Když je v roce 1944 americký vynálezce Edwin Land (1909–1991) na dovolené v Mexiku, zastává funkci rodinného fotografa. Jenže dcerka Jennifer je naštvaná. „A proč tu fotku nemůžu vidět hned?“ ptá se. Svou otázkou ho inspiruje k převratnému vynálezu.
Land je hlava otevřená a plná nápadů. Během života si na konto připíše přes 500 patentů. V roce 1936 kupříkladu s harvardským profesorem Georgem Wheelwrightem III (1903–2001) vyvíjí první syntetický polarizátor.
Využívají ho fotografické filtry, sluneční brýle i různé armádní vychytávky. Společně ti dva začínají pracovat na fotografii, kterou by Jennifer mohla vidět hned.
Patentovat si ji nechají 29 srpna 1946, ale ještě rok trvá, než jsou patent s číslem 2435720 představí.
„Věděli jsme, že vše musí klapnout na první pokus, jinak je to v háji. A tak jsme zkoušeli stále znovu a znovu,“ vzpomínal později Land.
Dobře vypočítaný efekt
Nad New Yorkem zuří vánice, když 21. února 1947 vstupuje Land do hotelu Pennsylvania. Setřepe sníh z kabátu a když nastane ta pravá chvíle, nechává na nudném vědeckém zasedání Společenství Ameriky pro optiku vybuchnout bombu.
Představuje fotoaparát Polaroid Land. O členy společnosti mu ani tak nejde, spíš o přítomné fotoreportéry. Vyfotí sám sebe, pak se k nim obrací a se slovy „Padesát vteřin,“ spouští stopky. Když čas uplyne, sloupne folii a ukazuje dokonale vyvedenou fotografii. Sál vydechne úžasem.
Reportér New York Times vyskakuje a chce, aby to udělal znovu. „Samozřejmě,“ usměje se Land.
Jeden hit střídá druhý
Když se následující rok první model dostává do prodeje, stává se okamžitě hitem. Chtějí ho reportéři, nadšení amatéři, je ideální pro pasové fotografie. Na poutích i na ulicích se objevují muži s polaroidy a nabízejí fotky co „budou za momentík“.
Jen za první rok se prodá Polaroidů (v přepočtu na dnešní korunu) téměř za miliardu. V roce 1963 přichází barva, vylepšuje se technologie a v roce 1972 přichází plně automatický model Polaroid SX-70, technický zázrak, který se stává legendou. Do roku 1976 se ho prodá 6 000 000 kusů.
Na vlnu zájmu naskakují další firmy. Přidává se Konica i Minolta. Svůj systém pouští do prodeje Kodak. Jeho mimořádně úspěšnou expanzi však zastaví soud, kam ho v dubnu 1976 žene Polaroid za porušování patentových práv.
Výsledkem je nejdražší patentový spor v historii, který Kodak prohraje. V devadesátých letech představuje Fujifilm vlastní řadu instantních fotoaparátů a filmů Fotorama.
Pixely ji srazí na kolena
Koncem devadesátých let, s příchodem digitální fotografie, však přichází pád. Technologie, která umožnuje fotit téměř zadarmo, převálcuje všechny dosavadní systémy fotografie. Firmu Polaroid digitál srazí na kolena.
Prodeje jí raketově padají a v roce 2009 stojí před bankrotem. Přežije, ale je už jen stínem původní sebevědomé společnosti.
Vstává z popela jako Fénix
I když se zdá, že ji digitál zabije, instantní fotografie přežije. Nejprve reinkarnuje do mobilů, které s pomocí různých aplikací (jako třeba Instagram) vzhled polaroidů úspěšně napodobují.
V posledních letech však zažívá nečekanou renesanci i klasika. Mladá generace fotografů z technické nedokonalosti i nepřirozených barev udělá tvůrčí nástroj. Předností se stává i to, že každá fotka je originálem.
Přístroje i fotomateriál se znovu prodávají a objevují se dokonce nové firmy, které je vyvíjí a prodávají. Čekání na instantní fotku má zjevně stále své kouzlo.
