Domů     Pitky Keltů: Čím více vypiješ, tím výše na společenský žebříček se dostaneš!
Pitky Keltů: Čím více vypiješ, tím výše na společenský žebříček se dostaneš!

Pokud byste chtěli v době železné mezi Kelty zazářit, stačilo by použít strategii, spolehlivě fungující i v dnešní době. Tedy nosit oděv, který zapůsobí a uspořádat večírek s dostatečnými zásobami dobrého pití. A čím více toho vypijete, tím větší uznání a společenský status získáte!

Takto to aspoň vypadá podle výsledků více než desetiletého průzkumu, který provádí archeologové na hradišti Heuneburg v jihozápadním Německu.

Artefakty, získané ze zdejších keltských hrobek nabízejí zajímavý pohled na to, jak tito lidé trávili čas před zhruba 2600 lety.

Podle německé archeoložky Bettiny Arnoldové, nyní profesorky na americké University of Wisconsin-Milwaukee praktikují tehdy Keltové bujaré akce, kde teče alkohol proudem.

Jde přitom o určitý druh soutěžení, kdy ti, kteří dokázali vypít více alkoholu než ostatní získávají vyšší společenské postavení.

reklama
Vizualizace původního hradiště Heuneburg.
Vizualizace původního hradiště Heuneburg.

Na množství záleží

O tom, že nešlo o žádné malé dávky, svědčí velikost nalezených pohárů a rohů, ze kterých se tenkrát alkohol popíjel.

Pivo je tehdy barbarským nápojem, zatímco víno je určeno pro příslušníky vyšší společnosti, zejména v hradištích, ležících podél obchodních cest.

Hrozny se v té době do Evropy ještě nedostaly a dovezené víno znamená, že jeho majitel patří k nejbohatším vrstvám, které si jeho nákup mohou dovolit. Víno se tehdy získává především obchodem se Středomořím.

Móda jako poznávací znamení

Keltové si také vyrábějí svůj vlastní nápoj. Jde o medovinu, ochucenou bylinami a květy. Připravují si rovněž speciální druh piva z ječmene nebo pšenice, ale bez použití chmele.

Je třeba ho spotřebovat velmi brzy poté, co je vyrobeno, protože podléhá rychlé zkáze. Archeologové ho nazvali „Keltenbräu“ a mělo prý tmavou barvu s kouřovou chutí.

Kromě záliby v alkoholových dýcháncích se tehdejší populace soustředí také na oděv a kvalitu látek. Heuneburské hroby o tom přinášejí důkazy. Tým archeologů dokázal pomocí nových technologií rekonstruovat části šatů i ozdob.

Podobných objevů učinili archeologové spoustu, Keltové se zdobili rádi.
Podobných objevů učinili archeologové spoustu, Keltové se zdobili rádi.

Harleyářky z doby železné

„V některých hrobech žen, náležejících k vyšším vrstvám jsme našli skvostné kožené řemeny, posázené obrovským množstvím drobných kovových ozdob. Jejich výroba musela trvat stovky hodin.

Jejich nositelkám říkáme motorkářky doby železné,“ popisuje Bettina Arnoldová.

Některé drobné detaily však podle ní nesloužily jen k módním účelům stejně, jako mnohé další prvky tehdejších oděvů i ozdob a dodává, že podle toho, co měli lidé na sobě, se v té době dá poznat pohlaví, věk, role ve společnosti i to, zda je někdo svobodný nebo žije v manželském svazku.

Barevnost nade vše

Například spona, zajišťující stabilitu závoje na ženské hlavě, pravděpodobně symbolizuje to, že je její nositelka vdaná, případně také matka.

Ozdoby v podobě náramků či řetízků na levé ruce jsou nalézány v hrobech mužů, zatímco na obou rukou a na krku jsou typické pro hroby žen.

Tyto ozdoby jsou dlouhodobě v těsném kontaktu s oděvem a kousky látky, které k nim zůstávají přichyceny, dávají archeologům šanci zrekonstruovat použité barvy a vzory.

„V oblibě měli křiklavé ornamenty, proužky v živých, jasných barvách nebo kostky,“ přibližuje archeoložka.

Bettina Arnoldová se snaží v rámci výzkumu uvařit pivo Keltenbräu podle původní receptury.
Bettina Arnoldová se snaží v rámci výzkumu uvařit pivo Keltenbräu podle původní receptury.
Zdroje informací a fotografie
reklama

