Domů     Posledního zajatce druhé světové války věznili Sověti až do roku 2000
Posledního zajatce druhé světové války věznili Sověti až do roku 2000
5.7.2020

„Kdo je tohle?“ podiví se slovenský lékař během návštěvy odlehlé ruské léčebny. „Nevím, je tu už asi padesát let. Nikdo mu nerozumí,“ odbude ho zřízenec. Návštěvníkovi to ale nedá a pacienta chvíli pozoruje. Zjistí, že jeho zdánlivě nesrozumitelné drmolení připomíná maďarštinu.

Po krátkém pátrání vyjde najevo, že jde o zapomenutého zajatce z druhé světové války.

Je chladný leden 1945, když se Rudé armádě daří dotlačit východní frontu až do poloviny polského území. Osvobození koncentračního tábora Osvětim mají na dosah.

V jeho okolí jim ještě kladou tuhý odpor německo-maďarské jednotky, ale přesila Rudoarmějců je dominantní. „Vzdávám se!“ volají přečíslení vojáci Osy, když jsou zcela obklíčeni.

Přes půl století, tak dlouho Toma stráví v odlehlé léčebně v Kotelniči.
Přes půl století, tak dlouho Toma stráví v odlehlé léčebně v Kotelniči.
reklama

Koho vojáci nezastřelí, toho naloží do vagonu a pošlou směr zajatecký tábor Boksitogorsk, asi 200 kilometrů za Petrohradem.

Přecpané vozy s válečnými zajatci až nepříjemně připomínají transporty Židů do koncentračních táborů – v otřesných podmínkách zajatci umírají a ostatní spí na hromadách z jejich těl.

Mezi těmi, kdo přepravu do tábora přežije je i teprve 19letý maďarský voják András Toma (1925–2004). 

Izolovaný jazyk. Mapa rozšíření maďarštiny ve východoevropském regionu.
Izolovaný jazyk. Mapa rozšíření maďarštiny ve východoevropském regionu.

Izolován od světa 

Snad i v důsledku podmínek v zajateckém táboře se u Tomy projeví neznámá psychická nemoc, a v roce 1947 je proto převezen do psychiatrické léčebny ve městě Kotelnič ležící až 700 kilometrů za Moskvou. Zde zcela zapomenutý stráví předlouhých 53 let!

Za tu dobu ochabuje jak jeho tělesná schránka (byla mu amputována noha), tak i mysl. Rusky se nedomluví a jeho mumlavá maďarština všem okolo zní jako nesrozumitelné blábolení. „Ačkoliv to zní poněkud neuvěřitelně, není těžké pochopit, jak k tomu došlo.

Maďarština patří do velmi úzké skupiny ugrofinských jazyků, tudíž jeho mluvu, která nemá společný původ s románskými, germánskými ani slovanskými jazyky, mohli Rusové snadno vnímat jako nesmyslnou,“ vysvětluje srbský autor Nikola Budanović. 

Toma je nalezen v ruské klinice. Jeho příběh se stane mediální senzací.
Toma je nalezen v ruské klinice. Jeho příběh se stane mediální senzací.

 

Šťastná náhoda 

Na Tomu se zapomene i během repatriace válečných zajatců v 50. letech (do ruského zajetí padlo na 2,8 milionu Němců a 600 tisíc Maďarů). Nevrátí se ale všichni a pro jejich příbuzné platí, že kdo se nevrátil ani teď, s tím už se neshledají.

V roce 1954 je tak Toma oficiálně prohlášen za mrtvého! Snad by v ruském zajetí i skutečně zemřel nebýt jistého slovenského lingvisty, který kliniku v Kotelniči v roce 2000 navštíví a v pacientově mluvě pozná maďarštinu.

Toma, který podle některých zdrojů v té době už zapomněl i své jméno, dostává druhou šanci na život. 

Na Tomově rodném domě byla odhalena pamětní deska.
Na Tomově rodném domě byla odhalena pamětní deska.

Shledání po letech 

Ve spolupráci s maďarským velvyslanectvím v Moskvě se patrně poslední zajatec druhé světové války vrací domů. Od maďarské vlády Toma obdrží 3 miliony forintů (včetně inflace dnes asi 610 tisíc Kč) jako odměnu za statečné plnění vojenských povinností.

Současně se začne pátrat i po jeho příbuzných.

