Pluto sice už oficiálně není planetou, nýbrž trpasličí planetou, přesto je však unikátní, nyní se zjistilo, že dokonce více, než jsme si dosud mysleli. Co prozradila sonda New Horizons?

Dva vrcholy, které se tyčí nad povrchem této planetky, nacházející se v ledových končinách naší sluneční soustavy, už léta mátly planetární vědce. Někteří spekulovali, že by to mohly být ledové sopky, tzv.

kryovulkány, které nechrlí lávu, ale obrovské množství jakési „ledové břečky“. Jak se ukázalo, měli pravdu.

„Kryovulkány na Plutu se nepodobají ničemu jinému v naší sluneční soustavě. Navíc to vypadá, že jsou stále aktivní,“ řekla Dr. Kelsi Singer, zástupkyně projektového ředitele v Southwest Research Institute v Boulderu.

Úplná analýza snímků a topografických dat naznačuje, že nejde o jednu ledovou sopku, ale o sloučení mnoha – některé jsou vysoké až 7000 metrů a mají průměr asi 10–150 kilometrů. Studie předpokládá existenci více než deseti kryovulkánů.

Chrlí „zubní pastu“

Kryovulkány trpasličí planety vytlačují skutečně obrovské množství ledu, zřejmě zmrzlé vody. Vědci takto chrlený materiál přirovnali k zubní pastě, jelikož právě ji svou soudržností nejvíc připomíná. Vědci zatím nedokážou vysvětlit, zda je materiál tekutý, nebo ne, na Plutu je totiž průměrná povrchová teplota asi -233 stupňů Celsia.

„Nález těchto prvků skutečně naznačuje, že Pluto je aktivnější nebo geologicky živější, než jsme předpokládali. Kombinace těchto rysů, tedy že jsou (sopky) geologicky mladé, pokrývají rozsáhlou oblast a jsou s největší pravděpodobností tvořeny vodním ledem, je překvapivá, protože to vyžaduje více vnitřního tepla, než jsme si mysleli, že Pluto v této fázi své historie má,“ dodala Singerová.