Související články
Záhady a tajemství
Ztracená ponorka: Na hlídce je už 86 let
„Still on patrol“ – Stále na hlídce. Tento status patří v námořní terminologii bojovému plavidlu, které se ztratilo, avšak jeho vrak stále nebyl objeven. Vztahuje se i na nizozemskou ponorku HNLMS O 13, která se nevrátila z hlídkové plavby v roce 1940. Co o této poslední misi víme? Podaří se někdy vrak ponorky objevit? V kalendáři je červen […]
Záhady a tajemství
Některá místa se nám zdají povědomá, přestože jsme tam nikdy nebyli. Záhada déjà vu
Vstoupíte do cizího domu, rozhlédnete se po místnosti a najednou vás polije zvláštní pocit: přesně tohle už jste přece někdy zažili! Víte, kde stojí stůl, tušíte, co přijde za okamžik, a přesto si nedokážete vybavit jedinou skutečnou vzpomínku. Jako by vám někdo na okamžik pustil reprízu života, který jste nikdy nežili. Jde o tajemné poselství […]
Záhady a tajemství
Karyn Kupcinetová: Věděla víc, než měla?
Hollywood je místo s nejvyšší koncentrací celebrit a skandálů. Nevyhýbají se mu ovšem ani záhadná úmrtí a nikdy neobjasněné vraždy. Jako příběh mladé herečky, která zemřela dřív než se stihla proslavit. Dvaadvacetiletá Karyn Kupcinetová (1941-1963) je na počátku slibné kariéry. Za sebou má téměř dvě desítky seriálů a malých filmových rolí. Zemře však dřív než […]
Záhady a tajemství
Člověk slabě svítí. Jenže vlastní světlo nikdy neuvidíme
Když večer zhasneme, naše tělo podle všeho úplně nezmizí ze světa světla. Člověk totiž skutečně vysílá fotony. Ne takové množství, aby se podle něj dala najít cesta do kuchyně, natož aby se rozzářila ložnice. Jde o tak slabé světlo, že lidské oko nemá šanci ho zachytit. Přesto ho dokážou odhalit citlivé vědecké přístroje. Každý z […]
historie
Plastové lžičky jako z filmu Pelíšky: Materiál, který dobývá svět, ale v horké kávě má namále
Najdeme je prakticky všude. Plastové lžičky.  V kuchyni, koupelně, autě, nemocnici i v moři. Umělá hmota se stává jedním z největších vynálezů moderní civilizace, ale také její pořádnou ekologickou noční můrou. Jejich historie přitom začíná v době, kdy ještě nikdo netuší, že jednou bude plastová lžička symbolem české filmové nostalgie a že některé umělohmotné výrobky […]
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich […]
Slavné pochoutky, které vznikly náhodou I.
Když se zakousnete do sušenky s čokoládou anebo chroupete nachos, nejspíš vás ani nenapadne přemýšlet nad tím, kde a proč vlastně vznikly. U mnoha známých pokrmů zafungovalo umění improvizace, u jiných zapracoval čas a u dalších třeba jen vnější vlivy… U mnohých jídel platí, že za jejich skvělou chutí a všeobecnou oblíbeností stojí zručný kuchař, […]
Když před soudem stojí mrtvý papež! Doslova
Svět je v devátém století rozhárané místo. Na troskách antické říše vrůstají nová království. Jenže i ta se rozpadají a o zbytky se perou nové státní útvary. Spory mezi Západořímskou a Východořímskou říší otřásají i Římem a papežům jde najednou víc o politiku než o víru. Šikovným politikem je i Formosus (asi 816–896). Straní vládcům z východní […]
Nenechte si ujít další zajímavé články
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
historyplus.cz
Ferdinand I. zatrhl šizení na tržištích
„Prvotřídní kvalita, dovoz z Itálie,“ přesvědčuje kupec s látkami bohatou pražskou měšťanku. Žena pečlivě osahává štůček mušelínu. „Vezmu si pět loket,“ prohlásí. Kupec rychle naměří požadovanou délku. Pořádný kus mu přitom zůstane za prsty…   „Na šaty ho bude málo, milostpaní. Stačí jenom na sukni,“ zhodnotí švadlena množství růžového mušelínu. „Ošidili vás, podívejte.“ Vezme do ruky dřevěnou
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
enigmaplus.cz
Krvavé maltské podzemí a tajemná Petra
V oblasti Paola na předměstí hlavního města La Valetta na Maltě se v roce 1902 dostala skupina dělníků do problémů. S několika se při rozbíjení skal propadla zem. „Dostaňte nás odsud, něco tady je,“ z
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
epochanacestach.cz
Historické Boskovice: Procházka od hradu k zámku
Návštěvou jednoho města si snadno zajistíme program třeba na celý víkend. Boskovice totiž nabízejí hned dvě významné architektonické památky, vzdálené od sebe jen půl kilometru. A tak se vydejme za hradem i za zámkem do krásné jihomoravské krajiny. Trhová osada Boskovice na okraji Drahanské vrchoviny vznikla někdy ve13. století, a už v roce 1313 kronikáři zaznamenali
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
epochalnisvet.cz
Pátrání po nacistickém zlatě: Je ukryté pod hladinou německého jezera?
Nad vodou se převalují chuchvalce mlhy, ze kterých se náhle vynoří siluety několika člunů. Mají velmi podivnou posádku. Dobře živení, po zuby ozbrojení muži v černých uniformách a na straně druhé: zubožená těla oblečená v chatrných vězeňských hadrech. Co tato přízračná scéna znamená?   Je jaro roku 1945, druhá světová válka se chýlí ke konci. Jezero Stolpsee
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz