Rakouský císař František Josef I. má ve zvyku vydávat se na pravidelné procházky Vídní. Jednu takovou podnikne také 18. února 1853. Toho dne však procházka skončí předčasně.
Ve chvíli, kdy se císař nakloní přes zídku a sleduje cvičení vojáků dole v hradním příkopu, přiskočí k němu neznámý muž. Je to krejčovský tovaryš a především zapřisáhlý maďarský nacionalista János Libényi (1831–1853).
S nožem v krku
Se vzteklým výkřikem zaboří panovníkovi Františku Josefu I. (1830–1916) dlouhý kuchyňský nůž zezadu do krku. Podle všeho by měl být císař okamžitě mrtev. Ostří se však sveze po kovové sponě jeho kravaty a zranění není vážné.
V další ráně už atentátníkovi zabrání císařův pobočník Maxmilien O‘Donnell (1812–1895).
Kostel připomíná zázrak
Libényi je postaven před soud, kde přiznává, že atentát měl být pomstou za potlačení maďarské revoluce v roce 1849. Je odsouzen k trestu smrti a popraven pouhých osm dní po svém neúspěšném činu. Císař vyhlašuje sbírku na výstavbu pamětního chrámu, který má navěky připomínat jeho zázračné vyváznutí.
Chrám nazvaný Votivkirche je skutečně vybudován a vysvěcen roku 1879.