Pokud byste chtěli v době železné mezi Kelty zazářit, stačilo by použít strategii, spolehlivě fungující i v dnešní době. Tedy nosit oděv, který zapůsobí a uspořádat večírek s dostatečnými zásobami dobrého pití. A čím více toho vypijete, tím větší uznání a společenský status získáte!

Takto to aspoň vypadá podle výsledků více než desetiletého průzkumu, který provádí archeologové na hradišti Heuneburg v jihozápadním Německu.

Artefakty, získané ze zdejších keltských hrobek nabízejí zajímavý pohled na to, jak tito lidé trávili čas před zhruba 2600 lety.

Podle německé archeoložky Bettiny Arnoldové, nyní profesorky na americké University of Wisconsin-Milwaukee praktikují tehdy Keltové bujaré akce, kde teče alkohol proudem.

Jde přitom o určitý druh soutěžení, kdy ti, kteří dokázali vypít více alkoholu než ostatní získávají vyšší společenské postavení.

Na množství záleží

O tom, že nešlo o žádné malé dávky, svědčí velikost nalezených pohárů a rohů, ze kterých se tenkrát alkohol popíjel.

Pivo je tehdy barbarským nápojem, zatímco víno je určeno pro příslušníky vyšší společnosti, zejména v hradištích, ležících podél obchodních cest.

Hrozny se v té době do Evropy ještě nedostaly a dovezené víno znamená, že jeho majitel patří k nejbohatším vrstvám, které si jeho nákup mohou dovolit. Víno se tehdy získává především obchodem se Středomořím.

Móda jako poznávací znamení

Keltové si také vyrábějí svůj vlastní nápoj. Jde o medovinu, ochucenou bylinami a květy. Připravují si rovněž speciální druh piva z ječmene nebo pšenice, ale bez použití chmele.

Je třeba ho spotřebovat velmi brzy poté, co je vyrobeno, protože podléhá rychlé zkáze. Archeologové ho nazvali „Keltenbräu“ a mělo prý tmavou barvu s kouřovou chutí.

Kromě záliby v alkoholových dýcháncích se tehdejší populace soustředí také na oděv a kvalitu látek. Heuneburské hroby o tom přinášejí důkazy. Tým archeologů dokázal pomocí nových technologií rekonstruovat části šatů i ozdob.

Harleyářky z doby železné

„V některých hrobech žen, náležejících k vyšším vrstvám jsme našli skvostné kožené řemeny, posázené obrovským množstvím drobných kovových ozdob. Jejich výroba musela trvat stovky hodin.

Jejich nositelkám říkáme motorkářky doby železné,“ popisuje Bettina Arnoldová.

Některé drobné detaily však podle ní nesloužily jen k módním účelům stejně, jako mnohé další prvky tehdejších oděvů i ozdob a dodává, že podle toho, co měli lidé na sobě, se v té době dá poznat pohlaví, věk, role ve společnosti i to, zda je někdo svobodný nebo žije v manželském svazku.

Barevnost nade vše

Například spona, zajišťující stabilitu závoje na ženské hlavě, pravděpodobně symbolizuje to, že je její nositelka vdaná, případně také matka.

Ozdoby v podobě náramků či řetízků na levé ruce jsou nalézány v hrobech mužů, zatímco na obou rukou a na krku jsou typické pro hroby žen.

Tyto ozdoby jsou dlouhodobě v těsném kontaktu s oděvem a kousky látky, které k nim zůstávají přichyceny, dávají archeologům šanci zrekonstruovat použité barvy a vzory.

„V oblibě měli křiklavé ornamenty, proužky v živých, jasných barvách nebo kostky,“ přibližuje archeoložka.