Na základě testů DNA je zanedlouho nalezena Tomova sestra a bratr, kteří byli v době jeho zajetí ještě malé děti. „Vypadá úplně jako nás otec!“ svěří se sestra Anna, která se o nalezeného bratra stará až do jeho smrti v roce 2004. Pohřeb Andráse Tomy proběhne s vojenskými poctami. 

Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Svět zločinu
Zhroucení budovy Rana Plaza: Spadne to? Stejně přijďte!
Sanitky se prodírají mezi lidmi. Lidský řetěz si podává kusy sutin. „Tady! Vidím rukáv!“ křičí menší chlapík. Jde o minuty. Zachráněný ještě žije a brzy leží na nosítkách. Muž s píšťalkou klestí cestu davem. Z trosek se nakonec podaří vytáhnout na 2500 zraněných. O kus vedle ale leží jeden vedle druhého ti, kteří neměli tolik štěstí. Na […]
Svět zločinu
Bhópálská katastrofa: Smrtící mrak bez zápachu
Nerezová ocel? Drahé, použijte normální. Chladicí systém, který spálí energii v hodnotě 70 dolarů denně? Zastavit! A skutečně… Společnosti Union Carbide vyrábějící pesticidy, která se rozhodne po vzoru své první továrny v Západní Virginii vybudovat druhou fabriku v indickém Bhópálu, se podaří sérií škrtů srazit náklady oproti první stavbě o 8 000 000 dolarů! Na […]
Svět zločinu
Otisky prstů: Kdy detektivové zjistili, že každý člověk zanechává svůj podpis?
Zločinec může změnit účes, oholit si vousy, nasadit falešné jméno, a dokonce se pokusit zamaskovat svou tvář. Jenže na konečcích prstů si nosí něco, co se falšuje mnohem hůř. Nenápadné rýhy, obloučky a spirály jsou totiž u každého člověka jedinečné. Lidstvo si jejich existence všímá už tisíce let, ale trvá překvapivě dlouho, než kriminalisté pochopí, […]
Svět zločinu
Počítač jako místo činu: Jak vznikla digitální kriminalistika
Moderní pachatel nemusí na místě činu zanechat jedinou kapku krve ani otisk prstu. Stačí mu počítač, mobilní telefon nebo připojení k internetu. Právě tam může zůstat neviditelná stopa, která vyšetřovatele dovede k pravdě. Digitální kriminalistika, obor na pomezí počítačové vědy a klasické detektivní práce, se stal nepostradatelnou součástí pátrání po pachatelích. Ještě v první polovině […]
lifestyle
Mrtví, kteří nosí dětem dárky, obří draci i hostina na hrobech. Bizarní podoba dušiček
Zatímco v Česku lidé zapalují svíčky, pokládají na hroby květiny a v tichosti vzpomínají na své blízké, jinde se svátek mrtvých mění v pořádně neobvyklou podívanou. Někde zesnulí údajně rozdávají dětem hračky a sladkosti, jinde se nad hřbitovy vznášejí obří papíroví draci nebo rodiny pořádají hostiny přímo u náhrobků. Smrt tu není jen důvodem k […]
Sedm věcí, které děláme každý den a vůbec netušíme, proč vznikly
Podáváme si ruce, foukáme na horkou polévku a přejeme si dobrou chuť. Některé zvyky opakujeme tak automaticky, že nás ani nenapadne pátrat po jejich původu. Jenže za obyčejnými gesty se skrývají příběhy o strachu z neznámého, dávných pověrách, boji o přežití i proměnách společenských pravidel. Někdy je skutečnost mnohem zajímavější než tradované vysvětlení. Od odzbrojení […]
Zvonění budíku odložené o devět minut. Jde o ranní milost, nebo hodinářský mýtus?
Je 7.00 hodin, budík řve a svět se zdá být mimořádně nepřátelským místem. Prst najde tlačítko odložení, zazní tiché cvaknutí a přichází devět minut blaženého odkladu. Proč právě devět? Proč ne deset, což je přece mnohem kulatější číslo, nebo rovnou patnáct, aby se člověk stihl pořádně ponořit zpátky do snu? Odpověď vede do poloviny 20. […]
Žiletka změnila holení v masový byznys. Proč se do obchodu musíte pořád vracet?
Představte si, že si koupíte holicí strojek a potom už jen pravidelně dokupujete jeho nejdůležitější součástku. Zní to povědomě? Stejný princip dnes známe od tiskáren, do nichž potřebujeme stále nové náplně, nebo od kávovarů na kapsle. Jeho slavnou podobu pomáhá na začátku 20. století prosadit americký obchodník King Camp Gillette. Obyčejné ranní holení se díky […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz