pro děti dárky.

Zákaz úklidu!

Kde: Norsko

Nebaví vás předvánoční úklid? Nebo snad zastáváte názor, že se Ježíšek narodil v chlévě, tak ať se u vás cítí jako doma? V tom případě se vám bude líbit norská tradice! Předvánoční úklid a přípravy jsou totiž povoleny jen do 23. prosince.

Pak musejí hospodyňky všechna košťata zamknout do skříní nebo jinak schovat. Na Štědrý večer totiž vycházejí zlé čarodějnice, které hledají košťata, na kterých by se mohly proletět.

Muži v tom ale ženy nenechávají a střílejí brokovnicemi do vzduchu, aby zahnali zlé duchy.

Udržuje se zde ale také jedna roztomilá tradice – Rampenissen. Je to malý nezbedný skřítek, který o adventu dělá v domácnostech neplechu.

Přesouvá věci z jejich původních míst, mění svíčky na adventním věnci za mrkve, otáčí stůl vzhůru nohama a pak ho prostírá, dětem přes noc přimaluje knírky a spoustu dalších nezbedností. Zanechává po sobě stopy z mouky, aby děti věděly, že u nich byl.

Někteří lidé mu doma přidělávají dole u země malá dvířka, lucerničky a další miniatury obyčejných věcí, aby děti nabyly dojmu, že se u nich Rampenissen opravdu zabydlel.

Kdo nosí dětem dárky?

Norským dětem nosí dárky vánoční skřítek s červenou čepicí. Historicky měla každá domácnost a stavení svého vlastního skřítka, který se staral o hospodářství, a na Štědrý večer mu jako poděkování chystala před dům misku rýžové kaše.

Druhou podobou tohoto skřítka je Julenissen, který se podobá Mikuláši a bydlí ve vánočním domě ve městě Drøbak. Děti mu sem posílají své dopisy, a mohou se dokonce přijet podívat, jak to u něj doma vypadá.

Pravé norské Vánoce by nemohly být bez Popelky! Právě naše Tři oříšky pro Popelku mají v Norsku na Štědrý den své stálé místo ve vysílání už od roku 1975.

Oslavy na kolečkách

Kde: Venezuela

Vánoce ve Venezuele jsou jedny z nejbarevnějších na světě. Jsou plné oslav, tance a průvodů. V některých regionech si lidé doma stavějí stromečky, mnohem častěji ale vystavují betlémy. Jako silně věřící křesťané nezapomínají o Štědrém dni na půlnoční mše.

A s návštěvou kostela je spjat také jeden kuriózní zvyk, který nikde jinde nenajdeme – od 16. do 24. prosince od brzkých ranních hodin se obyvatelé hlavního města Caracasu a blízkého okolí scházejí v kostelech na předvánoční mše.

To by samo o sobě nebylo nic neobvyklého, jenže se na ně dopravují v pestrobarevných maskách a na kolečkových bruslích! Kvůli bruslícím věřícím je pro obvyklou dopravu uzavřeno mnoho ulic, aby byla cesta do kostelů co nejbezpečnější.

Při svých krasojízdách navíc lidé odpalují ohňostroje a skandují: „Ježíš se narodil!“

Kdo nosí dětem dárky?

24. prosince o půlnoci nosí dárky svatý Mikuláš, nebo neviňátko Ježíšek. Navíc 6. ledna během noci obcházejí lidská obydlí tři mudrci. Děti proto nechávají před domem své boty a doufají, že jim do nich mudrci schovají nějaké dary.

Pozor, kočka!

Kde: Island

Vánoční svátky trvají v této severské zemi rovných 26 dní! Začínají 11. prosince a končí 6. ledna. Silně se zde drží původní tradice, které jsou kombinací křesťanství, původního náboženství Ásatru a pověr.

Vánoční večeře 24. prosince začíná vždy v 18:00 hodin a účastní se jí široká rodina. Je takřka nemožné, že by někdo nedostal na Vánoce knihu a kostky nebo karty, protože tyto dárky patří pod zdejší stromečky stejně odmyslitelně jako ponožky pod ty naše.

Kdo nosí dětem dárky?

Je zajímavé, že délka trvání svátků je zde úzce spjata s těmi, kdo dárky nosí. Jsou to trolové, přesněji 13 trolů. 11. prosince schází z hor první a každý následující den přichází další jeho bratr.

24. dorazí poslední z nich, společně obdarují děti a zase po jednom odcházejí zpět do hor, aby 6. ledna odešel poslední z nich a svátky mohly skončit. Nejsou ale sami.

Spolu s nimi chodí také lidožravá kočka, která si s chutí smlsne na každém, kdo nedostane k Vánocům žádné nové oblečení!

Vánoce na pláži

Kde: Austrálie

Protože leží Austrálie na jižní polokouli, připadají zde vánoční oslavy na letní období. Tomu je tedy zákonitě přizpůsobeno i vše ostatní.

Nejčastěji slaví 25. prosince od brzkého rána, kdy si začnou rozbalovat dárky ukryté v punčochách a po zbytek dne slaví s rodinou a přáteli, povalují se u bazénů, pořádají venkovní barbecue, slavností oběd si dávají na terasách, v zahradách, ale také na plážích. Taková slavnostní letní dovolená, ale s dárky a stromkem.

Kdo nosí dětem dárky?

Dárky nosí Otec Vánoc, který si sem odskakuje z Anglie, ale také Santa Claus, který přijíždí z USA. Typicky teplé červené oblečení však mění za lehčí letní verzi a saně mu táhnou klokani!

Absolutní vítěz v bizarnosti!

Kde: Španělsko

Vzdušnou čarou od nás nejsou moc daleko, přesto můžeme směle prohlásit, že mají snad ty nejpodivnější vánoční zvyky vůbec.

První podivností je, že Vánoce slaví dvakrát – Štědrý večer v prosinci a (protože se jedná o velmi silně katolickou zemi) také Tři krále v lednu. Neoficiálním startem Vánoc je 22. prosinec, kdy se vyhlašují výsledky vánoční loterie.

Ta se pořádá od roku 1763 a účastní se jí celá země. Na štědrý večer 24. prosince se pak schází široká rodina na velkou hostinu, ale každý si dá, na co má chuť, nemají totiž žádné typicky vánoční jídlo. Večer zakončí v kostele na půlnoční Kohoutí mši.

Věří totiž, že kohout byl první, kdo oznámil narození Ježíše. 28. prosince slaví Den svatých neviňátek a jedná se o jakousi obdobu našeho aprílu. Nejdůležitější je ale 5. leden, kdy Tři králové projíždějí městem a rozhazují do davu sladkosti a drobné dárky.

Kdo nosí dětem dárky?

Vlivem amerických filmů a reklam se na většině území Španělska postupně začaly rozdávat dárky ve dva různé dny. 25. prosince ráno najdou děti jednu část dárků, které jim přes noc přichystal Papá Noel, ale ty hodnotnější na ně čekají až na Tři krále.

Ti jezdí na velbloudech, proto pro ně děti večer připraví před domem misky s vodou, aby se zvířata mohla osvěžit, a ráno najdou v připravených botách dárky. Nejbizarnějšího nosiče dárků mají ovšem v Katalánsku.

Zde nosí dárky Caga tió, v překladu „kakající poleno“. Děti 8. prosince umístí na čestné místo polínko, které krmí a starají se o něj. Rodiče v průběhu dnů polínko vyměňují za větší kousky.

Na Štědrý den se u něj sejde celá rodina, zpívají mu písně a tlučou do něj klacky, aby mu pomohly s vyměšováním. Poté od něj všichni odejdou a rodiče pod něj rychle připraví dárky, které Caga tió pro děti za odměnu vykakal.